(15.10 hodin)
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, požadavek přednesený panem poslancem Koníčkem je z poslaneckého hlediska naprosto legitimní. Já skutečně zjistím, v čem je problém, aby nebylo možné jednotlivé kapitolní sešity mít k dispozici v elektronické podobě vlastně v rámci kteréhokoliv výboru, protože je skutečností, že zpravidla příslušný garanční výbor má přístup ke svým rozpočtovým kapitolám, ale protože řada z nás byla, je a bude rozpočtovými koumáky a má zájem i o rozpočtové kapitoly, které nepřísluší výboru, ve kterém máme členství, považuji za legitimní, aby na půdě Poslanecké sněmovny byly k dispozici všechny tyto kapitolní sešity.
Nicméně se domnívám, že toto je spíše dotaz na Kancelář Poslanecké sněmovny, zda v internetové aplikaci by nemohla zajistit přístupnost, protože všechny výbory dostanou elektronickou a tištěnou podobu příslušných kapitolních sešitů. Podle mého názoru není důvod, aby ve webovské aplikaci Poslanecké sněmovny nebyly všechny naráz dostupné, a tudíž tímto způsobem obhospodařené. Bylo by to podle mého názoru jednodušší, než aby si to jednotlivé ústřední orgány státní správy individuálně zajišťovaly třeba ve webovské aplikaci, ať již své vlastní, nebo tady sněmovní.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji předsedovi vlády. S následujícím dotazem měla vystoupit paní poslankyně Konečná, nicméně ta svoji interpelaci stáhla. Já tedy předám slovo panu poslanci Janu Bauerovi, pakliže zde je. (Poslanec Bauer přichází z pravé strany sálu.) Hledám vás na špatné straně politického spektra. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Bauer: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, milé dámy a pánové, nebojte se, neodstraňuji tady pomyslné kolečko nějakých servilních interpelací, protože patřím dlouhodobě mezi ty, kteří by si přáli, aby interpelace měly větší kultivaci a samozřejmě daleko větší prestiž, než jakou máme tady u nás na půdě této Sněmovny. Za druhé, a to je určitě možná důležitější problém - já si velice vážím času pana premiéra a myslím, že ani premiér Petr Nečas nemá vzhledem ke své odbornosti zapotřebí nějaké servilní interpelace slyšet.
Moje otázka směřuje do velice zajímavého tématu, což je zaměstnanost, nezaměstnanost, míra zaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, případně opatření týkající se pozitivních jevů v rámci pružnosti na trhu. Asi nejsem jediný, který zaznamenal v poslední době podle mého názoru pozitivní informaci, a to že od ledna letošního roku klesla v České republice nezaměstnanost přibližně o jeden procentní bod, z 9,7 % na 8,6 %. Vždy když se objeví nějaké pozitivní číslo, tak se najde mnoho těch, kteří mají pocit, že to je především jejich zásluha. Bohužel, když se čas od času objeví nějaké negativní číslo vzhledem k nezaměstnanosti, tak se urychleně najde možná jediný viník.
Já bych nechtěl to pozitivní číslo ani přeceňovat, ani podceňovat, každopádně si myslím, že důvod, proč na tom jsme i vzhledem k porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie dobře, platí to, že v nedávné době byla provedena na pracovním trhu některá pozitivní opatření. Mám na mysli především vyšší odpovědnost agentur zprostředkovávajících práci za jejich svěřence. V neposlední řadě je to nemožnost brát odstupné ve výši plného platu a zároveň k tomu i plnou podporu v nezaměstnanosti. Možná k tomu mimo jiné přispěla i skutečnost nižší podpory při výpovědi z vlastní vůle.
Chtěl bych se vás, pane premiére, zeptat na jednu věc. Já oceňuji některá opatření, která byla přijata v poslední době na trhu práce ve vztahu -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale chci vás upozornit na čas.
Poslanec Jan Bauer: Ano. Proto bych chtěl slyšet, jestli tato vláda připravuje některá další střednědobá nebo dlouhodobá opatření na tomto poli.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji vám. Předávám slovo panu premiérovi.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týče nezaměstnanosti, Česká republika na tom v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie opravdu není zle. Chci připomenout, že dlouhodobě, v posledních zhruba třech letech, máme šestou, maximálně sedmou nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. Tady bych chtěl jenom připomenout, že průměrné místo mezi lety 2004 a 2006 bylo sedmnácté, čili jedno z nejhorších v rámci Evropské unie. Nyní jsou údaje pozitivnější.
