(17.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. To byla poslední přihláška do obecné rozpravy. V případě, že se nikdo další již nehlásí - ještě jednou paní poslankyně Suchá. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Suchá: Děkuji za slovo. Já bych jenom chtěla uvést - jak tady kolega uváděl, že v případě, že bude trávit čas v Poslanecké sněmovně, kdo se o to dítě bude starat. Já se obávám, že tady došlo k nepochopení toho zákona. Jemu nemůže být nařízena střídavá péče, pokud on s tím nebude souhlasit právě proto, že je třeba zaměstnán. To je potřeba si uvědomit. Stejně tak tady není taková situace, aby soudu se řeklo: teď musíš nařídit střídavou péči. Pořád je tam zájem dítěte. Takže pokud jsou splněny podmínky, rodiče jsou způsobilí a je to v zájmu dítěte, tak by soud nařizovat měl. Ne aby to bylo na soudu, že jsou splněny podmínky, je to v zájmu dítěte, a v současné právní úpravě ten soud nemusí a většinou střídavou péči ani neschválí.
Domnívám se, že tady skutečně došlo k nepochopení toho zákona. Není tady direktivně soudu něco nařizováno. Pořád je tam ten prostor řešit zájem dítěte. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pokud se nikdo další nehlásí do obecné rozpravy, tuto rozpravu končím.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Do ní jsou avizovány tři přihlášky - páni poslanci a poslankyně Staněk, Seďa, Langšádlová. Pan navrhovatel si přeje být poslední. Pokud pan poslanec Seďa chce využít svého aviza, má slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající. Jak jsem avizoval, po odůvodnění v obecné rozpravě navrhuji zamítnutí návrhu zákona.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Slovo má paní poslankyně Langšádlová.
Poslankyně Helena Langšádlová: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já si dovoluji přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, který podala skupina poslanců klubu TOP 09. Týká se jak střídavé péče, tak bodu, který vychází ze stanoviska vlády č. 205/1 k předloženému návrhu zákona, formulace navrhovaného nového znění § 62. Pozměňovací návrh jste dostali v písemné formě.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Nyní pan poslanec Staněk v podrobné rozpravě.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěl jenom připomenout, že nehlasujeme pouze o střídavé péči, ale návrh zákona je mnohem větší - střídavá péče, společná péče a zároveň popěrné lhůty otcovství. Je třeba si uvědomit, o jakém zákoně hlasujeme.
Já za sebe bych chtěl navrhnout zkrácení lhůty k projednávání na 48 hodin.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Tento návrh, který byl avizován, byl podán. Pokud již nikdo nechce vystoupit, ukončíme podrobnou rozpravu. Já se ujistím, že pan předkladatel ani pan zpravodaj nechtějí vystoupit se závěrečným slovem. Pokud tomu tak je, tedy že nechtějí vystoupit, budeme hlasovat. Přivolávám naše kolegy z předsálí již určitou dobu.
Myslím, že vás odhlásím, protože se mi nezdá, že by počet přihlášených odpovídal počtu fyzicky přítomných. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ano. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 101, z přihlášených 144 poslanců pro 67, proti také 67. Tento návrh nebyl přijat. Tím končí druhé čtení tohoto návrhu.
Přistoupíme k projednání následujícího bodu našeho programu. Tím je
41.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 335/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně odůvodnil tuto novelu trestního řádu.
Cílem této novely je reagovat na některé nálezy Ústavního soudu a současně též na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, a to zvláště v oblasti takzvaného vazebního řízení. Jinými slovy, naší snahou je implementovat do právní úpravy moderní poznatky a rozhodnutí těchto dvou významných justičních institucí, které se týkají toho, jak má probíhat a jak má být rozhodováno o samotné vazbě. Cílem je zjednodušit vazební řízení jako takové a současně lépe chránit práva toho, kdo je umístěn ve vazbě a o jehož vině a případně též trestu dosud nebylo pravomocně rozhodnuto.
Já zde nechci hovořit, i vzhledem k relativně výraznější hlukové hladině v sále -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane ministře, promiňte, já se pokusím zjednat vám poněkud klidnější atmosféru v sále. Prosím naše kolegy a kolegyně, aby se ztišili nebo aby šli jednat do předsálí a tady umožnili panu ministrovi, aby svá slova pronesl v atmosféře, která nám umožní jej vůbec vyslechnout. Děkuji. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji pěkně. Nechci zde hovořit o jednotlivých institutech, které se v rámci vazebního řízení mění. To, co je důležité a co je docela výrazná změna oproti současné právní úpravě, je to, že soud bude o vazbě rozhodovat vždy za účasti povinného a vždy by mělo proběhnout takzvané osobní slyšení. Dosud bylo možno o vazbě rozhodovat, a to zvláště například pokud byl podán návrh na ukončení vazby nebo bylo rozhodováno o prodloužení vazby, bylo možno rozhodovat i bez přítomnosti obviněného. Do budoucna to nebude možné, účast obviněného bude povinná. Tato právní úprava má vést právě k lepší ochraně práv povinného.
Co je důležité a co chci zmínit dále: My chceme do trestního řádu vedle úpravy vazeb zavést též nový způsob, jak může být realizován výslech. Chceme zavést, že výslech může být realizován skrze takzvané videokonferenční zařízení, což dosud podle platného trestního řádu nebylo možné. Česká republika patří při počtu obyvatel k zemím, které mají v zásadě skoro nejvíce eskort buď odsouzených, nebo osob ve vazbách k jednotlivým soudům. Je to samozřejmě mimořádně nákladné jak technicky, tak finančně, a proto bychom do budoucna rádi prosadili do každé věznice, samozřejmě též vazební věznice, videokonferenční zařízení, skrze které by v určitých případech mohl být výslech realizován. K tomu, aby bylo možno výslech v rámci trestního či jiného soudního řízení realizovat skrze videokonferenci, je třeba, aby toto umožňoval trestní řád. Proto také ta novela, kterou dnes projednáváme, toto ustanovení obsahuje.
Novela dále obsahuje celou řadu dalších věcí. Upravuje principy nutné obhajoby. Do určité míry stanovuje racionálnější využívání nutné obhajoby tak, aby byly finanční prostředky na to poskytnuté lépe využity.
Co je ale důležité, zde třeba měníme oprávnění ministra přerušit výkon trestu odnětí svobody v případě, že ministr podává návrh, takzvanou stížnost pro porušení zákona. Praxe některých ministrů spravedlnosti ukazuje, že vznikají diskutabilní případy, kdy ministr, který podá stížnost pro porušení zákona, současně přeruší výkon trestu odnětí svobody. My osobně se domníváme, že toto není vhodná úprava, není ani v Evropě standardní, a domníváme se, že o přerušení výkonu trestu má případně rozhodovat Nejvyšší soud, který také posuzuje oprávněnost oné stížnosti pro porušení zákona, že přerušení trestu nemá být v rukou politiků, ale má být v rukou nezávislé soudní moci.
Další důležitou změnou, která povede k efektivnějšímu trestnímu řízení, je zvýšení významu takzvaných úředních záznamů, které jsou činěny předtím, než proběhne případně samotný výslech účastníků řízení, takzvané úřední záznamy o podání vysvětlení. Dosud tyto úřední záznamy nebylo možno použít v hlavním líčení jako důkaz. ***