(22.40 hodin)
(pokračuje Koskuba)
Já se přiznávám, že tak neučiním, i když je mi jich také líto, ale oni trošku i ti novináři jsou si sami vinni tím, jsou-li zde, že zde musí být, protože já sám, a nebyl jsem sám, jsem zde opakovaně říkal: tak vás prosím, nepište poslanci schválili, Sněmovna schválila. Bohužel, opakovaně se to objevuje. No a pak se nedivte opozici, že bojuje za to, aby si i novináři všimli, že oni to nechtěli.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Další, kdo bude mluvit, je paní poslankyně Milada Emmerová. Prosím.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážená paní předsedkyně, vážení přítomní, dovolte mi, abych se pozastavila nad argumenty odborníků z Institutu ekonomických studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze pod názvem Budoucnost modelu stavebních spořitelen v České republice. Jenom abych zahnala vaše pochybnosti, už o tom tady hovořila kolegyně Váhalová poněkud obšírněji, já se však pozastavuji nad některými jinými okolnostmi, než ona sdělovala.
Rozšíření stavebního spoření takřka na celou polovinu populace hovoří o jeho oblíbenosti. To zaslouží mimořádnou pozornost, a to nejen ve vztahu k regulacím ve formě snižování státní podpory, aniž by se přihlédlo k jiným, daleko významnějším motivům, které polovinu populace vedou k jeho zakládání a které jsou právě v době finanční a ekonomické krize v kontextu s přijímanými restrikcemi v předložených zákonech této Sněmovny vysoce aktuální. (V sále je velký hluk.)
Vždyť tím stát podporuje velmi užitečné snahy občanů, jako je naplňování specifických životních potřeb, jakými jsou zabezpečení na stáří, spoření na nadstandardní zdravotní služby, zvláště pak v onom málo přijatelném pojetí, jak uslyšíme při projednávání zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podporuje tím studium občanů pro potřeby celoživotního vzdělávání, ale i vzdělávání vyššího v mladém věku, a spoření je významné i pro období nezaměstnanosti, kdy se většinou náhle občan ocitne ve finanční tísni s nejasnou perspektivou.
Paní předsedkyně, já bych vás žádala, kdybyste zjednala klid. Ta navazovaná přátelství příslušníků různých politických -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Paní poslankyně, promiňte. Ráda požádám zejména v tomto případě kolegy z levé části jednacího sálu, aby vám věnovali pozornost, protože odtud přicházel největší hluk. Prosím.
Poslankyně Milada Emmerová: Děkuji. To už se týká nejen méně sociálně přizpůsobivých občanů, tedy nezaměstnanost, jak jsem říkala, ale i občanů se středoškolským nebo i vysokoškolským vzděláním. Spoření pro takovéto lidi představuje rezervu a jistotu, že při nepříznivé životní situaci jsou do jisté míry zajištěni. To by mělo být i zájmem státu, a to nejen ve smyslu péče o blaho občanů, ale i pro zachování sociálního smíru a s chutí a elánem pěstovanou solidaritu.
V neposlední řadě je třeba zmínit, že podpora výše jmenovaných kvalit lidského života představuje i řešení současných i budoucích problémů české ekonomiky. Vyjmenované oblasti, ve kterých by se podpora nadále konala, představují určité veličiny -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, paní poslankyně. Ještě jednou požádám všechny vaše kolegy, aby vám věnovali pozornost. Prosím. (Hlasitý hovor v sále neutichá.)
Poslankyně Milada Emmerová: Vyjmenované oblasti, ve kterých by se podpora nadále konala, představují určité veličiny, jež je třeba permanentně a systémově podporovat. Vzpomínám si, jaká kritéria nám zdůrazňovali psychologové během studia na vysoké škole v tom smyslu, jaké jsou základní pilíře lidského štěstí. Je to především důstojné bydlení, důstojné zaměstnání s respektováním vzdělání daného jedince a s podporou růstu jeho kvalifikace, zajištění zdravotních a sociálních služeb, sociální smír s pocitem sounáležitosti. Všechny tyto nároky naplňovalo i dosavadní stavební spoření s racionální podporou státu.
Technokratický přístup s omezením státní podpory se v tomto kontextu jeví jako málo rozvážný čin bez zohledňování. Jeho název je poněkud zavádějící, poněvadž původní, vpravdě komplexní pojetí představovalo de facto menší podíl podpory čistě hmotných zájmů, spíše naopak. Jde v podstatě o prevenci negativních úkazů v životě člověka v širším slova smyslu.
Nikdo tedy nemůže upřít stavebnímu spoření, že díky němu značná část Čechů začala spořit. V době ekonomické krize to není zanedbatelný aspekt. Velký význam představoval fakt, že jde o stabilní, bezpečný a srozumitelný produkt s garantovanými výnosy.
Autoři konstatují, že spoření potřebuje evoluci, ne revoluci. Stavební spořitelny u nás i v zahraničí jsou stabilní finanční instituce, které ukázaly vysokou odolnost proti negativním šokům během globální krize. Navíc z pohledu české veřejnosti bude přibývat specifických životních událostí, u kterých se lidé budou muset ve větší míře spolehnout na své vlastní finanční rezervy. To, že toto spoření nabývá na významu v poslední době v souvislosti s demografickým vývojem, resp. stárnutím obyvatelstva, představuje relativně nový význam. Starší obyvatelé jej považují za doplněk k důchodu a jeho začlenění do reformovaného penzijního systému by motivovalo občany ke spoření na stáří.
Zatím málo zvažujeme, že naše dobrá zdravotní péče vede k prodlužování střední délky života, a to zejména v porevolučním období, avšak přitom se málo myslí na život sociální, jehož kvalita je jedním ze segmentů definice lidského zdraví. V tomto duchu mě zaujal výrok ze Shakespearovy hry Hamlet, možná jsem to tady již někdy říkala, kde jeden z hrdinů praví: Smrt mu oddálíš, ale život mu neprodloužíš. Toto rozštěpení, tato diskontinuita zdravotní a sociální péče, to by neměl být cíl v naší společnosti. Naopak bychom se měli snažit o soulad mezi těmito oběma typy péče.
Perspektiva zdravotně sociální péče se však tomuto výroku pomalu přibližuje. Vždyť omezování nejen státní podpory jednotlivcům v systému stavebního spoření, ale i distribuce rozpočtových položek na sociální péči z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí směrem ke krajům vede spíše k většímu ohrožování kvality sociální péče nežli samotného zdravotnictví. I když díky rozpadu jeho systému zásluhou špatného systému financování, nyní s násilnou a nepromyšlenou redukcí nemocničních lůžek až nemocnic představuje velké nebezpečí. Tím se sníží dostupnost péče podstatným způsobem, poněvadž zřejmě poplatky tomu nepomohly. Povede to dle mého soudu k postupné početní redukci kategorie senioři, neboť každý z nich nějakým neduhem trpí a zdravotní péči potřebuje. Změní se tím dosavadní trend v demografickém vývoji a společnost už nebude relativně tak stará, i když bude méně početná. ***