(20.20 hodin)
(pokračuje Lesenská)
V další části novely zákoníku práce je očividně patrná snaha o omezování odborových práv, a to ve formě nahrazování dohod zaměstnavatele s odborovou organizací souhlasem odborové organizace, například při organizování prověrek BOZP, zrušení působnosti odborové organizace v individuálních záležitostech, jako jsou projednávání výpovědí apod., zrušení spolurozhodování odborové organizace o neomluveném zameškávání práce, zrovnoprávnění postavení rad zaměstnanců s odborovými organizacemi nejen ve vztahu k právu na informace a projednání. Rada zaměstnanců je pouze zástupcem zaměstnanců pro oblast práva na informování a projednávání, což potvrdil i nález Ústavního soudu, když v odstavci 269 uvádí, že právní úprava zákoníku práce nedává radám -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Já se omlouvám, paní zpravodajko. Dámy a pánové, já vás poprosím o klid. Prosím.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Právní úprava zákoníku práce nedává radám zaměstnanců ani postavení právnické osoby, ani právní subjektivitu, a proto nemohou jednat s právními důsledky. Rady zaměstnanců nemají právo konvektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy a nemohou využívat prostředky řešení kolektivních sporů, které zákon zakotvuje ve vztahu ke kolektivním smlouvám, jako je třeba stávka. Rady zaměstnanců nemohou vytvářet nadpodnikové struktury a nemohou se účastnit sociálního dialogu na vyšší, popřípadě odvětvové úrovni. Jde o instituci sociálního dialogu, která nenahrazuje funkce odborů. Smyslem vytvoření rady zaměstnanců je výhradně zajišťování komunikace mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem.
Zrušení exkluzivity kolektivní smlouvy, pokud jde o sjednávání některých příplatků, zkrácení působnosti kolektivní smlouvy při přechodu práv a povinností, zavedení byrokratických překážek pro působení odborové organizace u zaměstnavatele, snížení příspěvku na kontrolní činnost odborových organizací - má být poskytován pouze v rozsahu, na kterém se obě strany dohodnou.
Tak závažná novela, jako je novela zákoníku práce, by dle mého názoru měla být připravena a vyargumentována s odbornou veřejností i účastníky tripartity tak, aby byla dlouhodobě funkční a vyváženě řešila pracovněprávní vztahy v oblasti povinností i práv pro všechny zúčastněné. Tím by zajistila dlouhodobou právní jistotu jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, a stabilizovala by jejich postavení na trhu. Pokud je mi známo, tak vážně vedená diskuse nad novelou zákoníku práce v paragrafovaném znění neproběhla. I z tohoto důvodu se připojuji k návrhu na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji paní zpravodajce. Dalším přihlášeným je pan poslanec František Laudát, kterému tímto uděluji slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Laudát: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já jsem původně nechtěl mluvit, ale když jsem tady slyšel kolegu Chvojku, tak přece jenom několik poznámek.
Já skutečně bych byl rád ve světle toho, že se vám téměř v přímém přenosu - a teď mluvím zejména k sociální demokracii - hroutí formy státu, sociálních států, dotace, předotovávání, zadotovávání, transfery peněz, prostě od těch, co to prací vytvoří, do zemí, které to prací nevytvořily, tak prosím, tady mluvit o tom, to, co vy tady chcete a co nabízíte, tak to je prostě ne zákoník práce, ale zákoník nepráce, nezaměstnávání. To vám skutečně nestačí, že ve Španělsku dneska právě s takovými obrovskými pojistkami a jistotami v zákoníku práce to dopracovali tak daleko, že mají 45 % mladých nezaměstnaných, kteří po škole nemohou najít práci? Už jsou na ulici, nikdo se o ně téměř nestará, protestují, ohrožují celý systém politický a demokratický v samých základech.
Skutečně, jestli chcete - aspoň bych vás naléhavě poprosil, abyste si něco přečetli o moderních ekonomikách, o konkurenceschopnosti, jestli něco v této zemi chceme rozhýbat, nastartovat v nějaké vyšší kvalitě, aby se tady prostě zvládly problémy péče o čím dál narůstající početnou generaci penzistů, tak prosím, touto cestou, kterou vy nabízíte, to je prostě cesta do pekel.
