(15.00 hodin)
(pokračuje Nečas)

Řešení situace je v podstatě jediné, řekněme si otevřeně, to znamená zaplatit nadlimitní výdaje ze zdrojů žadatele, což je standardní postup i u dalších projektů VaVpI. V této věci je Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vedeno jednání s Fyzikálním ústavem a Akademií věd jako takovou o možnostech zajištění těchto výdajů tak, aby v důsledku rozpočet Akademie věd nebyl krácen, to znamená, aby se tyto částky uhradily z dalších zdrojů. Pakliže bude národní rozhodnutí vydáno v horizontu zhruba měsíce, tak není ani ohrožen konečný termín realizace do konce roku 2015, kdy končí příslušné programové období podle pravidla N + 2.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám ještě slovo panu poslanci Ohlídalovi. Prosím.

 

Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane premiére, děkuji za odpověď. Jestli jsem to správně pochopil, tak Akademie věd dostane z rozpočtu ještě dodatečnou částku 100 mil., aby její stávající rozpočet nebyl ochuzen. Proto se vás ptám, jestli jsem tuto vaši odpověď pochopil v tomto směru správně.

A úplně na závěr bych chtěl říci, že pokud se uskuteční to, co říká pan premiér v této chvíli, tak skutečně měsíční odklad udělení pozitivního rozhodnutí ze strany řídícího orgánu, to znamená Ministerstva školství, by nemusel způsobit závažnější problémy, ale skutečně to vyžaduje dodržení tohoto proponovaného termínu jednoho měsíce. Takže ještě bych poprosil odpověď na moji otázku, kterou jsem právě v této dodatečné interpelaci předložil. Předem děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo panu premiérovi.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, otázka pana poslance Ohlídala byla velmi návodná. Já mohu odpovědět jednoznačně to, že při našem jednání na toto téma mě pan ministr Dobeš ubezpečil, že garantuje, že nedojde k žádnému zpoždění z hlediska realizace tohoto projektu, že problém kolem pozemků bude vyřešen tak, aby tyto pozemky byly zakoupeny a aby nedošlo ke krácení rozpočtu Akademie věd. Předpokládám, že všichni asi tušíme, co je tím řešením.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Vladimír Koníček. Interpelaci, se kterou měla vystoupit, Kateřina Konečná stáhla, takže prosím, aby se potom připravil pan poslanec Jan Bauer. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane premiére, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve svém § 30 ukládá správci kapitoly po projednání ve výborech Sněmovny zveřejnění závěrečného účtu kapitoly v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Prostě ten závěrečný účet má být zveřejněn na webu příslušného ministerstva. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu už nejméně tři roky upozorňuje, že správci kapitol tyto závěrečné účty nezveřejňují.

Závěrečné účty kapitol za rok 2010 byly v rozpočtovém výboru projednány souhrnně před třemi týdny, v jednotlivých výborech ještě dříve. Když se podíváte na stánky jednotlivých ministerstev, tak pouze na některých jsou závěrečné účty zveřejněny. Na Úřadu vlády nemáte zveřejněný závěrečný účet za rok 2010, byť byl už před dvěma měsíci projednán v petičním výboru. Žádám vás, vážený pane premiére, dohlédněte prosím, aby byl zákon dodržován nejen na vládě, ale i v ostatních rezortech vlády, které jste předsedou.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo panu premiérovi.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že pan poslanec Koníček má pravdu, protože v zákoně o rozpočtových pravidlech, konkrétně v jeho § 29 odst. 4, je opravdu uvedeno, že státní závěrečný účet uveřejní ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Je také skutečností, že nejsem informován o tom, že by Úřad vlády nezveřejnil tento účet, je to pro mě nová informace. Ověřím si ji. Chci jenom připomenout, že nejsem jako předseda vlády statutární hlavou odpovídající za rozpočtovou kapitolu daného úřadu, tím je vedoucí Úřadu vlády, nicméně tuto věc velmi bryskně ověřím a zjistím ty důvody.

Jinak zveřejňování státních závěrečných účtů České republiky je samozřejmě především klíčovým úkolem Ministerstva financí - protože se jedná o rozpočet jako celek -, které se v tom řídí právě ustanovením § 29 zákona o rozpočtových pravidlech. Státní závěrečný účet za rok 2010 je zařazen k projednání na právě probíhajícím zasedání Sněmovny. Poslední státní závěrečný účet, který byl vzat Poslaneckou sněmovnou na vědomí, byl tedy za rok 2009 a je zveřejněn na webu Ministerstva financí.

Vzhledem k tomu, že v minulých letech Poslanecká sněmovna vzala na vědomí státní závěrečný účet často dlouhou dobu po schválení vládou, někdy dokonce s půlletou prodlevou, resp. nebyl tento návrh v Poslanecké sněmovně projednán vůbec, stávalo se, že materiál byl zveřejňován na internetových stránkách Ministerstva financí jako poměrně neaktuální, nebo dokonce vůbec. Proto došlo k tomu, že státní závěrečný účet např. za rok 2008, který ještě nebyl Poslaneckou sněmovnou vzat na vědomí, byl i přesto nakonec zveřejněn na webu Ministerstva financí. K předčasnému zveřejnění došlo i u státního závěrečného účtu roku 2009, ten byl později skutečně Poslaneckou sněmovnou projednán se značným zpožděním. Stalo se tak z důvodu tlaku na tiskové oddělení Ministerstva financí, kdy přicházely časté dotazy veřejnosti na různá data a informace ze státního závěrečného účtu. Dalším důvodem zveřejnění byl i fakt, že již před projednáním materiálu v Poslanecké sněmovně je státní závěrečný účet zveřejňován v elektronické podobě na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Ministerstvo financí tak v této situaci bylo v podstatě zbytečně zatěžováno dotazy, na které veřejnost mohla najít odpověď v elektronické verzi státního závěrečného účtu umístěné na stránkách Poslanecké sněmovny. Problémem ovšem je, že laická veřejnost o tom zpravidla neví.

Ministerstvo financí si ve své době uvědomovalo, že porušuje ustanovení rozpočtových pravidel, nicméně informovanost laické i odborné veřejnosti považovalo i z výše uvedených důvodů a z pohledu zdravého rozumu za důležitou. Z tohoto důvodu navrhovalo Ministerstvo financí v novele zákona o rozpočtových pravidlech, aby státní závěrečný účet byl zveřejňován na internetu poté, co jej schválí vláda, nikoli jako dosud až po vzetí na vědomí Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh na změnu ovšem neprošel a nyní je v Poslanecké sněmovně připravena novela rozpočtových pravidel, která dále počítá se zveřejněním materiálu po projednání v Poslanecké sněmovně. Znění odstavce v novelizované úpravě zní: "Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup."

Takže jak jsem už řekl, to se týká státního rozpočtu jako celku. O rozpočtové kapitole Úřadu vlády se budu informovat ještě dnes a budu vás informovat dodatečně a neformálně, pane poslanče.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan poslanec bude chtít položit ještě doplňující otázku? Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Já vám děkuji, pane premiére, ale vy jste opravdu hovořil o zveřejňování státního závěrečného účtu jako celku. Problém je ten, že i poslanci mají problém s přístupem k tzv. kapitolním sešitům jiných kapitol, než jsou k projednání v příslušném výboru, a určitě by se rádi seznámili s kapitolními sešity, které by měly být na webech ministerstev zveřejněné. Takže bych vás poprosil, aby správci kapitol tyto závěrečné účty na svých webech zveřejňovali. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP