(10.40 hodin)
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, můžeme tady vést debaty, kdy se tady budeme ohánět tím, jak dobře to řídí pravicové politické strany, jaký je veřejný dluh. Dovolte mi připomenout jednu věc. V České republice se nejvíc zamlčela pravda o občanské revoluci na Islandu. Island zkrachoval a politici si mysleli, že budou řešit věci standardním neoliberálním způsobem. Ano, taková neoliberální vláda padla, lidé si vynutili zákon o obecném referendu. Přestože ho prezident nechtěl podepsat s odvoláním na Evropskou unii, tak za tři měsíce takové referendum bylo a začalo se to vyvíjet úplně jinak.
Jestli tato vláda chce řídit zemi proti občanům České republiky tím, že proti sobě postaví 90 % lidí, tak takovou občanskou revoltu skutečně plánuje! (Tleskají poslanci KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Další vystoupí pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, nestává se to často, ale musím souhlasit s panem ministrem Kalouskem. My skutečně nemáme rovnou daň, my jsme na tom daleko hůř. My máme degresi, protože platí, že sice daň je rovná s určitými úlevami, ale ti nejbohatší mají stropy na zdravotní a sociální pojištění, takže od určitého příjmu tito lidé platí jenom patnáctiprocentní daň a neplatí zdravotní a sociální pojištění. To je výhodné samozřejmě jen pro pár procent nejbohatších. Takže my jsme skutečně v Evropě unikum, protože máme degresi, protože skutečně ty nejbohatší podporujeme nejvíce. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Nyní vystoupí s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne. Nejdříve bych chtěl přivítat nové kolegy z ČSSD, kteří tady tento týden nebyli a v pátek si přinesli ty hezké cedulky. (Na každém stolku poslance sociální demokracie a před předními stolky na zemi cedule s nápisem: "Nehlasuji pro reformy, které škodí této zemi! ČSSD hlasuje proti!") Možná mohli uplatňovat svoje návrhy k zákonům v průběhu druhého čtení. To evidentně neučinili, ale dobře, že jsou alespoň u toho okamžiku, kdy jsou třetí čtení, a že si nechali ty cedulky namnožit. Nejsou nijak překvapivé.
Síla hlasu pana kolegy Sobotky neznamená, že má pravdu. Poprvé mluvil nahlas, podruhé ještě hlasitěji. Tak zkusme nejprve korigovat jedno číslo - délka vlády pravice. V prvním vystoupení říkal šest let, v druhém říkal pět let. Dneska je 2. září, teď jsem se díval do počítače. Za dva dny to bude přesně pět let, co byla jmenována první vláda Mirka Topolánka. Ale mezitím ještě vládla Fischerova vláda, protože se vám podařilo povalit během evropského předsednictví vládu. Takže reálně vláda pravice tady je necelé čtyři roky. Bohužel. Kdyby tady byla déle, byla by naše země v lepší situaci, než je. (Zleva zaznívá "chacha" a sílící potlesk.) Jsem rád, že s tím souhlasíte a že jste mi za to zatleskali. Aspoň v něčem se shodujeme. (Smích zprava.)
Slyším tady od předáků levice takovou tu oblíbenou větu: "My taky chceme reformy, jenom jinak. My chceme spravedlivější reformy, které zaplatí někdo jiný." Tak z čeho se dají zaplatit jakékoliv reformy či jakýkoliv provoz či výdaje státu? Jenom z peněz daňových poplatníků. Stát žádné svoje peníze nemá. Jsou to fyzické osoby, právnické osoby, spotřební daně. Ať navrhneme úsporu v jakékoliv oblasti výdajové či jakoukoliv daňovou změnu, vy jste zásadově proti. Tomu rozumím. To znamená, vy chcete fixovat stávající stav.
Je pravda, že veřejný dluh se z 0,9 bilionu zvýší na 1,8, ale jenom díky tomu, že tu je pravice, jinak by byl mnohem vyšší, mnohem vyšší. Pan předseda Sobotka se tomu usmívá. Tak nechci tak úplně jmenovat, kdo byl ministrem financí se stomiliardovým dluhem v okamžiku šestiprocentního růstu HDP. Vy jste to už svými činy dokázali, jací jste hospodáři.
