(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pořád probíhá rozprava, takže je možné se přihlásit. Ptám se - nikdo? Opravdu nikdo? Takže rozpravu zřejmě končím.
Zeptám se zpravodaje - paní předsedkyně nebude už vystupovat se závěrečným slovem. Takže budeme hlasovat pouze přikázání ústavněprávnímu výboru. Má ještě někdo jiný výbor? Prosím, pan poslanec Votava má jiný výbor? Pro spolupráci Sněmovny.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Výbor nemám, ale chtěl bych navrhnout, aby tento tisk byl přikázán stálé komisi pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Myslím, že mu to přísluší. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, můžeme to snad provést, takové přikázání. Prosím, pan poslanec Krupka.
Poslanec Jaroslav Krupka: Vážený pane předsedající, dovolil bych si navrhnout přikázat tento sněmovní tisk i výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Všechno to budeme hlasovat. Nejdřív zagonguji. (Poslanci přicházejí do sálu.)
Tak jsme tady všichni a můžeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat výboru ústavněprávnímu? Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 92. Přihlášeno 147, pro hlasovalo 116, proti nula. Takže to bylo přijato.
Další byl návrh přikázat komisi pro práci Sněmovny.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat komisi pro práci Sněmovny? Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 93. Přihlášeno 148, pro hlasovalo 117, proti 2. Takže to bylo přijato.
Třetí byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro výbor pro veřejnou správu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 94. Přihlášeno 150, pro hlasovalo 77, proti 21. Takže to bylo přijato.
To je snad všechno. Takže ukončujeme projednávání... Pardon, pan poslanec Látka.
Poslanec Jan Látka: Omlouvám se, pane místopředsedo. Měl jsem na mysli ne a bohužel se mi objevilo ano. Zpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zpochybňujete hlasování? Slyšeli jsme zpochybnění hlasování.
Musíme hlasovat o námitce. Byla to námitka pana poslance Látky.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout tuto námitku, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 95. Přihlášeno 152, pro hlasovalo 121, proti 1. Námitka byla přijata a budeme poslední hlasování o přikázání výboru pro veřejnou správu opakovat.
Pan poslanec Klučka mi říká odhlásit, tak všechny odhlašuji. Kdo chce hlasovat, tak se musí znovu přihlásit.
Teď se bude opakovat přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro veřejnou správu a regionální rozvoj, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 96. Přihlášeno 130, pro hlasovalo 67, proti 35. Takže to bylo přijato. (Smích v sále.)
Prosím poslance, aby se nesmáli svým kolegům, když jim nevyjde hlasování. (Smích v sále.) To není na místě.
Nevím, jestli ještě někdo bude protestovat... vzhledem k významu hlasování... doufám, že ne. Takže snad můžeme ukončit projednávání - nebo ne? (Smích.)
Prosím, abyste, kolegové, opravdu omezili smích na obou stranách sněmovny, protože to bude vypadat... Je to v pořádku, můžeme končit.
Bod číslo
34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 269/ - prvé čtení
Prosím ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, aby předložený návrh uvedl.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně odůvodnil návrh novely zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Vláda se rozhodla předložit Poslanecké sněmovně tuto změnu zákona, ve které se snaží koncepčně a plošně upravit soudní poplatky v České republice. Důvodem, proč k tomuto kroku vláda přistoupila, je skutečnost, že soudní poplatky nebyly v posledních deseti letech upravovány. Poslední změna, která nastala, byla v roce 2000 a tato změna byla účinná od 1. 1. 2002. Tehdy byla průměrná měsíční mzda přes 13 000 korun, přičemž v roce 2009 dosáhla průměrná mzda v této zemi 23 500 korun, to znamená došlo k jejímu výraznému nárůstu o téměř 10 000 korun. Je tedy zřejmé a jasné, že i soudní poplatky by měly reflektovat tuto odlišnou ekonomickou situaci našich spoluobčanů a nás všech. To je také důvod, proč jsme přikročili ke změně.
Naším cílem nebylo v uvozovkách jednoduše tupě zvyšovat soudní poplatky, ale upravit soudní poplatky tak, aby byly srovnatelné s tím, jak vysoké soudní poplatky platí občané jiných evropských států ve vztahu ke své kupní síle. A za druhé, aby soudní poplatky plnily dvě základní funkce, které plnit mají.
Za prvé, aby se ten občan, který využívá mimořádně drahé služby justice, alespoň symbolicky spoluúčastnil na nákladech, které jsou s využíváním těchto státních služeb spojené. Protože, dámy a pánové, rozpočet Ministerstva spravedlnosti, který přesahuje 20 miliard korun, poskytuje služby jen nemalé části našich spoluobčanů. Počínaje justicí přes státní zastupitelství až po vězeňství samotné. Je tedy správné, aby se ten, kdo dobrovolně aktivně využívá takto drahé a nákladné služby poskytované státem a placené všemi daňovými poplatníky, alespoň symbolicky na těchto nákladech podílel. A věřte, že soudní poplatek v řádech jednotek tisíců přináší opravdu symbolickou spoluúčast, která je zlomkem proti tomu, kolik náklady samotného soudního řízení, zvláště pak jedná-li se třeba o trestní řízení, stojí. ***