(17.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Nás jako sociální demokraty ale zajímá, jak jste využili těch minulých šest měsíců pro to, abyste nastavili regulační nástroje tak, abyste předešli krizi, která začne v březnu příštího roku, abyste optimalizovali finanční toky, dosáhli potřebných úspor a dohodli se s lékaři tak, aby nedošlo k ohrožení dostupnosti a kvality zdravotní péče.
Ministerstvo zdravotnictví a vláda mají dostatek nástrojů. Naštěstí se minulé vládě, ve které byli i někteří členové současné vlády, i pan premiér, nepodařilo privatizovat zdravotní pojišťovny. To je jeden z velkých úspěchů, který se povedl v minulém období - že sociální demokracie spolu s dalšími rozumnými poslanci zabránila plánu předcházejícího pravicového ministra zdravotnictví Julínka na privatizaci zdravotních pojišťoven. Kdyby se to Julínkovi povedlo, už dnes vláda žádné nástroje k regulaci systému nemá prostě proto, že soukromé pojišťovny by mohla velmi obtížně regulovat, zejména na té výdajové straně, zejména na straně jejich provozních nákladů. To se dneska ukazuje na Slovensku, kde k tomu kroku tamní vláda přistoupila. Dneska je ten systém samozřejmě ve velkých problémech.
Naštěstí tedy Julínkovi jeho plány nevyšly, i díky odporu sociální demokracie, a Ministerstvu zdravotnictví zůstaly v rukou nástroje na regulaci systému: úhradová vyhláška, stanovení úhrad za léky, platby státu do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce, možnost hledání vnitřních zdrojů v systému jako takovém. Prostě ty nástroje tady existují.
Četl jsem dopis, který pan ministr zdravotnictví rozesílá na jednotlivé kraje. Asi víte o tom, a já bych na to také chtěl upozornit, že již několik měsíců odesílají zástupci krajů, ředitelé nemocnic, hejtmani, primátoři velkých měst dopisy, ve kterých upozorňují ministra zdravotnictví na problém, který narůstá s pokračujícími avizovanými odchody lékařů z nemocnic. Pan ministr má na to velmi jednoduchou univerzální odpověď, kterou posílá zpět zřizovatelům nemocnic. Říká v něm doslova, že Ministerstvo zdravotnictví nenese přímou odpovědnost a že přímá odpovědnost je na zřizovatelích zdravotnických zařízení.
Ale je přece zřejmé, že tato zařízení jsou v drtivé míře financována ze systému zdravotního pojištění. A zřizovatelé, ať už jsou to kraje, obce nebo privátní subjekty, nemohou ovlivnit nastavení toku ze systému zdravotního pojištění. Tato vláda ve skutečnosti svojí politikou tuto krizi eskaluje. Pan ministr se k tomu vůbec nevyjádřil. On o tom raději pomlčel. Ale já to tady musím připomenout.
Jestliže předcházející pravicová vláda zmrazila příspěvky státu za státní pojištěnce, tato vláda v tom pokračuje, tak je logické, že vytváří napětí na příjmové straně systému zdravotního pojištění. Jestliže tato vláda snižuje úhrady v příštím roce pro lůžková zdravotnická zařízení o 2 %, tak logicky vytváří napětí na příjmové straně těchto zdravotnických zařízení a omezuje prostor pro nějaké rozumné mzdové řešení. Nejenom vůči lékařům, ale samozřejmě i vůči střednímu zdravotnickému personálu, protože nelze hovořit jenom o lékařích, ale musíme také mluvit o dalších lidech, kteří jsou ve zdravotnictví zaměstnaní a kteří přirozeně také mají právo na to, aby jejich práce byla přiměřeně a spravedlivě odměňována.
Žádným řešením nemůže být rušení regionálních nemocnic, protože pokud si porovnáme náklady na péči na hotelové služby v regionálních nemocnicích, tak jsou mnohem nižší, než jsou obdobné náklady v nemocnici fakultní. Čili pokud bychom trpěli iluzí, že nějakou výraznou redukcí regionálních zdravotnických zařízení vyřešíme tento problém, tak ho prostě nevyřešíme.
