(16.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Česká pozice je pozicí, která nesouhlasí se snížením tohoto objemu. Na druhé straně je proti zvýšení. My považujeme 1 % hrubého národního důchodu za vhodnou a správnou částku s tím, že definitivní debata se samozřejmě povede o poměru v případě redukce prostředků, které budou vynaloženy na kohezní politiku a které budou vynaloženy na společnou zemědělskou politiku.
Uvedu-li dvě čísla, jsem přesvědčen, že napříč touto Sněmovnou bude naprosto zjevné, ke kterému názoru bychom se měli klonit. My za rozpočtovou perspektivu od roku 2007 do roku 2013 vyčerpáme v rámci kohezní politiky 27 mld. eur, v rámci společné zemědělské politiky 8 až 9 mld. eur. Myslím si, že z těchto dvou čísel je zjevné, kde je český národní zájem, to znamená nikoliv v redukci objemu kohezní politiky, ale spíše v redukci objemu společné zemědělské politiky, což zase při znalostech poměrů uvnitř Evropské unie, síly jižního křídla, které se opírá i o další země, jako je Francie, bude samozřejmě nesmírně zapeklité. Čili klíčovými parametry, které bych tady definoval z hlediska příští finanční perspektivy, bude nepřipustit snížení celkového objemu rozpočtu, na druhé straně nedopustit ani navyšování rozpočtu, držet ho někde na úrovni 1 % hrubého národního důchodu a snažit se samozřejmě držet maximální objem prostředků určených na kohezní politiku s tím, že bychom měli být velmi opatrní na zavádění některých nových nástrojů, jako je například prosazování priorit kohezní politiky se strategií 2020, což je věc, která by mohla být velmi silně v neprospěch nových členských zemí.
Chci velmi zdůraznit, že o těchto věcech se samozřejmě v následujícím období povede velmi intenzivní jednání. Nepředpokládám, že i z hlediska evropského stabilizačního mechanismu dojde k nějaké definitivní dohodě na jednání této Evropské rady, nicméně, jak jsem již řekl, i vzhledem k ústavním procedurám tady očekávám velice intenzivní komunikaci s oběma komorami Parlamentu ČR, tedy i s Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane premiére. Nemám žádnou další přihlášku, přesto pan kolega Pecina si to rozmyslel, a tak se ještě do rozpravy hlásí. Prosím.
Poslanec Martin Pecina: Děkuji, paní předsedkyně. Já jsem si to rozmyslel, protože jsem tady neviděl pana ministra financí. Chtěl bych se zeptat, jestli budeme v diskusích nebo v obecné rozpravě dostávat odpovědi na své otázky. Já jsem v té minulé ke státnímu rozpočtu vznesl několik otázek. Myslím, že jsem nikoho neurážel a můj poměrně stručný projev byl dalek toho, nebo doufám aspoň, že nemohl být označen za nějaký předvolební projev pro volby uvnitř sociální demokracie. Nikoho jsem neurážel, dokonce jsem tady ani dvě hodiny nečetl stati ze zahraničních časopisů, jako se to stalo někdy v minulosti. Zeptal jsem se na velmi konkrétní otázky, například na to, proč se odhad vývoje české ekonomiky pro příští rok liší v odhadu Ministerstva financí a České národní banky, a nedostal jsem odpověď nejenom v obecné rozpravě, ale ani v závěrečném slově, což mě docela překvapilo.
Proto jsem se chtěl zeptat, jestli to tak bude už jakoby pořád, že bych šetřil slova a váš čas a nevystupoval už vůbec. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Pecinovi. Ministr financí Miroslav Kalousek má slovo nyní, prosím.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji. Přijměte, prosím, moji omluvu, pane poslanče. Já jsem v rozechvění před tím, jak dopadne hlasování, prostě na některé otázky zapomněl, takže je samozřejmě velice rád odpovím při této příležitosti.
