(16.40 hodin)
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zmíněná strategie mezinárodní konkurenceschopnosti skutečně představuje velmi ambiciózní dokument, který má za cíl vrátit nás mezi nejvíce konkurenceschopné země světa. Konkrétně si v něm vláda stanovila metu posunout Českou republiku, jak už bylo zmíněno, mezi dvacítku těch nejlepších ekonomik světa, a to v podstatě během jedné dekády, tedy do roku 2020.
Už z tohoto načasování jsou patrné dvě věci. Za prvé, že časový prostor pro dosažení tak relativně ambiciózního cíle není nijak zvlášť dlouhý, jakkoli to může být devět let. Bude tedy vyžadovat kvalitní koordinaci napříč různými resorty a také bude vyžadovat kvalitní implementaci všech navržených opatření. Současně s tím ovšem desetiletý horizont pro dosažení cílů strategie mezinárodní konkurenceschopnosti znamená, že jsme jednotlivá opatření připravovali s výhledem na to, že jejich zavádění a monitorování překlene více než jenom jedno volební období. Oba důvody znamenají, že jsme způsobu implementace jednotlivých opatření věnovali nejméně tolik času a pozornosti jako přípravě samotných opatření.
Mimochodem, právě v tom je podle mého názoru síla případně námi připravené strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Podobné dokumenty - to bych chtěl jen připomenout - tu v minulosti už byly, ale tohle je opravdu první dokument svého druhu, který se detailně zabývá i způsobem implementace neboli uvedení do praxe. Důvod, proč minulé obdobné koncepce často selhaly, byl totiž takový, že jim chyběla právě popsaná zaváděcí a monitorovací fáze.
Ekonomické problémy, kterými Evropa v posledních letech prochází, jsou dány do značné míry ztrátou konkurenceschopnosti mnohých evropských zemí oproti rychle se rozvíjejícím zemím třetího světa. A bez konkurenceschopného prostředí nejsou evropské firmy schopné obstát ani doma ani v zahraničí. Nenápadně rostoucí náklady na produkci pomalu ukrajují z hospodářských výsledků a důsledkem na úrovni států je nejenom dluhová krize, ale také ztráta ekonomického růstu, zvyšování nezaměstnanosti a navyšování sociálních problémů. Život na dluh je pak jen vnějším příznakem hlubokých vnitřních problémů těchto ekonomik. Ekonomická krize z posledních let bezpochyby katalyzovala rychlost, s jakou tyto problémy nám probublávají na povrch.
V České republice jsme se naštěstí úplně nedostali do opravdu krizových situací, ale kupříkladu právě poslední zmíněné hodnocení naší mezinárodní konkurenceschopnosti od Světového ekonomického fóra, ve kterém jsme ztratili znovu další dvě příčky, poměrně jasně ukázalo, že námi připravená strategie přichází možná opravdu za pět minut dvanáct.
Připomenu, že strategie je rozdělena do devíti pilířů, tedy do pilířů institucí, infrastruktury, makroekonomiky, zdravotnictví, vzdělanosti, trhu práce, finančních trhů, efektivnosti trhu zboží a služeb a rozhodně v neposlední řadě je pilíř inovací. V rámci těchto pilířů je připraveno 43 projektových strategických záměrů, které obsahují konkrétní opatření ke zlepšení situace a instituce odpovědné za jejich plnění a také zároveň harmonogram přijímání potřebných opatření. Za nejdůležitější faktory pro zlepšení naší konkurenceschopnosti a udržení vysoké životní úrovně považuji zejména transparentní a efektivně fungující institucionální prostředí, kvalitní a provázanou infrastrukturu, moderní vzdělávací systém a co nejméně svazující podnikatelské prostředí a rozvoj inovací, vědy a výzkumu.
Vláda bude sledovat, jak se plní případný harmonogram, který bude schválen. Každý měsíc dostane stručnou informaci o aktuálním vývoji a stavu naplňování dohodnutých reforem, což umožní reagovat s dostatečným předstihem na případné komplikace a zároveň to zajistí dohled nad realizací jednotlivých opatření tak, aby se skutečně podařilo co nejvíce úspěšně prosadit to, co bude vhodné pro naši konkurenceschopnost do budoucna.
