(18.00 hodin)
(pokračuje Drábek)
Tak jak jsem řekl, důchody představují třetinu výdajů státního rozpočtu. Pokud má vláda exekutivní pravomoc stanovit výši důchodů pro všechny další roky, tak tím dáváme vládě oprávnění disponovat s třetinou státního rozpočtu. To se tak zásadně vymyká rozdělení mezi zákonodárnou a exekutivní mocí, protože Poslanecká sněmovna jediná má právo schvalovat státní rozpočet. Není možné, aby vláda měla kompetenci předběžného rozhodování o třetině státního rozpočtu. To je i z důvodu případného nesouladu mezi zákonodárnou a exekutivní pravomocí potřeba v každém případě odstranit.
Na závěr v souladu s tím, co jsem řekl, že jsme vázáni termínem, který vyhlásil Ústavní soud, respektive ke kterému ruší ten výpočet důchodů, a to je 30. září, a do té doby musí proběhnout celý legislativní proces včetně potřebné doby na legisvakanci, na přípravu technického zabezpečení výpočtu nově přiznávaných důchodů a také na to, aby se občané dozvěděli co nejdříve, jakým způsobem budou nově přiznávané výpočty, tak si dovoluji navrhnout zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 30 dnů. Prosím i s přihlédnutím k tomu, že podvýbor pro důchodovou reformu sociálního výboru se touto materií již nějakou dobu zabývá, tedy předpokládám, že to pro poslance, kteří se touto problematikou zabývají, nebude materie nová. Tento můj návrh je veden skutečně jenom tím, že jsme limitováni časem, a samozřejmě je na vás, na poslancích, jakým způsobem rozhodnete. Já jenom považuji za odpovědné tento návrh podat, protože pokud bychom potom zjistili v červenci nebo v srpnu, že stále ještě nevíme, podle jakého vzorce se budou vypočítávat důchody po 30. září, bylo by to skutečně nezodpovědné.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, hlásí se někdo další do obecné rozpravy? Pokud ne, rozpravu ukončím. Ale tady je ještě stále možné závěrečné slovo ministra nebo paní poslankyně. Takže... Už není třeba. V tom případě budeme hlasovat.
V rozpravě tedy zazněly dva návrhy, a to bylo vrátit návrh zákona navrhovateli k dopracování, a pak také zazněly dva návrhy na zamítnutí, v tom prvním případě to bylo podmíněné tím, že pokud neprojde ono vrácení návrhu zákona k dopracování, tak hlasovat o zamítnutí. A pak tady pan poslanec Chvojka také zopakoval ten návrh na zamítnutí. Takže to budeme hlasovat v tomto pořadí, jak jsem je jmenoval.
Takže, prosím, první návrh, který budeme hlasovat, je tedy návrh vrátit návrh zákona navrhovateli k dopracování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro vrátit, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 20. Přihlášeno 180. Pro 67, pro 102. Takže návrh byl zamítnut.
A nyní zazněl dvakrát onen návrh na hlasování o zamítnutí návrhu zákona.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 21. Přihlášeno 180. Pro hlasovalo 70, proti 98. Takže tento návrh byl také zamítnut.
Tím jsme tedy zvládli obecnou rozpravu v prvém čtení a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má někdo ještě jiný návrh než výbor pro sociální politiku? Nemá. Tak budeme hlasovat pouze tento.
Kdo tedy souhlasí s tím návrhem na přikázání výboru pro sociální politiku?
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat výboru pro sociální politiku, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 22. Přihlášeno 181. Pro hlasovalo 164, proti jediný. Takže jsme přikázali tento návrh v prvém čtení výboru pro sociální politiku.
(Hlasy z pléna.) Zkrácení lhůty. A, návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů. Pan ministr Drábek.
Takže budeme hlasovat o zkrácení lhůty na 30 dnů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty na 30 dnů, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 23. Přihlášeno 179. Pro hlasovalo 98, proti 61. Takže zkrácení lhůty bylo přijato.
To je asi vše. Takže můžeme ukončit projednávání bodu číslo 13. A máme tu bod 14. To je opět ministr Drábek, to je tisk... (Hlásí se poslanec Jeník z pléna).
Ano. Nevím, o co jde, ale jestli máte něco... Prosím, můžete.
Poslanec Miroslav Jeník: Já bych chtěl pouze pro stenozáznam, že u hlasování číslo 20 byla moje vůle ne, a zařízení mi ukázalo ano. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to bylo od poslance Jeníka pouze do stenozáznamu. Prosím paní poslankyni Konečnou.
Poslankyně Kateřina Konečná: Já také jenom pro stenozáznam. V hlasování číslo 21 jsem hlasovala pro, a na záznamu se objevilo proti.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to je paní poslankyně Konečná podobně. A ještě vidím pana poslance. Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Já pro stenozáznam. V hlasování číslo 23 mám uvedeno ano, hlasoval jsem ne.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to byl pan poslanec Roman Sklenák také pro stenozáznam. A můžeme snad opustit toto hlasování a přikročit k bodu číslo
14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 256/ - prvé čtení
Pana ministra Drábka poprosím, aby nám ten zákoník práce, tisk 256, opět uvedl.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá novelu zákoníku práce, kterou se do českého právního řádu transponuje směrnice číslo 2009/38/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců.
K první úpravě zákoníku práce v předmětné problematice došlo již v roce 2000, kdy byla transponována směrnice 1994/45/ES, kterou se stanovil obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství, a od kdy lze hovořit o rozdělení na dvě roviny práva - právo na národní informace a projednání a právo zaměstnanců na informace jiného než nadnárodního charakteru. Výsledkem revize této směrnice je předmětná směrnice číslo 2009/38/ES.
Obecně lze konstatovat, že revidovaná směrnice má víceméně technický charakter a některá stávající ustanovení jen rozvádí. Směrnice definuje, že se má evropská rada zaměstnanců zabývat pouze nadnárodními informacemi a projednáváními. Výrazně také zjednodušuje klíč pro složení vyjednávacího výboru a evropské rady zaměstnanců a zpřesnění povinného obsahu dohod v těch případech, kdy dojde k podstatným organizačním změnám ve struktuře podniku.***