(18.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Bod číslo 13, trestní zákoník. Ale to už není vrácený Senátem, to jsme ve třetím čtení. Takže, vážení kolegové, ukončili jsme celou sérii zákonů vrácených Senátem a posouváme se k bodu číslo
13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 297/ - třetí čtení
Upozorňuji všechny, že začínáme třetí čtení. U stolku zpravodajů by měl zaujmout místo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a také zpravodaj ústavněprávního výboru Stanislav Křeček. Pozměňovací návrhy máte uvedeny v tisku 297/2.
Otevírám rozpravu ve třetím čtení, do které mám přihlášku poslance Václava Votavy a už se hlásí další. Takže začneme rozpravu. Prosím, pan poslanec Votava jako první.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se v krátkosti vyjádřil ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem podal ve druhém čtení a který se týkal řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. Pár poznámek tedy k tomuto pozměňovacímu návrhu.
Od června 2006 do prosince 2009 byla tato skutková podstata trestného činu zařazena v trestním zákoníku. Tedy trestného činu se dopustil ten, kdo nikdy nevlastnil řidičské oprávnění příslušné skupiny, to znamená nikdy neabsolvoval potřebný výcvik, proškolení v autoškole a ani nevykonal předepsané závěrečné zkoušky. Nebyl tedy prozkoušen. Bylo tomu tak na základě § 180d, který se dostal do tehdejšího trestního zákoníku na základě poslaneckého návrhu, jehož jsem byl tehdy také spoluautorem. Z nového trestního zákoníku, který vstoupil v platnost k 1. 1. 2010, byl tento paragraf vypuštěn a jízda bez řidičského oprávnění se stala opět přestupkem, za který hrozí pokuta nebo zákaz řízení. Jedním z argumentů Ministerstva spravedlnosti pro zmírnění postihu tehdy bylo údajné zahlcování soudů těmito případy. Justice podle představitelů resortu měla málo času na důležitější případy. Nezlobte se, ale to na mě činí tak trošku dojem, jako když například se zvedne počet znásilnění, tak tento trestný čin navrhneme příště posuzovat jako přestupek? Myslím si, že určitě ne.
Vyřazení trestného činu ze zákona vyvolalo poměrně bohatou diskusi ve veřejnosti a myslím, že i rozpaky expertů, kteří se zabývají dopravní problematikou, kteří se zabývají silničním provozem, kteří se zabývají problematikou bezpečnosti silničního provozu. "Auto je to samé co zbraň a také nemůžete používat zbraň bez legálního oprávnění," cituji dopravního experta Milana Bělku. K tomu dodávám ano, je to zbraň v rukou nezodpovědného člověka, která často bohužel zabíjí, často zabíjí nevinné lidi jenom proto, že člověk, který neprošel výcvikem v autoškole, který nemá řidičské oprávnění, udělal fatální chybu či jednal z neznalosti dopravních předpisů. Pokud nebude mít na střelnou zbraň někdo zbrojní průkaz, tak se určitě dopouští trestného činu nedovoleného ozbrojování a ani nemusí spáchat žádný zločin. Dokážete si třeba představit, že poletíte letadlem a pilot nebude mít pilotní průkaz, nebude mít oprávnění k pilotování letadla? Já si to nedokážu představit. Myslím si, že to není možné.
Také Ministerstvo dopravy bylo zásadně proti změně v trestním zákoníku. Podle Ministerstva dopravy je řízení bez řidičského oprávnění mimořádně nebezpečný čin. Cituji: Ministerstvo dopravy bylo razantně proti, rozporovalo to. Tvrdíme, že člověk, který neprošel výukou v autoškole, není řidičem, nezná ovládání vozidla, nezná pravidla silničního provozu. To tehdy uvedl, mimochodem na ČT 24, tehdejší mluvčí Ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
Já také souhlasím s ředitelem dopravní policie Leošem Tržilem, který řekl, že už jen psychologická obava z trestu, z projednávání před soudem, je svým způsobem důraznější řešení než přestupkové řízení. Potvrzuje to i řada radnic. Prudce stoupl počet nezaplacených pokut uložených ve správním řízení právě za přestupek řízení bez oprávnění. Jako příklad mohu uvést město Louny, bylo také zmiňováno v médiích.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, domnívám se, že řízení motorového vozidla bez potřebného oprávnění je opravdu mimořádně nebezpečný čin, a proto si vás dovoluji požádat o podporu mého pozměňovacího návrhu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další v rozpravě je přihlášený pan poslanec Antonín Seďa. Prosím pana poslance Seďu.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, současná vláda se v programovém prohlášení vymezila jako vláda boje proti korupci. Vypracovala strategii boje proti korupci a vytvořila funkci předsedkyně vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí. Nicméně se obávám, že boj vládní koalice proti korupci je pouze mediální hrou a ve své podstatě to vláda s omezením korupčního chování nemyslí vážně. Uvedu dva konkrétní příklady, kdy současná vláda spíše korupci nahrává. Tím prvním je velká novela zákona o veřejných zakázkách, která nejen podle mého názoru, ale zejména podle občanských iniciativ nezprůhlední veřejné zakázky a neznemožní skutečnost, že lidé, kteří o zakázkách rozhodují, nemohou být vlastníky firem, které tyto zakázky poté získají. Druhým příkladem je občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, které přispějí ke zhoršení už tak neprůhledného podnikatelského prostředí a povedou spíše k posílení korupčních struktur v naší zemi. Prostě proto, že ponechávají beze změny existenci anonymních akcií.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, a nyní k mému pozměňujícímu návrhu.
Řada studií analyzujících úplatkářství dochází k názoru, že účinnějším nástrojem pro boj s korupcí ve srovnání s hrozbou trestního postihu je možnost spolupráce dotčené osoby se státními orgány. Existuje několik základních faktorů, které dokazují, že dobrovolná spolupráce osob založená na komplexním přístupu daného státu je efektivnější než hrozba trestu. Prvním z faktorů je to, že dobrovolná spolupráce a komplexní programy ji zajišťující mohou vést k potlačení právní nejistoty potenciálních pachatelů. Nezbytným předpokladem pro dobrovolnou spolupráci potenciálních pachatelů, zejména aktivní formy úplatkářství, je zohlednění spolupráce v trestním zákoně. Základním právním institutem v tomto směru je zákonná úprava účinné lítosti, která by měla být přizpůsobena trestným činům korupčního charakteru. Důvodem jejího zavedení je to, že je třeba u trestného činu úplatkářství dát přednost zabránění následku činu před zájmem na postižení jeho pachatele.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, hlasování o návrhu zavést institut účinné lítosti i pro trestné činy úplatkářství jasně a transparentně ukáže, kdo to s bojem proti korupci myslí vážně a kdo se za něj pouze schovává. Jsem přesvědčen, a to nejen já, že tento institut, který má řada evropských států, je nutný i v naší zemi. Bez něho nebude boj proti korupci účinný. Proto předem děkuji těm poslancům a poslankyním, kteří můj pozměňovací návrh podpoří. ***