(15.20 hodin)
Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane premiére, jak je zřejmé z aktuální monitorovací zprávy, vykazuje nízký stav čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti celkem šest operačních programů. K 6. dubnu 2011 to byly konkrétně: operační program Životní prostředí, operační program Technická pomoc, operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaný operační program.
Ke konci března 2011 byly - i při započtení plné výše předběžných plateb, pravidlo n+3 pro alokaci 2008 - nesplněny dva operační programy, a to operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost v rámci cíle 1 a operační program Výzkum a vývoj pro inovace.
Dalším operačním programem, který vykazuje nízký stav vyčerpaných finančních prostředků, je regionální operační program Jihozápad. Tam je to 3,4 %. A tento stav souvisí s rozhodnutím o pozastavení procesu certifikace ze strany platebního a certifikačního orgánu v souvislosti s probíhajícím šetřením na nahlášené podezření na nesrovnalosti v procesu hodnocení projektů v rámci výzev, a to od 12. ledna 2010.
Od 22. prosince 2010 je pozastaven proces certifikace operačního programu Životní prostředí a operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, od 20. března 2011 regionální operační program Severozápad a od 5. dubna 2011 regionální operační program Střední Čechy.
Vážený pane premiére, situace je velmi vážná a dosavadní opatření vlády neúčinná. Nemáte obavu, že tímto přístupem se nepodaří České republice vyčerpat alokované finanční prostředky z fondů Evropské unie? Můžete jasně pojmenovat, kdo ponese za tento stav odpovědnost? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předávám slovo panu premiérovi.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, musím říci, že interpelaci pana poslance považuji za vážnou a tu situaci rozhodně nechci bagatelizovat. Myslím, že je zájmem nás všech, aby čerpání z evropských fondů probíhalo úspěšně a aby přispívalo k ekonomickému rozvoji České republiky, především v oblasti politiky koheze. Je to jeden z klíčových nástrojů. A musím říci - jeden z klíčových výdobytků evropské integrace, kde i občané České republiky mají možnost reálně vidět, že evropská integrace vedle otevření velkého trhu pro ně přináší i něco konkrétního. Já tedy ten problém vůbec nechci bagatelizovat, vůbec tady nechci planě argumentovat nějakými falešnými argumenty.
Musím říci, že se touto situací vážně zabýváme, že u některých operačních programů považujeme situaci za velmi vážnou a že i ve spolupráci s Evropskou komisí hodláme tyto věci řešit. To znamená jednoznačně rozlišit, kde se může jednat o určitá administrativní pochybení, administrativní problémy, od těch, které mohou být způsobeny konkrétními systémovými příčinami.
Je skutečností, že celková alokace pro toto programovací období dosahuje 764 mld. korun. Je také skutečností, že v podaných žádostech, když sečteme jejich objem, je to celkem 1 044 mld. korun. Čili na první pohled to vypadá, že není možné dosáhnout toho, aby nebyly čerpány evropské zdroje.
Na druhé straně, když se podíváme na objem prostředků, které jsou kryté rozhodnutím nebo smlouvou o poskytnutí dotace, tam jsme již v podstatě, když vezmeme úroveň z jara letošního roku, to znamená k počátku dubna, na úrovni 458 mld. a u prostředků proplacených přímo k příjemcům je to 221 mld. Znovu opakuji - z celkové alokace do roku 2013, byť podle pravidla n + 3, 764 mld. korun. Skutečně certifikované a vyčerpané prostředky - to je pak necelých 97 mld. korun.
Skutečně, ta věc je věcí, která vyžaduje řešení. Příslušná ministerstva i vláda jako taková se tím hodlají velmi vážně zabývat nejenom ve vazbě k současným operačním programům, ale i s výhledem na další programovací období. Tady bych jenom uvedl, že vládní výbor pro Evropskou unii přijal včera na vládní úrovni rozhodnutí, že vytvoří pracovní skupinu složenou právě ze zástupců těch ministerstev, kde jsou klíčové fondy z hlediska kohezní politiky, nejenom z hlediska toho, abychom lépe připravili nové programovací období, které počíná rokem 2014, ale aby také byla lepší koordinace v čerpání stávajících prostředků.
