(17.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
Byli jsme nuceni na to reagovat a ten přístup je možný pouze ve dvou variantách. V té první variantě, chcete-li jinými slovy zvýšit důchody vyšších příjmových skupin, čili podpořit princip zásluhovosti, znamená to nalít do důchodového systému, který se jenom v loňském roce pohyboval s deficitem 30 mld. korun, další finanční prostředky. A to nikoli malé. To nikoli v řádech desítek nebo stovek milionů nebo jednotek miliard. Znamenalo to buďto provést tento krok, tedy krok, který by buď prohloubil deficit veřejných financí, nebo by vedl k tomu, že bychom museli škrtat v ostatních položkách státního rozpočtu, resp. veřejných rozpočtů, anebo vzít toto rozhodnutí jako rozhodnutí, které bude rozpočtově neutrální, ale které potom nezbytně na základě této judikatury Ústavního soudu řekne, že chceme-li někomu přidat, musíme někomu ubrat.
Znovu opakuji: Je to vynucené rozhodnutí. Není to rozhodnutí, po kterém by volala tato vláda nebo kterákoli z předchozích vlád, protože všechny respektovaly to, že náš důchodový systém, který pracuje v průběžném rytmu, je silně solidární a je v něm oslaben prvek zásluhovosti.
Takže tady je evidentní, že bylo možné zvolit pouze z těchto dvou cest, a já říkám velmi otevřeně, že vláda České republiky se rozhodla jít cestou, která nezvyšuje deficit nejenom důchodového systému, ale veřejných rozpočtů jako takových, to znamená cestou, která nepovede k tomu, že se do důchodového systému nalijí další finanční prostředky.
Čili všichni ti, kteří kritizují tuto cestu a říkají, že z tohoto důvodu nebudou hlasovat pro tento návrh, by současně měli říci, kde finanční prostředky, které by se nalily do důchodového systému, vezmou. Které daně buďto zvýší - a znovu opakuji, tady nepomůžou jednoduché finty v řádech stovek milionů nebo několika miliard, které tady slyšíme jako evergreeny o zvýšení progresivity zdanění a podobně - anebo ve kterých ostatních položkách státního rozpočtu škrtnou výdaje tak, aby se přesunuly do důchodového systému. Jiná varianta není. Jiná varianta není, než - znovu opakuji - toto tady otevřeně říci. A musím říci - od žádného z odpůrců jsem tady neslyšel, aby tento systém takto popsal.
Čili vláda zvolila zodpovědné řešení, řešení, které jí bylo vnuceno Ústavním soudem. Řešení, po kterém nevolala, které nechtěla, které si nepřála, nicméně je nutno na něj reagovat. A je nutno na něj reagovat poměrně rychle, protože v posledním čtvrtletí letošního roku již vlastně bude zpochybněna existence redukčních hranic. Je to tedy rozhodnutí vynucené, nicméně rozhodnutí správné, jdoucí správným krokem, neprohlubující deficit veřejných financí a vyhovující názorům Ústavního soudu, který nám nařídil, abychom prohloubili zásluhovost našeho průběžného důchodového systému. Čili je to rozhodnutí zodpovědné a správné a chtěl bych požádat Poslaneckou sněmovnu, aby mu vyslovila nejenom v prvním čtení, ale i v dalších čteních svoji podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Je to pořád ještě obecná rozprava. Pan poslanec Opálka chce reagovat? Ano, já to předpokládám a prosím, máte slovo. Jsme v obecné rozpravě, není to žádný problém vystoupit, prosím.
Poslanec Miroslav Opálka: Já jsem se, pane místopředsedo, jen snažil upozornit, že máte na displeji moji přihlášku k faktické poznámce.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jo tak, aha, omlouvám se. (Smích.)
Poslanec Miroslav Opálka: Chtěl jsem jenom reagovat na pana premiéra tím, že návrh jsem dal, a to je návrh, který tady předložil v podstatě minulý ministr financí, a to je opravdu přejít z pojistného systému na zabezpečovací systém. Ono je totiž problém hodnotit jenom zásluhovost u důchodů. Ony vycházejí samozřejmě z mezd, platů a odměn a museli bychom zahájit diskusi nad zásluhovostí tohoto odměňování. Takže solidarita někdy tu nespravedlnost srovnává potom aspoň v tom starším věku.
