(18.00 hodin)
(pokračuje Kohoutová)
Naše novela nechce nic jiného než to, co říkáme obecně v koaliční smlouvě. Zpřísníme postoj k neplatičům nájemného a pořádkových pokut. Stejně tak jsme se zavázali k tomu, že zajistíme možnost strhávat dluhy přímo ze sociálních dávek vyplácených neplatičům.
Znovu bych ráda připomněla, že jde o novelu zákona o hmotné nouzi a v něm o příspěvek na živobytí. Nejde jakkoli o omezení existenčního minima, ale ráda bych uvedla, že dlužník neplatič má samozřejmě před exekucí možnost domluvit si splátkový kalendář. Předpokladem je samozřejmě, že jej bude řádně plnit.
Obecně je dlouhodobě nemožné držet se na vlně všemožných sociálních dávek a neplatit své dluhy. V tom si asi budeme rozumět. Není možné dlouhodobě podporovat ty, kteří odmítají převzít plnou odpovědnost za svůj život, a tedy platit i své dluhy. Každý z nás má platit své účty. Každý z nás má být odpovědný vůči společnosti např. tím, že společnosti nic nedluží. Je zapotřebí, abychom nejenom předcházeli vůbec těmto situacím, ale abychom zrevidovali systém sociální práce. O tom jsem zde hovořila již v minulém týdnu při předložení sociální reformy I.
Je velmi důležité, opakuji, abychom zrevidovali a nastavili úplně jiný systém sociální práce jako takové. Je velmi důležité, abychom nastavili preventivní mechanismy, a je zapotřebí, abychom kladli velký důraz na sociální práci v terénu. Potřebujeme dostatek lidí v terénu, kteří v rámci sociálních služeb budou pomáhat předcházet situacím, kdy se člověk dostává do dluhové pasti. Potřebujeme osvětu v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, potřebujeme pomáhat samotné zaměstnanosti. Není však možné, aby např. invalidní důchod podléhal exekuci a příspěvek na živobytí nikoliv. Stejně tak není možné, aby rodičovský příspěvek podléhal exekuci a příspěvek na živobytí nikoliv. Exekuce se netýká, jak jsem často dotazována, jednorázových dávek, jako je např. porodné. Stejně tak se netýká existenčního minima. Není možné, abychom měřili jedním metrem stejné dluhy a výsledek by byl pokaždé jiný. Tedy aby někdo svůj dluh musel uhradit a někdo nikoliv.
Považuji za velmi důležité iniciovat naše občany k tomu, aby byli odpovědní za své skutky a uvědomili si, že jediná správná cesta je pracovat a na své živobytí si řádně vydělávat prací.
Dámy a pánové, ráda bych vás požádala o podporu a posunutí novely zákona do druhého čtení, kde budeme mít dostatečný prostor ve výborech diskutovat nad jednotlivými problémy a nad jednotlivými nuancemi tohoto zákona. Ráda bych zde znovu připomněla, že návrh, který zde předkládáme, je plně ve shodě s koaliční smlouvou.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, paní poslankyně. Nyní má slovo paní kolegyně Jitka Chalánková. Prosím.
Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu už opakovat svou řeč z minulého, počátečního prvního čtení této novely zákona o hmotné nouzi, tu máte jistě všichni k dispozici. Krátce přidám ještě nějaké poznatky, které mám po jednání semináře, který vznikl k této věci 1. června.
Předložený návrh nepodpořím zejména proto, že se zaměřuje spíše na řešení dopadů než na řešení problému samotného. Faktické dopady návrhu naopak přispějí k prohloubení problémů a v konečném důsledku zhorší stávající sociální situaci.
Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.
Zákon o pomoc v hmotné nouzi pracuje se dvěma pojmy. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum je minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. V roce 2011 je částka životního minima pro jednotlivce 3 126 korun, existenční minimum 2 020. Doposud jsou dávky pomoci v hmotné nouzi tzv. nezabavitelné, tedy nepodléhají exekuci.
Podle vyjádření na semináři 1. 6. 2011 lidé pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi nemají přehled o svých dluzích, neuváženě si berou půjčky, které nejsou schopni splatit, vznikají jim dluhy na nájemném, neváží si toho, že se stát o ně stará, a páchají drobnou kriminalitu. V exekuci příspěvků na živobytí spatřují kolegyně nástroj, kterým bude možno nejen vymoci právo, ale který zvýší odpovědnost těchto občanů.
Návrh by řešil dopady, a ne problém samotný. Příspěvek na živobytí pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu a má zajišťovat výživu a ostatní základní osobní potřeby na úrovni životního minima. Z tohoto důvodu považuji za nesprávné, aby jakákoli dávka hmotné nouze mohla být exekuována. (Velký hluk v sále.)
Příspěvek bych mohla mít ještě velmi dlouhý, ale nechci vás již zdržovat. Malé srážky samotný problém nevyřeší a nebudou účinně snižovat vzniklé dluhy, a naopak i malá srážka z příjmů na hranici životního minima bude citelným zásahem do rodinného rozpočtu.
Vnímám skutečnost, že obce jsou často bezradné při vymáhání svých pohledávek. Souhlasím, že dluhy a další závazky je nutné platit. Oceňuji, že obce začínají hledat adekvátní nástroje pro posílení odpovědnosti. Například některé obce zavádějí opatření pro předcházení vzniku dluhu na nájemném, zřizují zvláštní příjemce, včas komunikují a spolupracují s preventivními sociálními službami, podporují osvětu mezi občany apod. A některé mají zájem i odvahu pouštět se do systémových řešení skutečného kořene sociálních problémů...
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Paní poslankyně, já se vám pokusím sjednat trošku klidnější atmosféru. Faktem je, že poslanci se vracejí do sálu, protože nás čeká hlasování o návrhu na zamítnutí této předlohy, a tím si můžete vysvětlit ten větší hluk. Snad nikoliv tím, že by vás nechtěli kolegové poslouchat.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Navrhované opatření o exekuci příspěvků na živobytí povede spíše k další stigmatizaci a prohloubení sociálních problémů, místo motivace a aktivace dosáhne spíše rezignace nebo zvýšení sociálního napětí a vzdoru jednotlivců i rodin.
Doporučení je zaměřit se primárně na inkluzivní vzdělávání a inkluzivní bydlení (velký hluk v sále, poslankyně přidává na hlase), posílení veřejných, soukromých i neziskových modelů zaměstnávání a omezování neetického podnikání a dluhových pastí.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Pokud ne, tuto rozpravu končím.
V přerušené rozpravě při květnovém projednávání náš pan kolega poslanec Sklenák podal návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Proto jsem vás již svolávala. O tomto návrhu budeme nyní hlasovat.
Paní navrhovatelka si přeje vystoupit se závěrečným slovem ještě před tímto hlasováním. Máte slovo.
Poslankyně Ivana Řápková: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové, ještě jednou si dovolím shrnout, že cílem předkládaného návrhu je odstranění nerovnosti při vymáhání pohledávek a zvýšení odpovědnosti příjemců dávek. V návrhu jsou uvedeny dvě změny, které se týkají příspěvku - pouze příspěvku na živobytí ze systému dávek v hmotné nouzi. Novela v prvé řadě umožní uzavřít dohodu o srážkách, což nyní nebylo možné, a teprve v případě, že dlužník nebude plnit dobrovolně, nastupuje ten druhý institut, tj. výkon rozhodnutí. Samozřejmě s tím, že zůstane zachováno existenční minimum. ***