(14.50 hodin)
Poslankyně Marta Semelová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, školství prošlo za posledních 20 let řadou změn, jejichž výsledek však není nikterak povzbudivý. Jsme svědky dlouhodobého propadu úrovně vzdělanosti, jež má řadu příčin. Chybí jasná pravidla, nastavení laťky. Základní školy učí každá jinak a v různých časových obdobích, povolilo se domácí vzdělávání, kdy rodiče mohou učit svá dítka doma sami, a k tomu ještě odchody tahounů na víceletá gymnázia. Jako houby po dešti vznikaly také soukromé školy, takže střední školy teď vzhledem k demografickému propadu přijímají každého, neboť co student, to finance. Nebývalý rozkvět, mám na mysli počtem, zaznamenala gymnázia, zato střední odborné školy a učňovské obory se ocitly na černé listině. Zelenou dostalo rozrůstání vysokých škol, takže dnes se můžeme pochlubit vysokým počtem těch, kdo mají maturitní vysvědčení, respektive vysokoškolský diplom v kapse, ale bez odpovídajících znalostí.
Že je načase s tím něco dělat, je asi jasné nám všem. Jde o to, aby návrhy obsažené v novele školského zákona, kterou projednáváme, vedly ke zlepšení. Nyní tedy k těmto návrhům.
Změnou má procházet organizace předškolního vzdělávání, kde mají být podpořeny mateřské školy zřizované zaměstnavateli pro děti zaměstnanců. Firmy si budou moci zřídit vlastní mateřskou školu nebo požádat o poskytnutí služby jinou mateřskou školu, která vytvoří odloučené pracoviště. Za dané situace, kdy chybí kapacity ve stávajících mateřských školách vzhledem k jejich překotnému rušení v 90. letech, to může pomoci rodinám s dětmi. Pochopitelně za předpokladu, že budou splněny hygienické normy a zajištěn odborně kvalifikovaný personál. Nejde totiž pouze o jakési pohlídání dítěte, ale o jeho celkový rozvoj, o přípravu na vstup do školy základní.
V této souvislosti musím říci, že na rozdíl od firemních školek s jasně vymezenými pravidly, které mají moji podporu, se nemohu ztotožnit s návrhy Ministerstva práce a sociálních věcí na vznik jakési instituce dětských skupin, kde by ve velké skupině mohlo být až 24 dětí a přijímány by mohly být i děti mladší tří let, přičemž pečovatelky by nemusely být kvalifikované učitelky, ale například zdravotní sestry nebo sociální pracovnice. Tyto návrhy považujeme za nesystémové a amatérské, na rozdíl od předlohy ve školském zákoně, tak jak ho projednáváme.
Co se týká základních škol, navržená novela umožňuje vycházet při zpracování školního vzdělávacího programu i z obsahu vybraných vzdělávacích oblastí, které stanoví Ministerstvo školství. Nejedná se však o povinnost, pouze o doporučení. Podle mého názoru je sjednocování učiva na základních školách nutné, stejně jako ročníkové výstupy, to znamená, co má žák na konci každého ročníku umět a znát. Avšak pouhé nejasné doporučení, že školy mohou dokument zpracovaný ministerstvem využít, je ve stylu aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Na školách to povede spíš k určité bezradnosti než k nějakému pozitivnímu výsledku. Dokud nebude jasně stanoveno, co má kdy žák znát a umět a v jakém rozsahu, nehneme se z místa.
Novelou má být zrušena povinnost škol každoročně zpracovávat vlastní hodnocení jako samostatný dokument, zůstává to pouze jako východisko pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. Na jednu stranu je pravda, že se tím sníží administrativa, na druhou stranu však je třeba si uvědomit, že práce na sebehodnocení, tak jak je tomu v současnosti, vyžaduje zapojení všech pedagogů a zamyšlení se nad tím, co se dané škole daří, v čem má rezervy a na co je zapotřebí se zaměřit v zájmu zkvalitnění výchovně vzdělávacího procesu. Proto by bylo vhodné tento návrh při dalším projednávání ještě prodiskutovat.
Na rozdíl od návrhu na zrušení povinnosti základních škol zpracovávat výstupní hodnocení žáků. Ten myslím, že je rozumný, neboť zbytečně administrativně zatěžuje učitele základních škol a zároveň pro střední školy nemá vzhledem ke svému zpracování, mnohdy formálnímu, větší význam.