Vystoupení pana ministra bylo velmi obecné. Vůbec nám nedalo jistotu v tom, že vláda tady má nějaký konkrétní recept. A především platí, že rozpočtová politika vlády jde přesně proti zájmům stabilizace systému zdravotní péče. To je prostě nesporný fakt. A jestliže vláda prosadila rozpočet, jaký prosadila, tak si současně výrazně omezila možnost, aby na krizi ve zdravotnictví i v příštím roce reagovala.
Pan ministr se vůbec nezmínil o tom, o čem hovořil na veřejnosti - o jakési rezervě na krizové situace, kterou by chtěl do systému zapojit. Chci také poznamenat, že částka, o kterou by se jednalo a která by zřejmě mohla problém řešit, je částka někde mezi 3 až 4 mld. korun. To je přece částka, kterou lze získat uvnitř systému, pokud by se realizovala úsporná opatření.
Existuje tady také konkrétní příklad toho, že skutečně vláda a ministerstvo přistupuje k řešení této krize velmi liknavě, a to je otázka prodloužení účinnosti tzv. Janotova balíčku v oblasti úhrad léčiv. Vláda a ministerstvo úplně zapomněly na to, že by mohly prodloužit účinnost tohoto návrhu zákona. Novela nebyla připravena včas, to znamená, že nemůže vstoupit v platnost od 1. ledna příštího roku. Tady Ministerstvo zdravotnictví zaspalo, udělalo vážnou chybu a zatím není zřejmé, od kdy návrh zákona bude fungovat. Myslím, že těžko budeme hledat větší důkaz toho, že tady něco nefunguje, že vláda není schopna adekvátně reagovat na rizika, která tady existují. A my cítíme jako naši povinnost hlavní opoziční strany ministra zdravotnictví i předsedu vlády na tato rizika důrazným způsobem upozornit.
Kolegové, kolegyně, chtěl bych požádat o to, abyste skutečně schválili program této schůze, aby se do té debaty mohli zapojit všichni poslanci a všechny poslankyně, kteří by se rádi k tomuto tématu vyjádřili. V tuto chvíli my nemáme možnost, s výjimkou těch, kdo mají přednostní právo hovořit, a skutečně bychom jako opozice uvítali, kdyby tady k tomu mohla proběhnout plnohodnotná debata, do které by měli přístup všichni poslanci a všechny poslankyně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A nyní je dalším přihlášeným s přednostním právem pan ministr zdravotnictví, kterému tímto předávám slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já nechci protahovat program schůze před hlasováním, ale abych nebyl osočen z toho, co tady obvykle zaznívá v takovýchto situacích, že jsem se vyhnul nějakým odpovědím nebo konkrétním údajům, tak přece jenom bych ještě pár slov řekl. A bude to krátké, doufám.
Co udělám pro nemocnice Nové Město na Moravě, Třebíč, Jihlava a Havlíčkův Brod? Myslím si, že to souvisí s tím, co tady říkal pan předseda Sobotka - že hejtmani nenesou žádnou zodpovědnost. To se velmi snadno řekne. Když byla předchozí vládní garnitura a byl hejtmanem někdo z ODS a měl problémy s nemocnicemi, tak se mu velmi vyčítalo, že nemocnice špatně organizuje, že dělá akciové společnosti, které jsou v propadu. Nyní, když jsou problémy v některých krajích s nemocnicemi, tak se to svaluje na to, že pojišťovna neplatí. Prostě argumenty se použijí, jak je potřeba.
Já bych velmi rád zdůraznil, že tak jak jsem tu kaskádu všech lidí, kteří mají své odpovědnosti za průběh věcí, tady jmenoval, mezi nimi jsou i hejtmani. My jsme s nimi jednali. My jsme jednali se všemi poskytovali péče. Založili jsme, nebo ustavili jsme ad hoc pracovní skupinu, která bude ty věci průběžně řešit. Jednali jsme se zástupcem zdravotní komise hejtmanů a budeme s nimi hledat možnosti v každém kraji podle konkrétních případů tak, jak se vyvinou zcela jasně během ledna. Je zcela jasné, že jestliže nějaký kraj bude výrazně poškozen odchodem lékařů, jiný kraj mu musí dočasně vypomoci. Nikdo nemá v úmyslu nemocnice rušit, a zvláště ne tak velké nemocnice, jako jsou Jihlava nebo Havlíčkův Brod, ale jistá restrukturace péče ve výhledu více let tady jistě musí nastat. ***