(18.00 hodin)
(pokračuje Látka)
K tomu podotýkají, že za potřebný ho bylo možné považovat pouze vzhledem k jinému možnému sledovanému cíli, a to k projednání přijatého návrhu zákona v Senátu do 13. listopadu 2010, tedy ode dne zániku mandátu senátorů zvolených před šesti lety. Tento cíl ale nelze považovat za legitimní, navíc tím došlo k výraznému zhoršení dopadu samotného vyhlášení stavu legislativní nouze, neboť v jeho důsledku uplynuly předložením návrhu zákona a jeho schválení jen čtyři dny, z toho dva pracovní, což ještě na začátku čtvrtého dne nebylo možné předvídat.
Za další - námitka odepření práva hlasovat nově zvoleným senátorům.
12. Podstatou poslední námitky ve vztahu ke způsobu projednání a přijetí napadeného zákona byl nepřiměřený zásah do práva senátorů zvolených v roce 2010 na výkon jejich mandátu podle článku 21 odst. 4 Listiny. Mandát těchto senátorů vznikl podle článku 21 odst. 4 Listiny již jejich zvolením. Při posuzování výkonu jejich hlasovacího práva však bylo nezbytné vážit v kolizi stojící protichůdné ústavní hodnoty, tedy jak možnost v Senátu vyjádřit se k návrhu zákona v ústavou stanovené 30denní lhůtě, tak zájem na nezpochybnitelnosti usnesení Senátu případným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, kterým by byla vyslovena neplatnost volby senátora. Navrhovatelé přitom považují za rozumné a vyvážené ustálené řešení této kolize tím způsobem, že se v mezidobí od zvolení do první schůze Senátu koná obvykle jen jedna jeho schůze, na níž nově zvolení senátoři ještě nemohou hlasovat a na jejímž programu jsou pouze návrhy zákonů, u nichž uplyne 30denní lhůta ještě před první schůzí v novém funkčním období.
13. Postup vlády a vládní většiny v Poslanecké sněmovně a Senátu navrhovatelé označují za svévolný. Jeho cílem bylo znemožnit řádné projednávání návrhu na schůzi Senátu, kterého by se již mohli zúčastnit nově zvolení senátoři, a vládní tábor by již tak neměl většinu. Projednávání napadeného zákona na 25. schůzi Senátu dne 12. listopadu 2010 považují za zásah do práva senátorů na nerušený výkon jejich mandátu, aniž by byly prima facie patrné rozumné důvody pro takový postup. Opětovně přitom zdůrazňuji nezbytnost testu proporcionality pro posouzení tohoto zásahu do uvedeného práva nově zvolených senátorů. I když totiž projednávání napadeného zákona podle § 118 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen jednací řád Senátu, již 12. listopadu 2010 bylo způsobilé urychlit legislativní proces, nebyl takovýto postup z hlediska uvedeného testu potřebný. Třicetidenní lhůta k projednání návrhu napadeného zákona Senátem totiž končila až 3. prosince 2010, pročež se nově zvolení senátoři mohli jeho projednávání zúčastnit a v rámci rozpravy se k němu mohli rovněž kvalifikovaně vyjádřit. Zamítnutí návrhu zákona nebo jeho vrácení s pozměňovacími návrhy v poslední den lhůty by přitom nebránilo jeho včasnému projednávání. Poslanecká sněmovna by o něm mohla ve smyslu § 97 odst 3 a 4 jednacího řádu znova jednat po deseti dnech, tedy již v týdnu od 13. prosince 2010. S ohledem na nepravděpodobné vrácení návrhu zákona prezidentem republiky by tak nic nebránilo tomu, aby k vyhlášení zákona došlo ještě před koncem roku, a to ani v případě, že by projednání Senátem a poté i Poslaneckou sněmovnou proběhlo o několik dní později. Tím by naopak bylo umožněno Senátu dostát své úloze a opozici efektivně uplatnit její práva v zákonodárném procesu...
(Poslanec Látka přestává hovořit a hledí na poslance Stanjuru). Já jenom počkám, abych nerušil tady pana předsedu poslaneckého klubu. (Mimo mikrofon říká poslanec Stanjura, že se to poslanci Látkovi špatně čte, když to nepsal.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Prosím, slovo má pan poslanec Látka, nikdo jiný.
Poslanec Jan Látka: Děkuji, paní místopředsedkyně.
Senátem a poté i Poslaneckou sněmovnou proběhlo o několik dnů později. Tím by naopak bylo umožněno Senátu dostát své úloze a opozice efektivně uplatnit její práva v zákonodárném procesu, včetně práva podávat pozměňovací návrhy.