A co se týká deficitů finančních, myslím, že by bylo zajímavé spočítat, jak rostly díky legislativním úpravám, které přijala tato a předchozí vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím ještě pana poslance Grospiče, který se také přihlásil fakticky k vystoupení premiéra. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych vaším prostřednictvím říci panu předsedovi vlády, že si myslím, to zdůvodnění, které zde přednesl, je silně alibistické. Určitě Ústavní soud svým nálezem 135/2010 zasáhl do důchodového systému, ale myslím si, že vláda nezvolila odpovědné řešení. Vláda zvolila prostě řešení z jejího pohledu účetně fiskálně nejsnadnější, ale řešení, které se výrazně dotkne všech nově nastupujících lidí do starobního důchodu. Řešení, které se jich dotkne výrazně sociálně.
Rovněž bych si dovolil ostře nesouhlasit s tím, že právě náš systém, který je výrazně solidární, jak tady zaznělo i z úst pana ministra práce a sociálních věcí, je břemenem pro Českou republiku. Myslím si, že to je systém, který naopak přináší výrazně sociální stabilitu a určitou hladinu sociálního smíru v České republice, ale to, k čemu se chystá vláda, posune tento systém právě do neudržitelnosti a posune i hranici potenciální chudoby mnohem více směrem právě k lidem, kteří mají starobní důchod či se do něj chystají odcházet.
A poslední poznámka. Není zcela určitě vinou opozice a ani Komunistické strany Čech a Moravy, že 379 tisíc osob čerpá předčasný starobní důchod. Možná stojí za zamyšlení, co vláda dělá s vysokou nezaměstnaností, a záměrně tak vlastně připravuje deficit do důchodového systému. A proč právě 379 tisíc lidí řeší z převážné míry svou ekonomickou situaci odchodem do starobního důchodu. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď se hlásí pan ministr Drábek, stále ještě v rámci obecné rozpravy.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Už budu reagovat jenom technicky na některé příspěvky.
Co se týká návrhu kolegy Opálky, abychom přistoupili k formálnímu řešení a převedení pojistného systému do systému daňového, když to řeknu velmi zjednodušeně, tak my jsme se tímto tématem velmi detailně zabývali. Závěry jsou naprosto jednoznačné. Formální změna systému, to znamená jenom formální překlopení toho systému bez věcné změny, by jistě nebyla tím správným řešením a byla by velmi lehce znovu napadnutelná Ústavním soudem. Myslím si, že je potřeba přijmout stabilní systém, který nebude podléhat takovýmto rizikům. Z tohoto důvodu nepovažuji za možné, aby byl návrh směřován ani po případném přepracování k nějakému formálnímu řešení, které by věcný stav nechalo stejný.
Co se týká avizovaného nesouhlasu se zvyšováním věku odchodu do důchodu. Já jsem to tady vysvětloval ve svém úvodním slově: Pro stabilitu důchodového systému není možný jiný postup než nastavení parametrů tak, aby průměrná doba pobírání důchodů byla přibližně stejná v čase. Pokud někdo tvrdí, že je to možné udělat jinak, tak tvrdí něco, co je nesplnitelné v dlouhodobém horizontu. Ano, je možné takovou úpravu udělat v horizontu tří nebo pěti let. Není možné ji udělat dlouhodobě, respektive je to řešení, které by systém přivedlo do kolapsu nebo by přivedlo do kolapsu celé veřejné finance.
Co se týká valorizace vládou, tak právě proto, aby valorizace důchodů nemohla být využita pro jednotlivé úkony v jednotlivých situacích, které jednotlivě vyžadují nějaké jednotlivé konkrétní řešení, přesně z tohoto důvodu je navrhováno zrušení kompetence vlády. A je to naprosto jednoznačně odůvodnitelné. ***