(14.40 hodin)
(pokračuje Drastichová)
Dále podle ustanovení § 65 odst. 3 školského zákona se na žáky při praktickém vyučování vztahují příslušná ustanovení zákoníku práce, mimo jiné také ustanovení upravující týdenní pracovní dobu. Cituji: "U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu 40 hodin týdně." V návrhu novely školského zákona je navrhována změna délky odborného výcviku a praxe z 35 hodin týdně na 40 hodin týdně. Tím dojde k rozšíření prostoru pro získání potřebných znalostí, zkušeností a návyků pro úspěšné začlenění do pracovního procesu.
V novele zákona se rovněž navrhuje podpořit čtyřleté obory vzdělání s maturitní zkouškou, jejichž součástí je odborný výcvik, nově také získání výučního listu. Tomuto záměru doporučuji vyslovit plnou podporu. Vychází z požadavku zaměstnavatelů na větší vzdělanostní úroveň a variabilitu pracovní síly. Tato úprava výrazně zvýší atraktivitu oborů vzdělání s maturitní zkouškou, výrazně by zvýšila šanci absolventů na nové uplatnění na trhu práce v případě ztráty zaměstnání a mohla by být určitou pojistkou v případě nesložení maturitní zkoušky, kdy by hrozilo, že neúspěšný maturant zůstane po čtyřech letech studia a odborného výcviku zcela bez kvalifikace.
Závěrem. Návrh novely zákona nezasahuje do práva na vzdělání a nezpřísňuje podmínky přístupu ke vzdělání. Upravuje podmínky zřízení a provozu zaměstnaneckých mateřských škol, přispívá k efektivnímu vytváření podmínek plnění povinné školní docházky. Upravuje plnění povinné školní docházky v zahraničí a v zahraničních školách na území České republiky. Rozšiřuje možnosti odborného a středního školství. Současně platný školský zákon v mnoha ohledech se zpřesňuje a přizpůsobuje novým podmínkám. Snižuje administrativní zátěž škol, např. zprávy o vlastním hodnocení škol, výstupní hodnocení žáků po 5., 7. a 9. ročníku, povinné rozbory hospodaření atd. Upravuje financování škol zřizovaných ministerstvem atd.
Souhrnně lze konstatovat, že dílčí změny, které návrh novely školského zákona přináší, budou přínosem pro zlepšení efektivity a výkonnosti našeho základního, odborného i středního školství. Některé vady, nedostatky či nepřesnosti lze odstranit pozměňovacími návrhy ve druhém čtení. Z mého pohledu se jedná o velmi dobře zpracovanou předlohu, a proto se přimlouvám za její propuštění k projednání do výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni. Nyní žádám o slovo paní kolegyni Jaroslavu Wenigerovou. Po ní je přihlášena paní poslankyně Marta Semelová.
Poslankyně Jaroslava Wenigerová: Vážená paní předsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, i já podporuji novelu školského zákona, i já svým hlasem bych chtěla přispět, aby byla poslána do výboru a do druhého čtení.
Musím říci, že snížení administrativní zátěže vedení našich škol je téma delšího času než doba působení pana ministra Dobeše na Ministerstvu školství. Začala to připravovat paní ministryně Kopicová. Vytvořila pro to tým, který velmi úzce spolupracoval i s managementy škol. Když se podíváme na evaluační zprávu společnosti McKinsey a Comp., tak zjistíme, že 50 % práce ředitelů škol je vlastně administrativní činnost a pouze 20 %, a to já si myslím, že je poměrně vysoké číslo, je věnováno řízení kvality škol. Takže věřme, že i tady tyto úpravy pomohou ke snížení této byrokratické zátěže.
Já bych se chtěla dotknout tématu, které není příliš vnímáno ve školské ani odborné veřejnosti jako stěžejní téma. Přesto si myslím, že je to téma velice důležité. Je to otázka zahraničních škol na území České republiky, které dostávají povolení povinné školní docházky podle § 38. Nyní je ten paragraf takřka celý předělán a je samozřejmě doplněn.
Jen pro zajímavost, v současné době máme na území České republiky patnáct těchto zahraničních a takzvaně zahraničních škol. Před rokem 2000 vzniklo pouze pět škol zhruba v roce 1999. To jsou skutečně zahraniční školy, které získaly povolení povinné školní docházky. S novým školským zákonem, který začal platit od 1. ledna 2005 se tady objevilo dalších deset škol. Protože se tomu tématu dlouhodobě věnuji, tak zde mám celou řadu otazníků, které však do jisté míry řeší tato novela.
Stávající § 38 je, dá se říci, velmi vágní, takže umožnil vznik takzvaných zahraničních škol na území naší republiky, já si troufám říci, v rozporu se zákonem, protože stávající § 38 jasně říká, že povolení povinné školní docházky se dává do školy, zřízené právnickou osobou na území cizího státu anebo cizím státním příslušníkem, který žije v České republice. Stalo se to, že devět škol z těch deseti, nebo většina z nich, jsou české společnosti s ručením omezeným, kde je společníkem jednatelem cizí státní příslušník. Tady toto vůbec zákon nedovoluje, přesto se tak stalo.
A já si kladu a kladla jsem si otázku - přitom vůbec nezpochybňuji potřebu těchto takzvaných zahraničních škol, které se učí podle zahraničního curricula, zpravidla se učí v anglickém nebo německém jazyce, že ta potřeba zahraničních investorů, ale také českých rodičů tady je, ale na druhé straně musíme dodržovat zákon - kladu si otázku, jestliže soukromé školy mají tak přísná kritéria pro zařazení do školského rejstříku, aby pobíraly dotace, tak zde máme české společnosti s ručením omezeným, byť je tam tedy zahraniční společník, ale není tam žádná kontrola, pouze se povolí školní docházka, Česká školní inspekce tam doposud nemohla vstupovat, a povinná školní docházka se dotýká pouze dětí českých rodičů, vůbec se nedotýká dětí rodičů zahraničních. A protože jsme v souvislosti s právy Evropské unie a s vyrovnáváním se směrnicí přijali novelu zákona 561, kde říkáme, že mohou být dávána pouze potvrzení Ministerstvem školství o plnění školní docházky u škol, které jsou zařazeny ve školském rejstříku, tak otázka je, kdo tedy bude dávat potvrzení dětem cizinců, které si myslí, že plní povinnou školní docházku v takovéto škole, ale ony ji samozřejmě vůbec neplní.
To jsou otazníky, o kterých se samozřejmě budeme bavit. A tady bych jenom chtěla upozornit, že například ve Velké Británii byl přijat zákon v roce 2004, kde všechny školy, i takzvané nezávislé školy, což jsou v pojetí britského práva soukromé školy, musí být vedeny ve školském rejstříku, a jestliže nejsou vedeny ve školském rejstříku, je to trestný čin, čímž se poukazuje na to, že velmi záleží na tom, kde jsou děti vzdělávány.
Já se domnívám, byť třeba někteří mí kolegové s tím nesouhlasí, že zpřesnění podmínek pro povolení povinné školní docházky na území České republiky je správné, a použiji poslední větu: Zahraniční škola nevzniká udělením povinné školní docházky Ministerstvem školství, což se mnohokrát stávalo, že tady tyto takzvané zahraniční školy vlastně povolením školní docházky říkaly i rodičům, že mají povolení školní docházky a že jsou zahraniční školou.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Jaroslavě Wenigerové. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Marta Semelová. ***