(12.20 hodin)
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, nevím, jestli si vzpomenete, že jsem před časem interpeloval ministra zahraničí Schwarzenberga ohledně uznání státu Kosovo. Tady již mnohokrát padlo a já jsem to tehdy také zmínil, že v čele tohoto státu stojí zločinci, což je zřejmě prokazatelné, a že mnoho států světa se doslova stydělo tento stát uznat. Bohužel Česká republika velkou zásluhou právě tohoto pana ministra zahraničí tento nesmyslný a hloupý krok provedla. Myslím si, že Česká republika v zahraniční politice i ve světovém měřítku si tímto velmi uškodila.
Já si dobře vzpomínám, že pan ministr tehdy tento krok obhajoval, a myslím, že ho obhajoval naprosto nevhodnými argumenty. Nevím, čí politiku sleduje a čí zájmy obhajuje pan ministr Schwarzenberg. Nejsem si jist, že obhajuje zájmy České republiky. A případ uznání Kosova a jeho angažovanost v tomto případě je naprosto jasně nasvědčující tomuto mému podezření.
Pokud tedy budou v čele Ministerstva zahraničí stát takoví lidé jako pan Schwarzenberg a pokud budou existovat vlády, které jsou ochotny uznat, myslím české vlády, takový stát jako Kosovo, pak je třeba, aby, jak to tady již bylo zmíněno, existovala jakási kuratela v podobě zákona, který by umožnil od takovýchto nesmyslných a škodlivých kroků českou vládu odradit. A to je ten hlavní důvod, proč já také podpořím tento návrh zákona. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Ivanu Ohlídalovi a zeptám se, zda se někdo hlásí dále do obecné rozpravy. Paní poslankyně Jana Kaslová, zpravodajka k tomuto tisku, má slovo.
Poslankyně Jana Kaslová: Já bych se pouze ráda přihlásila k návrhu na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Čili návrh na zamítnutí. Slovo má pan poslanec Václav Kubata.
Poslanec Václav Kubata: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, jen malou faktografii. Pakliže se nemýlím, tak 21 států Evropské unie Kosovo uznalo a pouze pět zemí ne. To říkám jenom proto, abychom při tom tónu, kterým tady jaksi haníte ministra zahraničních věcí, respektive rozhodnutí vlády, aby byl tento fakt taky zmíněn. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji a ptám se na další případnou přihlášku do rozpravy. Pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Těch států, vážený pane poslanče prostřednictvím předsedající, nebylo 21, ale 22. Ale myslím, že to vůbec nemění nic na tom problému. Ty státy s výjimkou Rumunska, Srbska, teď přemýšlím ještě kterých, Slovenska a tedy Česka, bývalého Československa, nemají tu historickou zkušenost s Trianonskou smlouvou. Takže prosím, abychom také brali ohled na české národní zájmy. Já budu vždycky podporovat takové řešení, které vychází i z tradic československé a české politiky první republiky, tak jak ji formuloval doktor Beneš.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Další přihláška do rozpravy? Není-li žádná, rozpravu končím. Je prostor pro závěrečná slova. Slovo má paní navrhovatelka, paní poslankyně Kateřina Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, děkuji za debatu, která tady proběhla. A přestože chápu, že jste asi rozhodnuti, jak chcete hlasovat, a možná řada z vás dá spíš na doporučení vaší vlády, které je také dle mého názoru ne úplně konformní, a myslím si, že obsahuje mnoho chyb, nicméně chyb, které by se bezpochyby daly napravit ve druhém čtení, pokud byste tento návrh zákona propustili dále.
