(16.30 hodin)
(pokračuje Vondra)
Omezení těch rozloh kolísá podle potřeby Armády České republiky. Třeba v případě Boletic, kde možná někdo si kdysi dělal jakousi naději, že by mohl být zrušen, aby se tam dala stavět nová lyžařská střediska, to je třeba případ vojenského újezdu, o který my nechceme přijít, protože umožňuje jedinečný výcvik v horském terénu. Tam jsou prostě kopce až do výšky více než 1200 metrů, jako Knížecí stolec.
Vnímejte to jako jakousi prvotní informaci. My nyní organizujeme jednání se starosty obcí, které k jednotlivým vojenským újezdům přiléhají, a stejně tak s těmi obyvateli, kteří žijí uvnitř. Konzultujeme s nimi své návrhy, čili je to jakýsi - předtím než půjdeme do vlády s definitivním návrhem, tak chceme odchytit maximum připomínek, aby to bylo co nejvíc vydiskutované. A je to samozřejmě téma, které se bude dostávat pak i do této Sněmovny, protože hranice a vůbec postavení vojenských újezdů jsou definovány zákonem. Čili bude to vyžadovat komplexní zákonnou změnu, takže je to nepochybně téma, které tu ještě diskutováno bude.
A celkově ten harmonogram - předpokládám, že požádám vládu o rozhodnutí (upozornění na časový limit) do konce tohoto roku a pak ty dva roky bude mít na příslušné legislativní změny, tak aby někdy v roce 2014 mohl celý ten proces být ukončen.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak se ještě zeptám, jestli bude položena doplňující otázka. Nebude. Takže končíme tuto interpelaci.
Další - poslanec Jiří Paroubek na - není přítomen? Odešel. Takže v tomto případě tuto interpelaci můžeme zrušit.
A další je poslanec Jiří Šlégr na Jana Kubiceho. Ten zřejmě také není přítomen.
Takže poprosím pana poslance Adama Rykalu, který chce interpelovat ministra Josefe Dobeše, který tady není. Takže jedině přednést.
Poslanec Adam Rykala: Vážený pane místopředsedo, já děkuji za slovo. Já se nedivím, že pan Paroubek a pan Šlégr odešli, protože tato vláda pohrdá Sněmovnou! My máme interpelace a tady z vlády je jeden ministr! Já vás žádám, pane místopředsedo Sněmovny, rozpusťte tuto Sněmovnu, protože tady na to se nedá dívat. Já chápu, že zítra je státní svátek a že ministři asi si prodloužili už prodloužený víkend, ale já prostě nemohu interpelovat pana Dobeše, protože tady není. A vidím, že ani další poslanci nemůžou nikoho interpelovat, protože tady prostě ministři nejsou.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Já tedy ještě nerozpustím Sněmovnu, protože tu máme ještě další poslance, kteří chtějí interpelovat. Tím dalším je poslanec Jaroslav Vandas. Také může pouze interpelovat nepřítomného ministra Josefa Dobeše.
Poslanec Jaroslav Vandas: Vážený pane předsedající, já se vzdávám interpelace a přednesu ji, až bude pan ministr přítomen. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, rozumím. Jan Látka se omlouvá už, ten tedy ruší své interpelace. Takže je tu ještě pan poslanec Milan Šťovíček s interpelací na Tomáše Chalupu a ten vystoupí.
Poslanec Milan Šťovíček: Dobré odpoledne, velice rád vystoupím. Děkuji za slovo. Přeji ještě jednou dobré odpoledne.
Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, pánové, budu velice stručný ve své interpelaci na pana ministra životního prostředí, protože řada z těch otázek, které jsem měl, už tady zazněla. Navíc na některé z nich už odpovídal pan ministr průmyslu a obchodu. Tak nyní k té interpelaci.
V souvislosti s plněním zakázky státního podniku Diamo na likvidaci odpadů, odpadních kalů v Ostravě, jsou občané Litvínova a Ústeckého kraje znepokojeni...
Prosím, není nás tady mnoho, ale přesto bych požádal o klid. Opravdu se špatně hovoří a jsem indisponován, nejsem v kondici, jsem nachlazený, takže vážené kolegyně, kolegové, buďte shovívaví.
V souvislosti s plněním zakázky státního podniku Diamo na likvidaci odpadních kalů v Ostravě jsou občané Litvínova, ale i Ústeckého kraje znepokojeni možnými negativními dopady na životní prostředí při převozu těchto odpadů a jejich ukládání na skládku společnosti Celio, která se nachází na katastrálním území Litvínova. Slyšeli jsme tady už několik příspěvků na toto téma.
