(10.20 hodin)
(pokračuje Bém)
Šest procent z této částky jsou ony finanční prostředky, kterými disponovalo hlavní město Praha v roce 2009 jako jakési semeniště zkoncentrovaného hazardu v této zemi. Jinými slovo, to není adekvátní. I kdybychom přijali tento ekonomický argument, tak se obávám, že tady prostě nemůžeme uspět. To neodpovídá rozumné parametrické realitě.
Asi bychom si mohli uvědomit - a já to tady řeknu zase jako odborník, už jsem tady několikrát mluvil o alkoholu - že gambling, hráčství, je nejenom byznys, ale je to také nemoc. A asi vás nepřekvapím, když zopakuji číslo, které tady také zaznělo, že v České republice v roce 2009 nebo v roce 2010 prosázeli lidé 128 mld. korun, z čehož více než 50 mld. byly prosázené peníze ve videoloterijních terminálech a sázení přes internet, tedy v těch nových elektronických technických hrách.
Asi vás nepřekvapím, když řeknu, že v České republice se léčilo 1435 osob z takzvaného chorobného hráčství, nicméně toto číslo představuje zhruba dvacetiprocentní nárůst v období posledních pěti let, což nemůžeme nazvat úplnou pandemií, ale rozhodně to není vývoj zdravým směrem. A odhad, kolik se v České republice nebo na území České republiky pohybuje neléčených patologických hráčů s nemocí, prosím pěkně, je zhruba 100 tisíc.
Já do třetího čtení a následně asi s velkou pravděpodobností i do podrobné rozpravy si nechám některé detailní komentáře na jednotlivé návrhy, které se v Poslanecké sněmovně dnes ve druhém čtení na plénum dostávají. Ale dovolím si učinit v této chvíli čtyři závěry.
Za prvé, Ministerstvo financí ve své administrativní regulační funkci selhalo, pomohlo tak expanzi hazardu v českých městech, a v tomto ohledu, nezlobte se, pro mě osobně nemají názory Ministerstva financí žádnou relevanci.
Za druhé, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v historické roli zákonného regulátora hazardu selhala, a upřímně řečeno, také těžko může mít - já vím, že to říkáme na této půdě a že to zase říkám s trochou nadsázky, ale ani Poslanecká sněmovna přece nemůže mít důvěru toho, kdo chce hazard skutečně regulovat.
Za třetí, vlády, ať už to byly vlády pravicové, nebo vlády levicové, taktéž selhaly ve snaze regulovat hazard na území České republiky a také nemohou vlastně mít naši důvěru. Důvěru nás všech, protože my všichni jsme přece tady říkali, že chceme hazard regulovat.
Co z toho tedy lze vyvodit za závěr? Je tady ještě někdo, prosím pěkně, kdo by nám mohl pomoci?
Tak se na mě nezlobte, ten jediný, kdo nám může pomoci, jsme my sami. A tady zaznělo z úst mých předřečníků "mnoho psů, zajícova smrt". Mohlo by se velmi snadno také stát, že tím, že tady máme spoustu návrhů, budeme nakonec volným hlasováním chytře, jak se to nadiriguje v jednotlivých poslaneckých klubech, tak bychom si mohli říci - je volné hlasování, ať si každý hlasuje, jak chce, a mohlo by se také stát, že ve finále neprohlasujeme vůbec nic.
Já si myslím, že to, co tady zaznělo na začátku funkčního období této Poslanecké sněmovny, totiž to, že tato Sněmovna společně s vládou předloží jeden společný návrh, pod kterým se všichni my, kteří to myslíme s regulací hazardu upřímně (směje se), a ještě jednou upřímně, že tento jeden návrh prostě schválíme 200 hlasy, nebo hlasy všech přítomných poslanců a poslankyň.
Víte, kdyby se náhodou stalo, že se nám to nepodaří - jako že se nám už nepodařilo předložit ten návrh jeden - ale že se nám nepodaří ve finále schválit alespoň nějaký návrh, tak já jsem přesvědčen, že každý, kdo se na nás dívá - ať už se na nás dívají z televizních obrazovek, nebo se na nás dívají prostřednictvím našich kamer či našich balkonů dospívající mladí lidé, sdělovací prostředky a interpretují naše konání - by se nám musel vysmát do očí.
Takže já apeluji na naši zodpovědnost, prosím pěkně. Přijměme nějaký rozumný návrh, který omezí hazard nejen v Praze, ale v celé České republice. Já si dokonce myslím, že samozřejmě Ústavní soud včera rozhodoval určitě v dobrém timingu, tak, aby se nám možná tak trošičku zpříma podíval do očí a tak trochu nepřímo vysmál. Ale přece, proboha, za sebe nechceme nechat rozhodovat Ústavní soud! To už se několikrát v této zemi stalo, a upřímně řečeno, s 90 % rozhodnutí Ústavního soudu, který zasahoval do veřejných dění, do kterých dle mého názoru zasahovat neměl, tak dle mého názoru, a mohu si to tady dovolit říci jako poslanec, rozhodl špatně. O tom jsme možná měli rozhodovat my jako Poslanecká sněmovna.
Takže, proboha, nenechme za sebe rozhodovat někoho jiného, rozhodněme sami! Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo poslední vystoupení v obecné rozpravě. Můžeme obecnou rozpravu ukončit. Z rozpravy nevyplynulo žádné hlasování, které bychom nyní měli absolvovat. Doufám, že mi to zpravodaj potvrdí.
Můžeme rovnou otevřít rozpravu podrobnou. Na začátku podrobné rozpravy budeme hlasovat o návrhu, aby základem pro předkládání pozměňovacích návrhů se stala oponentní zpráva, která tady byla navržena panem poslancem Farským. Já zagonguji, aby se všichni dostavili do Sněmovny. Je tu žádost o odhlášení. Odhlašuji vás a žádám, abyste se znovu přihlásili. Chvíli počkáme, až se Sněmovna zaplní.
Vážení kolegové, abychom věděli, o čem hlasujeme: jsme na začátku podrobné rozpravy a v jejím úvodu budeme hlasovat o návrhu poslance Farského, aby se základem pro pozměňovací návrhy stala předložená oponentní zpráva. To je to, co si musíme nejdříve vyjasnit - k čemu se budou vztahovat pozměňovací návrhy. O tom nyní hlasujeme.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro to, aby základem pozměňovacích návrhů byla oponentní zpráva, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 117, přihlášeno je 168, pro 142, proti 1. (Potlesk ze středu sálu.) Tento návrh byl přijat a my víme, k čemu předkládat pozměňovací návrhy.
Jako první se do podrobné rozpravy přihlásil pan poslanec Alfréd Michalík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Alfréd Michalík: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, jak jsem avizoval v obecné rozpravě, měl jsem připravené dva pozměňovací návrhy. Jeden byl k vládnímu tisku a druhý k tomu, co teď prošlo. Tím pádem je pro mě základem oponentní zpráva a k ní je můj pozměňovací návrh označený jako 2. Michalík, který se týká dvou principů, a to je možnost obcí vetovat prakticky veškeré hry, a pak je to samozřejmě účinnost platných smluv zkrátit na tři roky, těch, které byly povoleny Ministerstvem financí. To je princip tohoto návrhu a já se k němu tímto způsobem hlásím. ***