(17.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
V oblasti stavebního spoření současná vláda připomíná zloděje, který byl chycen při krádeži, byl chycen Ústavním soudem, byl donucen Ústavním soudem, aby ukradené peníze lidem vrátil, a nebyla to žádná malá částka. Jednalo se o 6 miliard korun. To znamená, zloděj byl chycen, tato vláda jako zloděj byla donucena vrátit tyto peníze a dnes musí znovu předkládat tento zákon. To je velká ostuda, je to velká hanba pro tuto vládu a já bych očekával, že předseda vlády nebo ministr financí nebo kterýkoliv jiný ministr využije této chvíle, kdy se zákon projednává v Poslanecké sněmovně, aby se omluvil. Já si myslím, že není nic špatného na tom, pokud by se zde představitelé vlády omluvili občanům za to, že se je pokusili zákonem okrást, byli přichyceni Ústavním soudem a museli 6 miliard lidem vrátit zpět na jejich účty. Byla by to slušnost a byla by to elementární slušnost. Pokud tato vláda tvrdí, že dělá reformy, že ty reformy údajně mají zachránit zemi, tak ale pokusila se dělat takovou reformu, při které se snažila lidi okrást, a nevyšlo jí to. Je to škoda, že ani ministr financí, ani premiér této příležitosti nevyužili a sami od sebe se lidem za toto pochybení a toto selhání neomluvili.
Bohužel vláda zasahuje tímto svým návrhem i do stávajících smluv. To je věc, kterou Ústavní soud nezrušil, resp. je to věc, kterou se nezabýval tak, že by dospěl k názoru, že to je nepřípustné, ale přesto je to velmi negativní prvek, se kterým tato novela přichází. Je to prostě narušení elementární důvěry občanů v to, že platí pravidla, že platí smlouvy. A je absurdní, a já myslím, že je dobré si to uvědomit, že je to stále stejná vláda, která na jednu stranu zákonem mění podmínky v rámci spořicího cyklu stavebního spoření, to znamená stávajícím klientům stavebního spoření mění podmínky státní podpory, a tatáž vláda žádá občany, aby uvěřili v systém soukromého spoření na důchody, který údajně bude fungovat příštích třicet až čtyřicet let, s tím, že jim bude garantovat budoucí příjmy v situaci, kdy budou v důchodu. To znamená, tatáž vláda současně popírá principy, které hlásí a o kterých by stála, aby jim lidé uvěřili. Na jedné straně porušování smluv, změna podmínek stavebního spoření během spořicího cyklu a na druhé straně snaha o to, aby lidé uvěřili vládě, že to myslí vážně s důchodovou reformou.
My jako sociální demokraté s touto novelou zákona o stavebním spoření nesouhlasíme. Já jsem velmi rád, že celý Senát, že Senát ve svém stanovisku vyjádřil nesouhlas s principy, které jsou uvedeny v této novele, a novelu vrátil s pozměňovacím návrhem, který fakticky znamená nesouhlas Senátu s tím, co vláda touto novelou zákona o stavebním spoření zamýšlí.
Myslím si, že je velká chyba, že vláda nevyužila možnosti vést o těch změnách ve stavebním spoření širší debatu, že je opět založila jenom na pravicové většině v Poslanecké sněmovně a že ve skutečnosti vytváří podmínky pro nejistotu v tomto systému, neboť příští vláda, která vzejde z příštích voleb, může mít na podobu systému stavebního spoření zase odlišný názor, než má současná vládní koalice. Já myslím, že to je chybný zásah do systému, je to zásah, který ho poškodí, a v konečném důsledku je to opět útok na střední vrstvy.