Já jsem velmi ráda, že jsme si tady vyříkali některé problémy z minulosti, ale jen varuji před tím, aby tím, že zamítnete tento návrh zákona v prvém čtení, tím, že nenajdeme mechanismus, jakým způsobem kontrolovat vládu České republiky v uznávání nově vzniklých států, tak abychom si v budoucnu na tento zákon nevzpomínali s tím, že jsme to měli udělat jinak. Protože to není jenom o Kosovu. To je Baskicko, to je Jižní Osetie, Abcházie, to je možná Belgie, u které se dneska zcela reálně mluví o rozdělení a leží nám v centru Evropy. Těch států, kde mluvíme o osamostatnění, prostě přibývá. A uvědomme si, že pokud necháme kompetence pouze Ministerstvu zahraničních věcí a my jako Poslanecká sněmovna a jako Senát, jako Parlament České republiky, jediný volený orgán v této zemi, demokraticky volený, necháme kompetence lidem, kteří nemají vůbec žádnou zodpovědnost v této věci - evidentně, po tom, co pan ministr zahraničních věcí prohlásil -, tak nás to může setsakramentsky mrzet.
A ke Kosovu mi dovolte říct jediné. Možná ho uznávají státy Evropské unie, ale pořád ze zhruba 193 států OSN Kosovo uznalo zatím asi 52. Tak jenom abychom si to vyjasnili. Evropa totiž není pupek světa.
Děkuji a prosím o podporu. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. To je závěrečné slovo paní navrhovatelky. Paní zpravodajka, paní poslankyně Jana Kaslová, nehodlá využít této možnosti. Budeme tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí. Přivolávám naše kolegy do jednacího sálu. Je zde žádost na odhlášení. Prosím tedy, abyste se všichni znovu zaregistrovali.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 39. Táži se, kdo je pro návrh na zamítnutí této normy. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 39 přítomno 142, pro 77, proti 63. Návrh na zamítnutí byl přijat.
Tím končí projednávání bodu 22, sněmovního tisku 349. Děkuji paní navrhovatelce, děkuji též paní zpravodajce.
Zahajuji projednávání bodu
23.
Návrh poslanců Miloslavy Vostré, Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika,
Alexandera Černého a Kateřiny Konečné na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 353/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 353/1. Prosím, aby za navrhovatele tento návrh uvedla paní poslankyně Miloslava Vostrá. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych jménem předkladatelů krátce zdůvodnila předložený návrh změny zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
Tento zákon upravuje ve svých ustanoveních, to je § 17 až 20b, oblast hospodaření stran a hnutí včetně požadavků na obsah výročních finančních zpráv. Současná právní úprava však strany a hnutí neomezuje žádným způsobem, pokud jde o jejich výdaje, zejména výdaje na volební kampaně, tak, jak je tomu běžné v některých evropských zemích, například Francie, Rakousko, Německo, Španělsko. Konečně poslední volby do Poslanecké sněmovny vlastně ukázaly nutnost řešení této situace, protože si jistě vzpomenete na vášnivé debaty po volbách, kdo kolik investoval, neinvestoval, jak je to průkazné či jak to průkazné není.
Proto si předkladatelé dovolili návrh na změnu tohoto zákona rozšířením o § 21 až 29. V těchto paragrafech se vymezuje, co je považováno za výdaje na volební kampaně a co se považuje za příjmy související s volební kampaní. Stanovují se limity pro maximální z celorepublikového hlediska pro jednotlivé druhy voleb, co je maximální limit. Zároveň stanoví výše limitu pro případ, že by v jednom kalendářním roce došlo k volbám do více institucí. Zahrnuje se povinnosti stran a hnutí směřující ke kontrole financování volebních kampaní, zavádí se povinnost zřízení a vedení zvláštního účtu, přes který musí procházet všechny příjmy a výdaje související s volební kampaní. Vedle toho bude povinností stran a hnutí vést samostatnou evidenci darů a jiných bezúplatných plnění. V případě plateb za služby poskytované v souvislosti volební kampaní budou strany a hnutí povinny platit tržní ceny.
Dále pak návrh ukládá povinnost ve stanovené lhůtě zaslat Poslanecké sněmovně finanční zprávu o příjmech a výdajích spojených s volební kampaní a stanovuje se, co je její součástí a co má zahrnovat. Upravuje postup Poslanecké sněmovny po obdržení finanční zprávy. ***