Co se týká podávání přihlášek na střední školu, nesouhlasím s tím, že má být zachována možnost podávat si tři přihlášky. Jak ukázala praxe, tento způsob se neosvědčil a komplikuje práci ředitelům středních škol. Počet přihlášek by proto měl být snížen.
Za značně problematický pak považuji návrh na zavedení možnosti stanovit nařízením vlády obory vzdělání s výučním listem a zároveň s maturitní zkouškou. Chápu snahu ministerstva pomoci učňovským oborům i studentům, kteří nezvládnou maturitu a hrozí jim, že na konci středoškolského vzdělání nebudou mít žádný výstup. Ovšem mám obavy, že předložený návrh situaci nezlepší. Spíš naopak. Ve svém důsledku může vést k degradaci učňovských oborů a ke zhoršení kvality řemeslníků a dalších pracovníků v profesích, k jejichž vykonávání je zapotřebí výuční list. Učební obory totiž mají jiné zaměření než obory maturitní a mají mnohem vyšší hodinovou dotaci pro praxi, která bude maturantům chybět. Bez doplnění si této chybějící podstatné části přípravy například prostřednictvím zkráceného a následného studia nelze podle mě s tímto návrhem souhlasit. Navíc to může vést paradoxně ke snížení zájmu o učební obory. Proč by rodiče dávali své dítě vyučit se, když mohou zkusit rovnou maturitní obor a v případě neúspěchu, tedy nezvládnutí maturitní zkoušky, výuční list stejně dostane? A školy vzhledem k úbytku žáků berou téměř každého. No a konečně ozvat se mohou i studenti jiných středních škol a jiných oborů v případě neúspěchu u maturity. Proč by i oni neměli mít možnost získat doklad o vyučení?
Z těchto důvodů považuji za nutné znovu se k tomuto návrhu vrátit a řádně ho prodiskutovat s odbornou veřejností.
Naopak podporuji zrušení povinnosti zřizovat školskou radu. Je pravda, že leckde plní svoji úlohu velmi dobře, avšak jinde funguje pouze formálně. Problémy jsou také s jejich obsazováním ze strany zřizovatele. Proto považuji za rozumné ponechat možnost jejího zřízení, ale nevyžadovat to striktně ze zákona.
Změn v předložené novele je samozřejmě mnohem víc. Některé jsou ku prospěchu věci, jiné jsou poněkud sporné a bude nutné se jimi ještě podrobně zabývat. Proto si myslím, že předložený návrh zákona by měl projít do druhého čtení k řádné diskusi. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní je dále přihlášen pan poslanec Josef Novotný mladší. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Novotný ml.: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, vládo, vážené poslankyně, poslanci. Musím na úvod říci hned, že tuto novelu zákona určitě podpořím a doporučím. Podpořím v tom smyslu, aby šla do druhého čtení. Musím říci, že tak jak jsem si ji prostudoval, opravdu je přínosem pro spoustu ředitelů, ať už základních či středních škol, zejména v oblasti administrativy a byrokracie. To musím opravdu říci, že tady ta stránka věci je přínosem. Na druhou stranu musím říci, že tato novela je pro mě aspoň a pro řadu ředitelů, protože jsem dělal zhruba 25 let ve školství a z toho deset let ředitele střední školy, opravdu trošku - ne trošku, ale hodně zklamáním. Řeknu hned proč.
Za prvé přijímací řízení. Tady pokus, kdy opravdu zápisový lístek může uchazeč uplatnit jen jednou, je, myslím si, velký posun dopředu. A je to dobře, že to takto je nastaveno. Na druhou stranu si myslíme, nebo já aspoň si myslím, že zkušenosti ukazují, že přijímací řízení by se znovu mělo posunout nebo vrátit do úpravy, která byla před novelou školského zákona. To je jedna přihláška s pořadím oboru vzdělávání dvou nebo tří škol. Důvod je celkem jasný. Ředitelé škol musí nastavit v květnu, v červnu úvazky, musí udělat plán, rozvrh na příští školní rok, a jestliže nevědí, kolik žáků a do jakých tříd nastoupí, tak je to pro ně velmi obtížné. Mluvím o středních školách. ***