(16.10 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Nově je upravena pak otázka například způsobilosti k právním úkonům, kdy ČR bohužel má velmi negativní trend, kdy má nejvíce osob v přepočtu na počet obyvatel, které jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům bez dalšího. Toto bychom do budoucna rádi omezili a v zásadě počítáme s tím, že místo zbavování způsobilosti k právním úkonům by do budoucna docházelo pouze k tzv. omezování svéprávnosti, kdy vždy bude muset být jasné, v jakých úkonech je dotyčný občan omezen a v jakých nikoliv.
Toto jsou jen příkladmé výčty, na základě kterých je možné prokázat, že současně navržená právní úprava je vůči normálnímu občanovi mnohem přívětivější, mnohem citlivější než současný platný občanský zákoník. Mnohem lépe touto právní úpravou chráníme práva občana.
Nyní mi dovolte ještě v několika větách k pozměňovacímu návrhu ústavněprávního výboru. Chci konstatovat, že k většině návrhů obsažených v usnesení ústavněprávního výboru se Ministerstvo spravedlnosti hlásí, protože tyto návrhy vzešly z odborné věcné debaty při projednávání samotného textu zákona. Nicméně musím zde zmínit jednu věc, se kterou má Ministerstvo spravedlnosti velký problém a kterou v žádném případě nemůže podpořit. Je to nové znění § 552, kdy toto nové znění říká, pokud to mám parafrázovat a zjednodušit, že do budoucna smlouvy, jimiž se převádějí nemovitosti, bude moci občan nebo jakýkoliv subjekt činit pouze písemnou formou, ovšem ve formě notářského zápisu nebo advokátního sepisu. Jinými slovy, občan si nebude moci sám uzavřít smlouvu, která se dotýká jeho nemovitosti, nebude o to moci požádat realitní kancelář, problém to bude i pro územní samosprávu, obce a kraje. To je důvod, proč Ministerstvo spravedlnosti z věcných, nikoliv právních důvodů těžko může takovýto pozměňovací návrh podpořit. Povede totiž i k zdražení právních služeb, které občan využívá, ke zdražení a zvýšení nákladů, které jsou spojeny s převodem nemovitosti. Tedy tato úprava podle našeho názoru v konečném důsledku poškozuje občana. To je důvod, proč toto ustanovení Ministerstvo spravedlnosti v žádném případě nemůže doporučit k pozitivnímu hlasování při případném třetím čtení. Nicméně s ostatními návrhy jsme v zásadě srozuměni či s nimi přímo souhlasíme.
Dámy a pánové, já vás chci velmi, velmi poprosit, nahlížejme na tento návrh zákona, na kterém se pracovalo deset let, byl mnohokrát diskutován na půdě parlamentu, odbornými kruhy, praktiky, jako na návrh zákona, u kterého je evidentní, že může výrazně posílit právní ochranu všech našich občanů. Je to návrh zákona, který by měl být hodnocen nepoliticky, věcně, a já vás moc prosím, abychom u tohoto návrhu zákona zvolili takovouto optiku, nikoliv optiku koalice-opozice, ale optiku zákona, který by v případě, že bude přijat, měl platit na našem území mnoho desítek let, stejně jako v Rakousku platí od roku 1811 občanský zákoník a Rakušané v těchto dnech slaví 200 let rakouského občanského zákoníku a vnímají ho jako součást své kulturní a právní tradice. Bylo by dobré, kdybychom i tímto zákoníkem založili obdobné právní klima, jako panuje v Rakousku.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru byla rozdána jako sněmovní tisky číslo 362/1 a 362/2. Prosím nyní o slovo zpravodaje výboru pana poslance Marka Bendu.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážení přítomní ministři, vážené dámy, vážení pánové, já vím, že nemá nikdo úplně náladu poslouchat občanský zákoník a podle toho také přítomnost v sále vypadá. Je mi to, musím říct, trochu líto, protože jej fakt pokládám za nejdůležitější normu, kterou tady budeme projednávat, a za normu, která ovlivní život všech občanů v této zemi na dlouhá desetiletí dopředu.