Pokud se podíváme na to, kdo využívá systému stavebního spoření, tak jsou to zejména středněpříjmové a nízkopříjmové rodiny. Vysokopříjmové rodiny své úspory investují na kapitálových trzích, investují do jiných produktů, řekněme riskantnějších produktů, než je stavební spoření, ale střední vrstvy a nízkopříjmové skupiny, které mají ještě možnost určitých úspor, si zvykly využívat stavební spoření jako způsob, jak skutečně vytvořit úspory a použít je zejména na řešení bytové otázky. A tady, když se podíváme na vládní politiku, tak je tady další důkaz toho, že tzv. reformy jsou především atakem na střední vrstvy. Především vláda nakládá břemeno na střední vrstvy a především vláda bere středním vrstvám. Přitom když si to uvědomíme, tak jsou to střední vrstvy, kdo na sobě nesou tíhu ekonomického rozvoje země, a jsou to střední vrstvy, které fakticky hrají roli daňového soumara, zejména po daňové reformě, která byla spuštěna současným ministrem financí Kalouskem v roce 2008. A opět je to stále stejný obrázek. Na jednu stranu se na lidi ze středněpříjmových pracujících rodin nakládá vyšší zdanění a na druhou stranu se omezují transfery z veřejných rozpočtů, které by středněpříjmovým rodinám mohly pomoci a mohly by stabilizovat jejich ekonomickou situaci. A úplně vzorovým příkladem je i vládní atak na systém stavebního spoření a novela, kterou v současné době projednáváme.
Já myslím, že pro tuto novelu platí totéž co pro ostatní tzv. reformní zákony. Sociální demokracie udělá všechno pro to, aby tato novela v Poslanecké sněmovně neprošla. Použijeme pro to i legitimní nástroj parlamentní práce a legitimní nástroj, který opozice může použít, a to je parlamentní obstrukce. Naším cílem je, aby tato novela nebyla schválena do konce letošního roku, tak aby nabyl účinnosti původně platný zákon o stavebním spoření, tak jak to v jedné z variant předpokládá i rozhodnutí Ústavního soudu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: To byl pan poslanec Sobotka se stanoviskem poslaneckého klubu ČSSD. A teď se hlásí pan poslanec Kováčik jako předseda, též pravděpodobně se stanoviskem poslaneckého klubu tentokrát KSČM.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já vás překvapím. Nebude to se stanoviskem KSČM. To stanovisko už zaznělo ve vystoupení Petra Braného.
Ale rád bych vás, paní předsedající, něžně upozornil, že jedním z posledních zbytků demokracie v této Sněmovně vedle názvu jedné z kaváren je institut přednostního práva na vystoupení a tento institut mají vymezený poslanci a poslankyně, předsedové klubů, máte to právo i vy jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, má to právo předseda, předsedkyně Poslanecké sněmovny, má to právo člen, členka vlády. Toto právo mimo jiné říká a tak odjakživa byla i stavěno a tak odjakživa je také vykládáno, že přednostní právo znamená, že předseda klubu například může vystoupit kdykoliv, s čímkoliv, o čemkoliv a ke komukoliv. Čili není možné, aby se předem říkalo, já jsem si myslela, myslel, že budete vystupovat s nějakým osobním stanoviskem. I kdyby pan kolega Sobotka nastotisíckrát říkal osobní stanovisko, říká je pořád v režimu přednostního práva vystoupení, tedy předsedy poslaneckého klubu. Je jím jako každý z nás dalších předsedů poslaneckého klubu, jako každý z vás dalších místopředsedkyň, místopředsedů Sněmovny nebo předsedy nebo členů vlády pro tento účel pořád. Já bych poprosil, aby se toto napříště respektovalo, a znovu upozorňuji, je to jeden z posledních zbytků demokracie v této Sněmovně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: V rozpravě vystoupí pan poslanec Jan Látka a připraví se paní poslankyně Orgoníková.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych si dovolil pokračovat v bodu.
Námitka nepředvídaného hlasování mimořádné schůze Poslanecké sněmovny. Takže v bodě 11. Tento postup považují navrhovatelé za porušení politických práv opozičních poslanců podle článku 21 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, dále jen Listiny, a občanů podle článku 21 odst. 1 Listiny. ***