A já bych byl rád, abyste už skutečně dali rozum do hrsti. A naopak, budete se divit, já mám s tou novelou a vůbec se zákoníkem práce problém, ale skutečně z přesně opačných důvodů. Já bych to velice výrazně omezil. Jestliže podnikatel, firma, kdokoliv, má zakázky, má práci, tak ty lidi nabere, a když ji nemá, tak z čeho to má platit, kde to má, pokud vy budete tuhle politiku tady i v budoucnu prosazovat, tak prosím, jediný to bude, že každý podnikatel, a ty hranice budou padat, není reálné, že se prostě obnoví nějaké vojenské či politické bloky, tak odejde se svým podnikáním do zemí, tam, kde bude moci pružně podle toho, v jakém stavu ta firma je, prostě reagovat. To znamená - mám práci, nabírám lidi. Naším cílem je skutečně ten trh aspoň trošku otevřít z hlediska pracovního práva, tak aby většina lidí byla zaměstnaná, a ne aby měli jistoty - jistoty nezaměstnanosti.
Takže prosím, já skutečně mám úplně jiný pohled a prosím, koukejte se už dneska, co se skutečně zejména v Evropě v podstatě v přímém přenosu děje. V řadě případů, konkrétně ve Španělsku, dokonce tripartitní dohody jsou uzákoněny, výsledkem je, že fakticky zaměstnaný člověk je nepropustitelný, a pak je to tak všechno zablokované, že normální člověk kvalitnější, mladý, často prostě potom je na ulici, demonstruje a dělá další věci.
Takže prosím, to je skutečně už - ordinujete naší zemi minulost nebo přítomnost, která dramaticky končí. A domnívám se, že i tato skromná novela, která přece jenom něco sem tam změkčuje a umožňuje trošku pružnější pracovní trh, tak si zasluhuje - a zároveň navrhuji, paní předsedající, aby byla zkrácena lhůta k druhému čtení na 40 dnů. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další přihlášený s faktickou poznámkou je pan poslanec Miroslav Opálka. Potom dostane slovo pan poslanec Stanjura.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl jenom zareagovat na kolegu Laudáta. Já myslím, že bychom neměli míchat hrušky s jablky. Já rozumím tomu, že někdy zákoník práce svazuje zaměstnavatele, ale na druhé straně tady jde o uvolnění práce jenom pro zaměstnavatele a zpřísňují se podmínky pro zaměstnance.
Víte, když si nasmlouváte jakoukoliv činnost, třeba dodávku elektrické energie, tak musíte respektovat to, co je nasmlouvané. A ten zákoník práce je vyjednán historicky, dlouhodobě a také zabezpečuje pro zaměstnance určitá práva a povinnosti a tato práva a povinnosti by měly být respektovány.
Myslím si, že ohánět se Španělskem a nezaměstnanými absolventy, že je to důsledek zákoníku práce, je absolutní neznalost tohoto problému.
Zákoník práce na jedné straně, a na druhé straně dnes vyšla zpráva, že na jedno volné pracovní místo je 12,5 nezaměstnaných. Jakou to má souvislost se zákoníkem práce? Prostě problém je v tom, že není odběr zboží a služeb a že tato ekonomika, ale nejenom tato ekonomika, je ve svízelné situaci.
Takže nepleťme pojmy s dojmy. Já rozumím tomu, že pravice a levice tady v pracovním právu má určitý střet, ale neohánějme se Španělskem. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Já také jen velice krátce. Chtěl bych zareagovat prostřednictvím paní místopředsedkyně na pana kolegu Laudáta. Je vidět, že nemá moc přehled jak o pracovním právu, tak o ekonomice ostatních zemí. Vidím, že jeho vzor je USA, kde zákoník práce naprosto neexistuje, kde můžete zaměstnance vyhodit ze dne na den na dlažbu a žádná ochrana zaměstnanců tam nefunguje. Přijde vám snad, že Spojené státy jsou nyní ekonomicky na výši, že se tam zaměstnanost nijak nezvyšuje? Prostě bohužel pro vás, zákoník práce a stav ekonomiky nemají v podstatě nic společného. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dále byl přihlášen pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Když jsem kdysi přemýšlel o tom, jaké kvalifikační předpoklady by měl mít ten, kdo se stane člene či členkou Poslanecké sněmovny, tak jako první mě napadlo, že by to měl být člověk, který měl někdy alespoň jednoho zaměstnance. Nemusel by řídit velkou firmu, která má tisíc lidí. Měl by jednoho zaměstnance - a nepřál bych mu to, ale měl by si to vyzkoušet - který dobře nepracuje. Ať si vyzkouší, co to je v roli zaměstnavatele mít zaměstnance, který prostě dobře nepracuje. ***