Je ovšem velkou otázkou, jak se naše míra nezaměstnanosti bude vyvíjet v pokrizovém a následujícím období. Ostatní země nám totiž silně konkurují buď lepším institucionálním prostředím, nebo levnější pracovní silou. Například v Dánsku musíte pracovat 18 let, abyste měli nárok na tříměsíční odstupné, kdežto u nás stačí vydržet zkušební dobu a máte nárok na tříměsíční odstupné. Z nových členských zemí mělo v roce 2009 vyšší daňové zatížení než Česká republika pouze Maďarsko a Slovinsko. Ostatní země, které pro nás představují významnější daňové konkurenty než země s vysokou daňovou kvótou, mají daňovou zátěž často výrazně nižší.
Naše snaha směřuje právě k lepšímu institucionálnímu prostředí, tak aby byla udržena a zlepšena konkurenceschopnost naší země. Pružný trh práce je přitom samotným základem konkurenceschopnosti, a tedy i nízké nezaměstnanosti. Mezinárodní komparace jednoznačně ukazují, že čím pružnější je trh práce, tím nižší je nezaměstnanost a naopak.
Opatření, která jsou v účinnosti od začátku ledna a soustředí se na trh práce, jsou předběžná. Samotná reforma trhu práce bude teprve následovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovalo a v květnu představilo dokument Strategie konkurenceschopnosti s podtitulkem Zpět na vrchol, který řadí zpružnění trhu práce jako jeden z hlavních pilířů a obsahuje i doporučení dlouhodobého charakteru.
Ke zpružnění českého trhu práce povedou změny v různých oblastech. Jedná se například o nové a moderní pracovní právo, které odstraňuje některé přežitky a usnadňuje například i pružnější pracovní schémata, konta pracovní doby, pracovní poměry na dobu určitou, smlouvy, které umožňují větší používání částečných pracovních úvazků apod.
Dalším důležitým prvkem bezesporu bude reforma daní, která musí ulehčit od administrativní zátěže a musí zatraktivnit naši zemi pro podnikatele.
Dalším klíčovým prvkem jsou prorodinná opatření, která umožní větší zapojení zejména matek na trhu práce díky podpoře soukromých iniciativ a podnikatelského prostředí v oblasti péče o dítě. Tady bych chtěl připomenout, že podle propočtu Národní ekonomické rady vlády, kdyby se zvýšila zaměstnanost ve statistickém vzorku žen mezi 20 a 40 lety o pouhých 10 procentních bodů díky tomu, že budeme mít aktivní prorodinná opatření, která umožňují kombinovat například částečné pracovní úvazky s péči o dítě, tak by se deficit našeho důchodového systému díky zvýšení míry zaměstnanosti a vyšším odvodům na důchodové pojištění snížil o 10 mld. korun. Čili v této oblasti to má i velmi významný fiskální a makroekonomický dopad, toto zpružnění trhu práce prostřednictvím většího používání částečných úvazků a možnosti kombinovat péči o dítě a pracovní činnost.
Dále, velmi důležitým prvkem bezesporu bude školská reforma, která dá možnost zaměstnancům i zaměstnavatelům pružněji reagovat na požadavky na kvalifikaci v každém věku. Jinými slovy, transformace naší vzdělávací soustavy, která je zatím především v síti středních, ale také vysokých škol připravena spíše na to, že funguje klasickým způsobem, kdy připravuje na povolání a dává příslušné akreditované vzdělání zpravidla na počátku pracovní kariéry - my musíme tento systém transformovat do systému celoživotního vzdělávání, kdy kdykoliv v průběhu kariéry bude možné si zvýšit kvalifikaci a vzdělání, doplnit kvalifikaci a vzdělání, či přímo změnit typ kvalifikace a vzdělání. To bude nesmírně důležitý prvek transformace naší vzdělávací soustavy na systém celoživotního vzdělávání. ***