Na otázku, zda návrh rozpočtu, tak jak ho vláda schválila, byl konzultován s regulátorem. Ano, jako každý návrh zákona, který se nějak regulátora týká, už jenom proto, že regulátor je pravidelně přítomen na jednání vlády, ať už guvernér, nebo jeho zástupce, a sděluje vládě jeho stanoviska. Tento rozpočet měl podporu regulátora.
Na otázku, proč se liší v některých detailech naše predikované indikátory od indikátorů České národní banky, umím odpovědět asi tolik, jako proč se liší a proč zase optimističtější jsou indikátory Eurostatu nebo Evropské komise oproti našim indikátorům, proč se trochu liší indikátory některých renomovaných ratingových agentur. Makroekonomické predikce prostě nedělají politici, makroekonomické predikce dělají specializovaná analytická pracoviště podle standardních metodik a v desetinách procent se prostě od sebe liší. Nicméně tato odchylka je v rámci běžného průměru. Indikátory Ministerstva financí jsou, vezmu-li rozptyl všech agentur, zhruba ve středu mezi nejoptimističtějším a nejpesimističtějším scénářem. A je pochopitelné, že v okamžiku poměrně významných ekonomických turbulencí nebo nepředvidatelných rizik na finančních trzích se to odhaduje mimořádně špatně, prostě úplně jinak se indikátory predikují v době zcela jasné oblohy a jasného vývoje, úplně jinak se odhadují v době, kdy jsou mračna a foukají různé větry.
Mohu vám říci pouze jediné. Za předpokladu, že skutečnost roku 2011 - je to predikce, je to nějaký odhad modelů ekonomiky a rozhodně vám nikdo z žádného analytického pracoviště, tedy ani ministr financí za své analytické pracoviště nemůže garantovat, že to tak dopadne na desetinu - že příjmy budou vyšší, než byly schváleny touto Poslaneckou sněmovnou před několika minutami, nebudou zapojeny do vyšších výdajů, ale budou použity ke snížení deficitu. Za předpokladu, že příjmy budou nižší v důsledku horšího než očekávaného odhadu vývoje ekonomiky, učiní vláda během roku nezbytná výdajová opatření tak, aby deficit nebyl překročen ani o korunu.
Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane ministře. Hlásí se, prosím, ještě někdo do rozpravy? Pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, vážená vládo, já bych se rád vrátil k rozpočtovému výhledu, resp. ke střednědobým výdajovým rámcům. Podíval bych se o rok dále, do roku 2014, a rád bych se zeptal pana ministra financí: My teď máme nějakou dluhovou pozici, máme nějakou výši veřejného dluhu. Tak jak jsem se díval do dokumentů, tak Ministerstvo financí má zpracovaný výhled zhruba do roku 2013, kde se předpokládá, že by se veřejný dluh České republiky mohl pohybovat někde kolem 1,8 bilionu Kč. Rád bych se zeptal, jaký je tedy výhled Ministerstva financí, jaký bude veřejný dluh na konci roku 2014, pokud bude tedy vláda po celé období realizovat svoji strategii tak, jak ji má v tuto chvíli připravenou, to znamená ty parametry, které jsou v tuto chvíli součástí konvergenčního programu, tak jak je to dohodnuto s Evropskou komisí z hlediska snižování schodku státního rozpočtu a deficitu veřejných rozpočtů, zdali by tady ministr financí mohl oznámit hrubé číslo, v jaké výši bude veřejný dluh České republiky na konci tohoto volebního období, tak abychom se mohli zorientovat v tomto základním parametru. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Sobotkovi. Pan ministr financí se ujímá slova.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Odpovím bez mučení: Neumím tak rychle sčítat a nemám to číslo připraveno. Prosím o pochopení. V okamžiku, kdy budu mít půl hodinky klidu a kalkulačku, zašlu vám to písemně, pane poslanče.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Já jsem si říkal, paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, že pan ministr zalistuje ve svých podkladech a to číslo najde. Chtěl jsem se vás zeptat, jestli je možné, že to tedy bude 1,9 bilionu korun na konci roku 2014, tedy celkový veřejný dluh České republiky. To už je poměrně značné číslo. ***