Vzhledem ke skutečnosti, že Ministerstvo životního prostředí je orgánem výkonu státní správy v oblasti životního prostředí, vás žádám tedy o informace na následující otázky - a směřuji na pana ministra, který se omluvil, a vím, že mi na tyto otázky odpoví písemně: Jakým způsobem státní správa v oblasti životního prostředí kontroluje dodržování podmínek převozu a ukládání odpadů z ostravských lagun v areálu společnosti Celio? To je první otázka. Druhá: Jaké jsou výsledky těchto kontrol? A třetí otázka směřuje také na pana ministra: Jaké má Ministerstvo životního prostředí a jeho organizace nástroje k prosazení nápravných opatření v případě zjištěných nedostatků?
To je prosím maximálně zestručněná interpelace na pana ministra životního prostředí. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, tak to byl poslanec Šťovíček. A nyní pan poslanec Radim Jirout na Martina Kocourka - vidím, že vystoupí a je tady i pan ministr. Prosím, můžete tedy přednést interpelaci.
Poslanec Radim Jirout: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo strategii mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Tuto strategii na konci měsíce září přijala česká vláda. Doba, kterou pracovníci Ministerstva průmyslu a obchodu nad její přípravou strávili, se bez pochyb počítá v tisících. Už jsme měli možnost se seznámit s tím, že strategie popisuje několik desítek zcela konkrétních opatření, která mají za cíl posunout Českou republiku mezi nejvíce konkurenceschopné země světa. Zatím ovšem výsledky České republiky nepatří k nejlepším. Světové obchodní fórum na konci třetího čtvrtletí zveřejnilo další ze svých hodnocení globální konkurenceschopnosti jednotlivých zemí světa a Česká republika se v tomto hodnocení propadla o další dvě příčky. Tím už nám patří 38. pozice. Pomalu se tak blížíme psychologické hranici 40. pozice v tomto jednom z nejvýznamnějších hodnocení. Ještě důležitější je ovšem to, že v tomto hodnocení se až nebezpečně blížíme zemím, jako je Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie a další, tedy státům, kvůli kterým se světová nebo přinejlepším evropská ekonomika opět utápí v mlze značně nejisté budoucnosti.
Dovolte mi teď odhlédnout od následků a zkusit se podívat na příčiny toho, s čím se dnes tyto země a Evropa musejí vyrovnávat. Všechny si s sebou nesou břemeno masivních dluhů vyvolaných nezodpovědnou fiskální politikou, někdy dokonce podpořenou velmi kreativní prací s účetnictvím, která měla zakrýt skutečný stav věcí. Vím, že by to bylo příliš jednoduché svalovat všechny problémy jen na jednu část péče o stát. V případě řady zemí na periférii Evropské unie vidíme, že se těmto státům postupně snižovala jejich schopnost obstát ve světové konkurence. Nedostatky pracovního trhu, peněžního trhu a dalších oblastí hospodářství bylo možné dlouhá léta maskovat životem na dluh, který ovšem Evropu dovedl do situace, ve které je dnes.
My, myšleno společenství států, které spolu sdílejí jeden kontinent a někdy i jednu měnu, se dnes snažíme léčit příznaky hospodářských problémů. Řecko a další země se pouštějí do velmi bolestivých reforem, které se jejich občanům pochopitelně nezamlouvají. Není se jim co divit. Proto je potřeba ocenit vládu, že přišla s materiálem, mám tedy na mysli strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, která se zaměřuje nejen na léčení příznaků, ale jde přímo k jádru věci a snaží se posilovat základy zdravého fungování naší ekonomiky.
Přesto mi ale dovolte vyjádřit určitou obavu. Na začátku jsem se zmínil, že jste přípravě strategie zcela nepochybně věnovali dlouhé hodiny svého času. Strategie obsahuje desítky různých projektů, které jsou často i mimo působnost Ministerstva průmyslu a obchodu. Já se vás proto ptám, jakým způsobem dovedete zajistit, že se ten ambiciózní plán skutečně podaří naplnit. Vláda sice přijala strategii jako takovou, ale pokud vím, přesný jízdní řád zatím zcela chybí. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Čas. Ano. Teď bych poprosil pana ministra, aby reagoval na tuto interpelaci. Prosím, máte slovo. ***