Pan ministr uváděl základní tisk. Já se pokusím alespoň v jistém shrnutí zdůvodnit a předložit této Sněmovně změny, které jsou ve zprávě ústavněprávního výboru, ve sněmovním tisku 362/2, ve které nemáme všechny dny, kdy jsme text projednávali, protože jich opravdu byly desítky, a děkuji všem kolegům, kteří se toho projednávání zúčastnili. Myslím, že bylo naprosto korektní, a jak sami vidíte, tak změn je 163. Přesto tyto změny nejsou zásadní, nejdou proti základní filozofii tohoto návrhu, nemění ji v žádném dramatickém rozsahu, pouze některé věci, které v diskusi i s autory občanského zákoníku doznaly změn, a i autoři uznali, že argumentace poslanců je přesvědčivá a že je přesvědčila, pak na základě jejich návrhů byly upraveny. Stejně tak jako jsme avizovali od začátku, nic jsme se do toho nepokoušeli psát sami, jenom jsme zadávali autorům, aby svůj text, své dílo, které mělo nějakou vnitřní logiku, vnitřní smysl, případně upravili podle toho, jaká byla přání ústavněprávního výboru.
Proto také říkám na rovinu a otevřeně, že se budu stavět proti všem geniálním nápadům, které dnes zazní ve druhém čtení jako změny občanského zákoníku. Prostě toto není norma, která se má projednávat pozměňovacími návrhy ve druhém čtení na plénu. Myslím, že jsme každého, kdo chtěl o věci hovořit, od nájemců, pronajímatelů přes cestovní kanceláře, banky, družstva, spořitelny, pojišťovny a desítky dalších vyslechli a tam, kde bylo možné vyjít vstříc, tam, kde návrhy a námitky byly oprávněné, jsme se pokusili vyjít vstříc. Debaty, které jsme strávili s ochránci zvířat, se dají počítat také na desítky hodin.
Takže jenom stručné shrnutí toho, co ústavněprávní výbor přijal, protože myslím, že je férové to této Sněmovně sdělit. Omlouvám se, jestli řazení není přesně podle bodů, které jsou v tisku, ale snažil jsem se to řadit spíše podle nějaké logiky důležitosti, logiky smysluplnosti.
Prvním bodem je posílení osobnostních práv jak v samotné definici zásahu do těchto osobnostních práv zneužitím záznamu, zneužitím fotografie, zneužitím jiného záznamu osoby či jejího projevu, tak zejména v sankční části, kde jsme stanovili, že přitěžující okolností při náhradě škody, při odškodnění je také masovost tohoto zásahu do osobnostních práv, a stejně jsme jako v autorských právech stanovili fikci případné náhrady škody, pokud třeba fotografie bude použita k tomu, aby byla zvýšena prodejnost toho či onoho bulvárního titulu.
K zásadní změně došlo v pojetí veřejné prospěšnosti. Opět velká debata, která probíhala se značnou částí neziskového sektoru, kdy během projednávání - nikoliv z Ministerstva spravedlnosti, ale během projednávání na Legislativní radě vlády - došlo k zařazení změny statutu veřejné prospěšnosti, včetně toho, jaký by to mělo případně dopad do veřejnoprávních předpisů v možnosti žádosti o dotace, v možnosti žádosti o daňové slevy. Došlo ke shodě, že sice definujeme veřejnou prospěšnost, ale dopad do jiných zákonů necháváme na těchto zvláštních zákonech, že se tady nepokoušíme konstruovat veřejnoprávní charakter veřejné prospěšnosti a ponecháme ho ještě na diskusi právě s nadacemi, občanskými sdruženími a dalšími spolky.
Třetím tématem je jiná definice zvířete a do jisté míry i posílení jeho ochrany v některých dalších ustanoveních. To bylo velké téma paní místopředsedkyně Parkanové, ale také všech ostatních ochránců zvířat, kteří se v této zemi pohybují, kterým strašně vadilo, že v občanském zákoníku je základní definicí, že zvíře není věc, a chtěli, aby tam existovala definice pozitivní. ***