Děkuji za otázku.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nevím, jestli pan poslanec bude ještě chtít položit doplňující otázku. Prosím, může.
Poslanec Radim Jirout: Děkuji, pane ministře, za vaši vyčerpávající odpověď. Přesto bych si dovolil ještě jeden doplňující dotaz.
Ambice nalinkované ve strategii mezinárodní konkurenceschopnosti jsou jedna věc, skutečnost však může být jiná. Strategie hovoří o několika desítkách opatření, která mají naši ekonomiku zlepšit. Děkuji za vysvětlení toho, jakým způsobem je bude možné skutečně prosazovat do praxe.
Řada opatření může mít dlouhodobý dopad na fungování české ekonomiky, resp. jejich prosazování může zabrat poměrně dlouhou dobu. Jakkoliv mohou být všechny jednotlivé návrhy dopodrobna rozpracované, stále se zřejmě nad zaváděním řady z nich může strhnout velmi živá politická debata s rozsáhlými implikacemi do reálného života. Proto mě zajímá, nakolik se již daří přinejmenším připravovat půdu pro prosazování těchto opatření, případně, podařilo se již některý z navržených programů prosadit do praxe?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou prosím pana ministra.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji za doplňující otázku. Já se pokusím stručně zareagovat v čase, který mám vymezen.
Já znovu připomenu: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti nevznikala ve vzduchoprázdnu. Byla připravena ve spolupráci s ostatními jednotlivými resorty a vychází z opravdu skutečných potřeb české ekonomiky, ale také z možností a cílů, kterých je možné reálně dosáhnout. Právě díky tomu řada projektů popsaných ve strategii už třeba běží nebo se připravuje k brzké realizaci.
Abych tedy nabídl několik konkrétních příkladů. Vzniká projekt jednotného inkasního místa, přes které bude stát vybírat všechny poplatky, což firmám a občanům umožní výrazně snížit transakční náklady a čas. Jednotné inkasní místo by mělo začít fungovat v roce 2013.
Zavádí se též možnost posuzování byrokratických nákladů a korupčních rizik vyplývajících z koncepcí parlamentních iniciativ a pozměňovacích návrhů, což by mělo přispět ke zprůhlednění legislativního prostředí. Tento systém by mohl začít fungovat už v prvním pololetí příštího roku.
Zároveň se též připravuje systém pro publikování veřejných zakázek centrálně a elektronicky, kde se počítá s datem spuštění v roce 2013.
Chceme také zavést takzvané rozklikávací rozpočty neboli elektronické rozpočty jednotlivých resortů dostupné komukoliv on-line. Zde se též počítá s termínem roku 2013.
Zásadní novinkou by pak mohl být zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti, který by měl zaručit, že se vlády budou chovat citlivě k penězům jiných a jim svěřených a nebudou nezodpovědně zadlužovat budoucí generace v době, kdy to naprosto není přínosné.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bude zřejmě to poslední, co tu zazní k této interpelaci. Nyní je tady ještě interpelace pana poslance Jana Čechlovského na ministra Jiřího Pospíšila.
Poslanec Jan Čechlovský: Děkuji pěkně, vážený pane předsedající, torzo ctěné Sněmovny. Protože jsme poměrně rychle pokročili a zjistil jsem, že pan ministr se zdržel na nějakém jednání, vzdávám se svého práva a načtu si to, až tady pan ministr bude. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Pan poslanec Jan Látka už svoji poslední interpelaci stáhl, takže jsme vlastně vyčerpali celý pořad interpelací. Dovolte mi, abych v tom případě ukončil celý bod ústní interpelace a přerušil jednání Sněmovny.
Sněmovna bude pokračovat v úterý v 11 hodin dopoledne schváleným pořadem schůze.
Přeji vám příjemný svátek 28. října, příjemný víkend a těším se, že se tady na počátku příštího týdne znovu sejdeme.
(Jednání skončilo v 16.50 hodin.) ***