(14.20 hodin)
(pokračuje Rath)
Ano, můžeme odborně polemizovat, zda třeba desetinásobný rozdíl v ceně je vykompenzován desetinásobnou větší kvalitou. Ano, v té medicíně je velmi obtížné to násobit, jestli ten rozdíl je skutečně desetinásobný, nebo třeba jen poloviční, nebo dvojnásobný. Nicméně platí, že pro ty mladé, aktivní je samozřejmě daleko lepší pro jejich další život, když dostanou něco takto nákladného. A teď jsme v situaci, když projde tento návrh, tak se dříve nebo později dočkáme situace, že nějaký osmnáctiletý mladý muž nebo slečna po autonehodě nebo po jiném vážném úrazu skončí na tom operačním sále a bude mu řečeno: Buď dostaneš tu zadarmo, za těch 15 tisíc, nebo si nějakých těch 80 tisíc doplatíš ze svého. Jsem zvědav, jak pak na to budou reagovat rodiny, jsem zvědav, jak na to budou reagovat tito mladí lidé. Takže pravděpodobně se dočkáme nového fenoménu, to znamená, že se lidé budou zadlužovat, brát si hypotéky ne na byt, ale na to, aby dostali lepší koleno nebo lepší kyčel. A komu tu hypotéku nedají, čili ty peníze mít nebude, dostane něco horšího, o čem lékaři jednoznačně vědí, že to pro něho není tak dobré, tak vhodné.
Dámy a pánové, tohle skutečně chcete? Pane ministře, to je skutečně váš cíl a váš plán? Chcete odcházet do politického důchodu a být navždy zapsán jako ten, který toto způsobil? Kdyby se to mělo týkat jediného mladého člověka, jediného pacienta, tak je to špatně. Vy jste lékař, především, víc než ministr, a přísahal jste, přísahal jste na to, že vaším hlavním cílem je pomáhat lidem, neškodit jim. Tímto mnohým budete zásadně škodit. Já se divím, že vůbec připustíte, že budete odcházet do politického důchodu s nálepkou toho, který rozvrátil české zdravotnictví a spoustě lidem neumožnil, protože na to neměli, přístup k něčemu výrazně lepšímu, co přitom jejich lékaři doporučili a jejich lékaři by to indikovali.
Takových příkladů bychom možná našli celou řadu. Možná ne takto, řekněme, jednoduše vyhraněných, ale pokud dáme právo zdravotním pojišťovnám a úředníkům Ministerstva zdravotnictví rozhodovat, co je a není takzvaně standardem, co tedy je ekonomicky náročnější péče a co je naopak ta péče laciná, tak je to cesta do pekel. Navíc s největší pravděpodobností protiústavní, protože to, nač lidé mají nárok dostat bezplatně, musí stanovit zákon, nikolivěk ministr nějakou vyhláškou na podkladě debaty s úředníky z pojišťoven. Samozřejmě, co je cílem úředníků pojišťoven? Ušetřit co nejvíc. Já myslím, že snad už většině občanů České republiky dochází, že jejich zdraví a jejich životy skutečně úředníky pojišťoven nedojímají. Stejně tak jako nedojímají jejich osudy i členy správních a dozorčích rad těchto pojišťoven, managementy. Ty řeší jiné problémy. Ty zajímají peníze, dámy a pánové, pojišťovny zajímají jen peníze, ne vaše zdraví, ne vaše životy. Taková je realita. A kdo to nechce vidět, ten nevím, v jakém světě žije.
Čili toto je velmi nebezpečná a velmi zákeřná záležitost, která se začne plíživě projevovat v příštích letech, kde nás plíživě začnou úředníci pojišťoven a úředníci ministerstva připravovat o jednu metodu, o jeden postup za druhým. Potichoučku, krůček po krůčku, salámovou metodou prostě budou odkrajovat z toho, co je dnes plně hrazené, a bude to padat do toho balíčku v podstatě nehrazené nebo částečně hrazené péče. A ten balíček se bude v čase prostě zvyšovat. Bude se zvyšovat v čase objem výkonů, péče a zdravotnických prostředků a pomůcek, které si lidi budou muset prostě zaplatit sami. To je jediný cíl této takzvané reformy. Prostě lidem dát méně za stejné peníze.
Třetí věc, kterou lze označit bezesporu za velmi problematickou, je zásah do lékové politiky, který je možná veden dobrými úmysly ušetřit něco na lécích, ty úmysly tam vidím, ale bohužel, jak často bývá cesta do pekla právě dlážděna dobrými úmysly. Čili tady díky tomu, že Ministerstvo to vyrobilo během pár dnů, tak přichází s návrhem, který podle mého soudu nemůže fungovat a bude opět znamenat pro pacienty vyšší náklady na léky. Nemá cenu zabíhat do podrobností, ale ten systém, jak budou napříště stanoveny úhrady léků, způsobí to, že podstatná část pacientů - možná všichni - nenajdou v lékárnách v České republice plně hrazený lék své kategorie, to znamená, prakticky způsobíme, že drtivá většina léků bude mít doplatek. Ono ty léky už tak na tom jsou konečně dnes, z větší části, ale teď to, pane ministře, jen dokončíte. To znamená, to bude poslední zásek do peněženek a rozpočtů pacientů, především chronicky nemocných, vážně nemocných, na které převalíte toto břemeno, opět komplikovaným, nepřehledným, neprůhledným, chaotickým systémem způsobíte to, že pokud ti lidé dneska byli aspoň někdy schopni najít plně hrazený lék, tak jak tento moloch spustíte, tak nenajdou už žádný placený, plně hrazený lék. A jestli mně nevěříte, tak pojďme se zde před zraky celé společnosti vsadit, vsadíme se o něco pro vás podstatného a uvidíme, kdo z nás dvou bude mít pravdu. Zda vy, který chlácholíte společnost a říkáte, že toto nezpůsobí, že doplatky na léky vzrostou, že to nezpůsobí, že se bude těžko hledat plně hrazený lék. Jestli jste o tom skutečně přesvědčen, pane ministře, vsaďte na to třeba svoji funkci. A můžeme se půl roku po platnosti zákona sejít, až vám začnou fungovat ty úžasné aukce, a řekneme si, jestli jste vymysleli funkční systém, který zajistil, že léky dostupné jsou a že léky jsou bez doplatku. Nebuďte zbabělý a vsaďte se, dejte svoji hlavu na špalek, nebo když ne svoji hlavu, aspoň svoji politickou funkci, zaručte se v této chvíli pacientům, že novinky v lékové politice nezpůsobí další nárůst doplatků a nezpůsobí absenci plně hrazených léků v mnoha kategoriích. Totiž experti, kteří měli šanci to v rychlosti přečíst, tak před vším tímto varují.
Takže, dámy a pánové, máme před sebou materiál - návrh zákona, který se tváří a říká, že jde o reformu. Nejde o reformu. Jde jen o to, vytáhnout z peněz lidí, tedy z kapes lidí, z jejich peněženek, podstatně více peněz než dnes. To je jediná podstata té reformy. Čili jestli vy říkáte reforma tomu, že lidi mají a budou muset zaplatit zase víc, a za to jim nedáte ale ani setinu promile nic lepšího, tak pak říkáte pravdu. Pak řeknete pravdu, že v podstatě od lidí vytáhnete několik miliard a řeknete jim: to jste zaplatili, a smůla, nic víc, nic lepšího za to nedostanete. Prostě za totéž, nebo za méně dokonce, musíte zaplatit podstatně víc. ***