Ze stavu prostředků krytých rozhodnutím a smlouvou, kde se, jak jsem již řekl, globálně jedná o částku 458 mld., je vidět i dramatický rozdíl mezi jednotlivými operačními programy. Je vidět, že ty příčiny, někde administrativního charakteru a byrokratického charakteru a někde systémového charakteru, tady skutečně budou. Jestliže například u prostředků krytých rozhodnutím či smlouvou o poskytnutí dotace například v operačním programu, regionálním operačním programu Severovýchod je čerpáno 80,6 %, tak naopak v operačním programu Životní prostředí pouze 24,1 %. Z tohoto pohledu je evidentní, že musíme řešit ty problematické fondy, protože opravdu nevyčerpání těchto prostředků by bylo obrovským problémem. A především to pro nás pro všechny musí být velmi vážným poučením i pro nové programovací období. Na to bychom neměli zapomínat, protože Česká republika udělala několik základních chyb. To si musíme říci velmi otevřeně.
První, určitě základní chybou byl příliš velký počet operačních programů. To, že je jich více než 20, v podstatě zhoršuje jejich administraci, zvyšuje technické náklady, snižuje efektivitu čerpání finančních prostředků a jejich kontrolu, jejich auditování apod. Určitě další chybou bylo, že v některých aspektech jsme měli politiku poturčenec horší Turka, jinými slovy - nastavovali jsme v obavě, aby nedocházelo k plýtvání s evropskými prostředky, pravidla tak, že byla někdy přísnější, než od nás vyžadovala Evropská komise, a tím právě vznikaly umělé administrativní nebo byrokratické bariéry. Čili určitě stávající vývoj musí sloužit i k tomu, abychom nové programovací období připravili lépe.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo ještě panu poslanci.
Poslanec Jiří Petrů: Já už jenom velmi krátce. Zajímalo by mě také, jestli vláda přemýšlí o tom, že by došlo k realokaci mezi jednotlivými operačními programy. Dobře bylo zmíněno to, že některé operační programy jsou čerpány velmi dobře, některé mají čerpání zase naopak hodně mizerné, viz operační program Výzkum a vývoj pro inovace, kde z šesti podání velkých projektů bylo pět vracených Evropskou komisí, takže zřejmě se to asi neumí tak dobře připravit. Ptám se tedy, zda vláda uvažuje o realokaci, a to ve prospěch těch programů, které jsou dobře využívány, např. operační program Doprava nebo některé regionální operační programy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předávám ještě slovo panu premiérovi.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, námět, který tady pan poslanec uvedl ve své interpelaci, je legitimní. Já jsem přesvědčen, že je to legitimní myšlenka ve chvíli, kdy zjistíme, že i nápravná opatření, která u jednotlivých operačních programů musíme přijmout, aby se zvýšilo čerpání prostředků a především jejich proplácení, včetně certifikovaného proplácení, že ty možnosti se vyčerpaly vzhledem k času, který je do konce programovacího období i podle pravidla n + 3. V té chvíli, kdy zjistíme, že ani nápravná opatření by nevedla k tomu, aby byl vyčerpán příslušný operační program i podle pravidla n + 3, je naprosto legitimní úvaha o realokaci zdrojů, s tím, že to samozřejmě vyžaduje, to nezastírám, komplikované jednání s Evropskou komisí a s orgány Evropské unie.
Samozřejmě, myšlenka realokace není vždy kladně vnímána, protože svědčí o určitých administrativních problémech v dané zemi. Tím pádem vzniká legitimní obava: Když jste nevyčerpali v tomto operačním programu, jakou nám dáte záruku, že vyčerpáte v tomto operačním programu? Plus samozřejmě, řekněme si velmi otevřeně, po propadlých prostředcích, které se nevyčerpají z té dané členské země, se velmi chtivě natáhnou ruce z jiných členských zemí. Čili zájem podpořit realokaci zdrojů tady nemusí být ze strany orgánů Evropské unie příliš silný.
Nicméně, jak jsem již řekl, v případě, že by došlo k situaci, kdy i po nápravných opatřeních by hrozilo nevyčerpání podstatného objemu dané alokace v rámci daného operačního programu i podle pravidla n + 3, je diskuse a jednání o realokaci zdrojů mezi jednotlivými operačními programy správný a nutný krok. ***