(16.20 hodin)
(pokračuje Tancoš)
Ptám se v této souvislosti na několik věcí. V médiích bylo za iniciátora přesunu látek z ostravských lagun do Ústeckého kraje označeno Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dosud nezaznělo jeho stanovisko, i když jsem před chviličkou slyšel stanovisko pana ministra. Překvapením je také, že jsme nikdy nezaznamenali vyjádření Ministerstva životního prostředí, a proto se ptám, jak se tedy na tuto problematiku dívají příslušné orgány Ministerstva životního prostředí a státní správy.
Pane ministře, žádám vás o co nejrychlejší řešení této situace a přísnou kontrolu současného stavu, kterým je uložení těchto odpadů na skládce Celio. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Ministr odpoví ve smyslu povinnosti uložené v jednacím řádu.
Dále bude interpelovat poslanec Jiří Paroubek omluveného ministra Jana Kubiceho. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Pane nepřítomný ministře, šetření vlády i rozpočtové škrty jsou prováděny v drtivé většině podle zásady ať to stojí co to stojí. Již váš předchůdce ve funkci Radek John se dopustil v době, kdy byl ministrem vnitra, fatálního útoku na finance resortu a bude zejména v myslích policistů trvale zapsán jako člověk spjatý s neslýchaným meziročním poklesem jejich mezd v tomto roce, fakticky někde mezi 15 a 18 procenty. Když se zeptáte řadových policistů, co si o tom a o něm myslí, řeknou vám to jasně. Byl jsem poněkud překvapen, že nikdo z policejních odborářů neprotestoval při nástupu nového ministra vnitra Kubiceho. Prostě si oddechli a říkali si: Kubiceho zpráva sem tam, horší než John to být už nemůže. Smířil jsem se s tím, že má kritika ministra Kubiceho je jakýmsi mým osobním koníčkem majícím původ v dějích, jež už dnes patrně nikoho nezajímají. Zkrátka, pan John byl tak špatným ministrem, že zainteresovaní se na jeho nástupce museli dívat se sympatií. Nezaznamenal jsem, že by nás pan ministr Kubice někdy poctil svou účastí při interpelacích. Slušný výkon za půl roku!
Před pár dny jsem se v médiích dočetl, že pan ministr Kubice chce postupně eliminovat tisíc policistů ve velitelských pozicích a ušetřit tak pár set milionů - ne eur - korun! Zločinci po přečtení tiskové informace museli jásat. Chci se zeptat pana ministra, co a jak si představuje, když znovu ušetří na policii, tentokrát škrtnutím tisíce zkušených odborníků. Kdy tohle bezprecedentní pouštění žilou policie zastaví? Kdo jen převezme roli policie? Budou vytvořeny domobrany? Ve vilových čtvrtích pro bohaté a nejbohatší budou hlídkovat lidé z domobrany? A tyto domobrany budou důsledně segregovat bohaté od nebohatých a málo bohatých? Bude Policie ČR ještě po takovém puštění žilou akceschopná a schopná vést úspěšný boj se zločinností a zločinci? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Následuje interpelace pana poslance Karla Černého na ministra Josefa Dobeše. Ministr Josef Dobeš se též z pracovních důvodů z tohoto odpoledního jednání omluvil a stejně tak jako v předchozím případě bude na interpelaci odpovězeno písemně. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený nepřítomný pane ministře školství, obracím se na vás ve věci čerpání, nebo spíše nedostatečného čerpání finančních prostředků z evropských fondů pro oblast školství. Díky své nečinnosti nedokázal váš úřad plynule navázat na čerpání z evropských fondů, ze kterých byli placeni školní psychologové. V září měl projekt oficiálně skončit a školní psychologové neměli ponětí, co s nimi po tomto termínu bude, kdy a zda vůbec bude navazující projekt schválen. Vaše ministerstvo na opakované dotazy odpovědělo teprve 30. září, kdy jste nechal rozeslat školám dopisy, v nichž jste ředitele ústavů ujišťoval, že peníze stále hledáte. Tehdy si však psychologové již museli hledat nová místa. Pokyny pro pokračování projektu přitom na vašem ministerstvu ležely už od letošního června. Pouze chyběl ten správný podpis a odeslání žádosti do Bruselu.