Říkáte, že vám jde o sociální jistoty, kde jste vyjmenovali život ve stáří a podobně. Právě proto děláme třeba reformu penzí, protože kdybychom neudělali žádnou reformu penzí, tak ti, kteří jsou dneska v produktivním věku, na tom budou špatně. Zbytečně strašíte stávající penzisty, jichž se reforma důchodová, jakákoliv, nedotkne. Stávajících penzistů se nedotkne. Vy to moc dobře víte, přesto vždycky k těm svým obrázkům "jsme proti reformě" dáváte fotku těch dnešních šedesátníků, sedmdesátníků a starších spoluobčanů, místo abyste tam dávali fotku těch mladých, na které žádné důchody nezbudou, pokud s tím reformu neuděláme.
A pak už jenom tři krátké glosy k tomu, co tady zaznělo.
My jsme podle činů komunisty poznali, a proto vás nepodporujeme, nevolíme a doufám, že to tady nebude. Takže to, po čem vy voláte, "poznejte nás podle činů", tohle poznala Česká republika od roku 1948 do roku 1989 a věřím, že si to pamatujete.
A když tady jakoby příklad toho jakoby špatného hospodaření vlády, tak plat ombudsmanovi Českých drah určitě nestanovovala vláda. Víte to stejně jako já, víte, že pan premiér se zasadil o to, aby to tak nebylo. Takže nemůžete přišít - já vím, že byste chtěli - všechno, co se v tom státě stane, na vrub pana premiéra.
A když jste, prostřednictvím paní předsedající pane kolego Sobotko, protestoval proti tomu, že bývalý ministr dostal lukrativní zakázku, tak to byl ministr ve třech vládách sociální demokracie, ve kterých vy jste ve všech seděl. V jedné z nich jste byl dokonce první místopředseda. Takže si stěžujte sami na sebe a ne na nás.
Děkuji za pozornost. (Silný potlesk pravice.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S faktickou paní zpravodajka. Prosím. Poté pan poslanec Kováčik.
Poslankyně Marta Semelová: Já jenom prostřednictvím paní předsedající bych chtěla vzkázat panu poslanci Stanjurovi, že nejenom poslanci, ale také občané jako takoví si pamatují, zvlášť tedy starší občané, jaký tady byl život od roku 1948 do roku 1989. Pamatují si, že měli práci, že měli střechu nad hlavou, že tady nebyli jako bezdomovci. (Smích napravo.) Pamatují si, že měli zdravotnictví bez doplatků u lékaře, a pamatují si, že tady měli sociální jistoty. (Přidává se bouchání do lavic.) A říkala jsem to už na sociálním výboru. Podívejte se na průzkumy veřejného mínění, co si o tomto vašem spravedlivém systému lidi myslí dnes.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dále vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Ano, kolegové, kolegyně, podle činů skutečně se poznává skutečný charakter a skutečné úmysly. Všimněte si, že jsem nevzpomínal činů katolické církve kdysi dávno ve středověku (smích z lavic), všimněte si, že jsem vzpomínal těch činů současných, těch, které hrozí ovlivnit život generací nynějších a budoucích. A myslím si, že přestože ty výpočty, jak dlouho kdo tady vládl, zřejmě budou správné, protože se opírají o paměť a o záznamy, tak ale ta paměť a ty záznamy sahají i do začátku devadesátých let. To tady v žádném případě nevládla levice ani sociální demokracie. Do toho začátku devadesátých let, kdy tady proběhla velmi divoká a velmi podivná privatizace, kdy dodneška si mnozí občané České republiky myslí, a já mám dojem, že někdy i správně, že tady bylo mnohé rozkradeno, kdy si vzpomínají, jak význační činitelé tehdejšího establishmentu tvrdili, že je třeba jenom zhasnout a ono se to nějak porovná, kdy ekonomika měla přednost před právem, kdy dodneška se řeší - alespoň ty, které nejsou promlčeny - kauzy, kde nešlo o nějaké maličkosti, ale o stamiliony, miliardy, možná desítky miliard, které dneska chybí. I proto je země v takovém stavu, v jakém je. Tyto činy jsem měl, kolegyně a kolegové (upozornění na časový limit), také na mysli. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další s faktickou vystoupí pan poslanec Rath.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, pan předseda klubu ODS Stanjura se tady ohrazoval proti obrovským odměnám, které v průběhu panování jejich vlády dostával pan ombudsman na Českých drahách. Dobře, asi to nerozhodl přímo pan premiér, tak připomeneme jiný případ. Co takhle paní Nagyová? Šéfka sekretariátu na MPSV v době, kdy pan Nečas kázal a káže o utahování opasků, tak ona dostává statisícové odměny. ***