Za další - shrnutí tvrzeného rozporu legislativní procedury s ústavním pořádkem.
14. S ohledem na výše uvedené námitky shledávají stěžovatelé rozpor legislativní procedury s článkem 1 odst. 1 Ústavy České republiky, dále jen Ústava, konkrétně s postulátem úcty k právu člověka a občana, podle něhož musí být omezení základních práva a svobod výsledkem řádného demokratického procesu, diskurzu. Porušení tohoto ustanovení spatřují též v porušení principu právní jistoty jako součásti principu právního státu z důvodu zkrácení možnosti seznámit se s novou právní úpravou a jejími důvody.
15. Kromě uvedených principů se však porušení týká i demokratické zásady vlády pro lid a státní moci sloužící všem občanům ve smyslu článku 2 odst. 3 Ústavy a článku 2 odst. 1 Listiny, protože bylo razantně kráceno právo občanů seznámit se s důvody politického rozhodnutí, jakož i právo toto rozhodnutí oslovováním svých volených zástupců ovlivnit. Navrhovatelé namítají též zásah do volné soutěže politických stran podle článku 5 Ústavy a článku 22 Listiny, k níž nedílně patří možnost hlásat názory a uplatňovat návrhy v řádném parlamentním diskurzu. Důvodem k porušení zásady ochrany menšiny podle článku 6 Ústavy, a to jak sněmovní a senátní, tak i mezi občany, byla přitom nemožnost menšiny poslanců řádně vykonávat svůj mandát, zvláště v situaci nepředvídatelného svolávání schůze a upření práva účastnit se a hlasovat některým senátorům. Z těchto důvodů nemohl být hlas občanů oponujících napadenému zákonu cestou řádného parlamentního diskurzu artikulován.
16. Navrhovatelé zákonodárné proceduře zároveň vytýkají rozpor s článkem 26 Ústavy a článkem 21 odst. 4 Listiny, protože jim byl ztížen efektivní výkon jejich mandátu. Do jejich práva na nerušený výkon veřejné funkce poslance bylo zasaženo i nepředvídatelným svoláním schůze, na kterou se nemohli připravit. V případě nově zvolených senátorů se zase zásah týkal nepřiměřeného urychlení jednání Senátu, k němuž nebyl žádný legitimní důvod a v jehož důsledku bylo senátorům upřeno jejich právo účastnit se jednání a hlasovat o návrhu zákona. Omezení se vztahovalo k právu občanů podílet se na správě věcí veřejných, protože v důsledku nedostatku času tak nemohli činit zejména oslovováním poslanců či účinným využitím petičního či shromažďovacího práva, případně práva na stávku. Občané zvolení do Poslanecké sněmovny a Senátu zase byli omezeni na tomto právu tím, že se nemohli ani efektivně účastnit svobodné parlamentní diskuze, ani řádně připravit a podat pozměňovací návrhy. Z těchto důvodů nebylo v rozporu s článkem 4 odst. 4 Listiny šetřeno ani podstaty a smyslu zákonných omezení práv poslanců a senátorů podle článku 21 odst. 1 a 4 Listiny.
Námitka zpětné působnosti zdaněných příspěvků na stavební spoření.
17. Stěžejní námitka navrhovatelů ve vztahu k obsahu napadeného zákona se týká nepřípustných účinků právě retroaktivity vůči smlouvám o stavebním spoření uzavřeným před 1. lednem 2011. V důsledku doplnění zákona o daních z příjmů a přechodného ustanovení článku 2 napadeného zákona se totiž mění právní nároky, jež vznikly na základě těchto smluv a byly vymahatelné již před účinností napadeného zákona.
18. Ustanovení § 11 odst. 1 zákona číslo 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů ,ve znění zákona České národní rady číslo 35/1993 Sb., dále jen zákon o stavebním spoření, zakládá nárok účastníka stavebního spoření, aby mu byla k datu, kdy splní zákonem stanovené podmínky, na jeho účtu připsána odpovídající výše zálohy státní podpory, resp. aby byly na jeho účtě evidovány připsané zálohy státní podpory do doby jejich vyplacení ve smyslu § 12 odst 1 tohoto zákona. Základní podmínku tvoří složení patřičné peněžní částky na účet určený smlouvou o stavebním spoření. Nárok na samostatnou výplatu státní podpory pak účastníkovi vzniká při splnění některé ze dvou alternativních podmínek stanovených v § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče, váš čas vypršel.
Poslanec Jan Látka: Taky děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: A zvu paní poslankyni Hanu Orgoníkovou. Připraví se pan poslanec Jaroslav Vandas.***