Pane ministře, kdo je zodpovědný za tento chybný postup vašeho ministerstva, kterým byli poškozeni psychologové na našich školách? Děkuji za písemnou odpověď.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Samozřejmě, že i na tuto interpelaci přijde písemná odpověď.
Budeme pokračovat další interpelací. Tu přednese paní poslankyně Černochová a interpeluje opět ministra obrany Alexandra Vondru, tentokrát ve věci vojenského újezdu v Boleticích. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne ještě jednou. Já bych se v této interpelaci nezaměřovala pouze na Boletice, ale možná bych poprosila pana ministra obrany, aby nám, poslancům a poslankyním, řekl, jaké jsou v tuto chvíli aktuální informace ve všech vojenských újezdech, o kterých se někdy v minulosti hovořilo, že by mohly býti slučovány nebo zrušeny. Děkuji za odpověď předem.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Prosím, odpoví pan ministr Alexandr Vondra.
Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Děkuji. Paní poslankyně, dámy a pánové, původně interpelace směřovala k Boleticím, protože o Boleticích se psalo před několika dny, ale psalo se o nich proto, že Ministerstvo obrany se rozhodlo po mnoha a mnoha letech váhání přistoupit k tomu, k čemu podle mého soudu mohlo přistoupit již dříve, totiž k podstatnému zeštíhlení záboru území, které armáda v zásadě okupuje nebo zabírá od začátku 90. let, aniž by stávající rozsah území reflektoval aktuální potřeby Armády ČR. Upozorňuji, že jsme si udělali také mezinárodní srovnání se sousedními zeměmi, třeba v Německu, v Rakousku nebo v Polsku, a to rozhodně, aspoň v případě Německa nebo Polska, nejsou země, které by rezignovaly na armádu a na bojeschopnost a obranyschopnost svých ozbrojených sil. Tam zábory činí asi 0,5 % rozlohy státu. V případě ČR je to zhruba 1,7 % plochy státu. Čili jsem se rozhodl přistoupit k činu.
Asi deset let v zásadě na Ministerstvu obrany se povalovaly různé návrhy, jakým způsobem redukovat hranice nebo redukovat plochu. Jediný, kdo s tím měl snahu něco učinit, ale už pak mu nezbyl čas, byla koneckonců bývalá paní ministryně Parkanová, jak jsem si z archivů našel. A protože to váhání - první návrhy se tam objevovaly v roce 2002 - trvalo téměř deset let, tak jsme se rozhodli k tomu přistoupit ještě důsledněji, protože skutečně početně se stavy ozbrojených sil výrazně zmenšily. V době, kdy zábor byl stejný, jsme měli nějakých 120 tisíc vojáků a dneska máme 24 tisíc vojáků.
Čili jsme se rozhodli přistoupit k návrhu na to, že jeden vojenský újezd bude zrušen. To budou Brdy, protože jejich využitelnost pro armádu je zdaleka nejmenší v tom porovnání. Je to koneckonců újezd, který byl zřízen jednoúčelově před druhou světovou válkou, aby naše dělostřelectvo si mohlo testovat odolnost nově stavěného pohraničního opevnění. A pokud jde o ty čtyři zbývající vojenské újezdy, to znamená Boletice, Doupov neboli Hradiště v západních Čechách a dva na Moravě - Libavá a Březina u Vyškova, tak jejich rozlohu omezit nebo redukovat s tím, že jakýmsi společným jmenovatelem je, že veškerá osídlení, která se nacházejí nyní na území vojenských újezdů, a žije tam více než dva tisíce lidí, kteří mimochodem nemají stejná práva ani stejné povinnosti jako jacíkoli jiní občané tohoto státu, tak že tato osídlení budou vyvedena z vojenských újezdů. Nikoliv tak, že bychom je přesídlovali, ty lidi, ale tak, že změníme hranice tak, aby se ta sídla dostala mimo území vojenských újezdů. ***