(Jednání pokračovalo v 11.20 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, budeme pokračovat. Požádám tedy pana ministra financí Miroslava Kalouska o úvodní slovo k otevřenému bodu.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě jednou se omlouvám a děkuji za pochopení.

Dovolte mi, abych vás ve stručnosti informoval o Sdělení Komise - Rozpočet pro Evropu 2020, což není nic jiného než návrh fiskální periody nebo, chcete-li, návrh sedmiletého rozpočtu, finanční strategie. Sdělení k rozpočtu pro Evropu 2020 předložila Komise 29. června 2011 a je to klíčový dokument, ve kterém Komise navrhuje budoucí podobu výdajové a příjmové strany rozpočtu EU na období po roce 2013. Kdyby teď nebyla eurozóna zmítána v krizi, jsem přesvědčen, že by to byla nyní ta hlavní priorita diskusí, které bychom absolvovali na evropské půdě, nicméně krize nekrize, stejně to bude priorita docela zásadní.

Budoucí finanční rámec je navrhován ve stejné délce jako ten současný, to znamená sedmiletý, a Komise jej navrhuje v celkovém objemu na úrovni 1 % hrubého národního důchodu EU, a to v platbách. Na výdajové straně rozpočtu Komise navrhuje navýšení prostředků na výzkum a inovace, vzdělávání a na klíčové infrastrukturní sítě. Naopak výdaje na politiku soudržnosti a zejména na společnou zemědělskou politiku mají v následujícím období poklesnout. V rámci politiky soudržnosti navrhuje Komise zavést novou kategorii přechodných regionů pro regiony s HDP na obyvatele v rozmezí 75 až 90 % průměru EU, dále posílit koncept kondicionalit, to znamená podmínek pro vyplácení prostředků z fondu politiky soudržnosti, a úlohu Evropského sociálního fondu stanovením minimálního podílu jeho alokace na rozpočtu politiky soudržnosti ve výši 25 procent.

Součástí politiky soudržnosti by měl být nový nástroj k propojení Evropy, který má sloužit k propojení dopravních, energetických a informačních sítí. Komise navrhuje, aby se do tohoto nástroje převedla část alokace Fondu soudržnosti, konkrétně 10 mld. eur. Tyto prostředky by byly následně využity v kohezních státech na budování transevropské páteřní dopravní infrastruktury.

V rámci společné zemědělské politiky navrhuje Komise postupné sbližování úrovně přímých plateb mezi členskými státy, zavedení dalších environmentálních požadavků na jejich vyplácení, tj. ozelenění, a zastropování výše přímých plateb pro velké farmy. Zde pozor: zastropování výše plateb pro velké farmy, si dovolím říct vzhledem ke struktuře českého zemědělství, je v přímé kontradikci se zájmy ČR.

Na příjmové straně rozpočtu EU Komise navrhuje zrušit současný zdroj založený na DPH a zavést dva nové vlastní zdroje: zdroj z DPH a daň z finančních transakcí. Komise také navrhuje částečně zjednodušit systém rabatů a korekcí.

Dovolíte-li, Ministerstvo financí ve spolupráci se všemi dotčenými resorty zpracovalo pro vládu dvě rámcové pozice a výbor pro EU i vláda ČR tyto pozice schválily k 31. srpnu 2011. Týká se pozice jak k víceletému rámci, tak také pozice k vlastním zdrojům EU.

Dovolte, abych stručně okomentoval onu rámcovou pozici k víceletému finančnímu rámci, tedy k rozpočtu. ČR souhlasí se zaměřením výdajů na plnění z cílů strategie Evropa roku 2020 a podporujeme sedmiletou délku finančního rámce a celkový objem na úrovni 1 % hrubého národního důchodu EU. Prioritou ČR zůstává politika soudržnosti, tedy koheze. A je to čistě pragmatická úvaha, která vychází z toho, z jakých zdrojů může ČR čerpat především, proto je to naší prioritou zejména. Podporujeme silnější zaměření politiky soudržnosti na výsledky a prosazujeme, aby finanční prostředky i nadále byly soustředěny na podporu rozvoje méně vyspělých regionů a členských států, neboť v jejich podpoře spočívá klíčová přidaná hodnota politiky soudržnosti.

Nepodporujeme naopak vyčlenění evropské rezervy ve výši 5 % alokace na politiku soudržnosti, která by se dodatečně rozdělovala členským státům a regionům, které úspěšně plní stanovené cíle navázané na strategii Evropa 2020. Rovněž tak nepodporujeme vznik nástroje k propojení Evropy v navrhované podobě, ze kterého by se měly financovat dopravní, energetické a informační sítě. Česká vláda je v této souvislosti přesvědčena, že financování klíčových infrastrukturních projektů by mělo zůstat primární odpovědností členských států, resp. trhu se zapojením soukromého sektoru. Jsme totiž přesvědčeni, že tento nový nástroj odčerpá část kohezních prostředků pro méně vyspělé regiony a členské státy naopak ku prospěchu vyspělejších států, a z tohoto důvodu máme skeptický postoj k převodu 10 mld. eur z kohezního fondu do tohoto nového nástroje, který by byl přímo řízen Evropskou komisí.

V oblasti společné zemědělské politiky podporujeme návrh Komise snížit celkový objem rozpočtu a tam je naší hlavní prioritou zmírnit přetrvávající rozdíly v úrovni přímých plateb. Pro českou vládu zrovna tak jako pro zemědělskou veřejnost není klíčová absolutní výše přímých plateb, ale odstranění diskriminačních rozdílů. Jak už jsem upozornil na začátku své řeči, jsme dlouhodobě, a to velmi důsledně, proti zastropování přímých plateb pro velké farmy. Struktura českého zemědělství, na rozdíl od jiných zemí, kde je vidět, že struktura je výrazně rozdrobenější, jasně odpovídá, proč máme tuto pozici tak důslednou.

Na příjmové straně rozpočtu EU podporujeme návrh Komise na zrušení zdroje z DPH, který je velmi komplikovaný a jeho podíl na financování rozpočtu je v současné době již minimální. Nesouhlasíme a jsme mimořádně zdrženliví s návrhem Komise na zavedení nových vlastních zdrojů. Podporujeme financování rozpočtu přímými odvody z členských států. Jsme přesvědčeni, že vlastní zdroje by znepřehlednily příjmovou stranu rozpočtu EU a mohly by být v rozporu i s pravomocemi členských států na nastavení vlastní daňové politiky. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP