(4.50 hodin)
Poslanec Jan Babor: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám v krátkosti připomněl stanovisko Ústavního soudu k nároku na státní podporu podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2010.
Nárok účastníka stavebního spoření, který je fyzickou osobou, na státní podporu není nárokem z jeho smluvního vztahu se stavební spořitelnou. Byť tato smlouva představuje podmínku jeho vzniku, jedná se o nárok vůči státu, jenž je založen přímo na základě zákona o stavebním spoření. Tento zákon přitom nestanoví jen podmínky pro vznik uvedeného nároku, nýbrž i dva související nároky účastníků vůči stavební spořitelně, jejímž prostřednictvím je podle § 11 odst. 2 zákona o stavebním spoření nárok účastníků vůči státu uplatňován.
Stát podle § 10 odst. 1 zákona o stavebním spoření poskytuje státní podporu formou ročních záloh, jejichž výše se odvozuje od skutečně uspořené částky v příslušném kalendářním roce. První z uvedených nároků účastníka se týká připsání roční zálohy státní podpory na jeho účet. Stavební spořitelna uplatňuje písemnou žádostí u Ministerstva financí nárok na vyplacení této zálohy souhrnně za všechny účastníky vždy po uplynutí kalendářního roku. Výjimku představují pouze účastníci na základě smluv o stavebním spoření uzavřených před účinností zákona č. 423/2003 Sb., kteří ukončili stavební spoření v prvním pololetí kalendářního roku, neboť v jejich případě žádá stavební spořitelna o vyplacení státní podpory k 30. červnu kalendářního roku. Poté co jí byla státní podpora poukázána, je povinna jednotlivé zálohy státní podpory zaevidovat na účtech účastníků. Ustanovení § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření pak stanoví vůči stavební spořitelně druhý související nárok, a to na výplatu záloh státní podpory. Tento nárok je podmíněn tím, že účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou nebo v tomto období uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a zálohy státní podpory použije na bytové potřeby. Splnění těchto podmínek kontroluje stavební spořitelna.
Vymezení těchto dvou nároků reflektuje způsob vyplácení státní podpory, nic však nemění na tom, že samotný nárok účastníka na státní podporu směřuje jen vůči státu. Zákon v tomto směru stanoví, že stát podporu poskytuje nikoliv jako celek za celou dobu spoření, nýbrž průběžně formou ročních záloh, jejichž výše se určuje podle skutečně uspořené částky v příslušném kalendářním roce. Tato skutečnost vybízí k závěru, že pojem nároku na státní podporu je pouze označením pro souhrn samostatných nároků na státní podporu za jednotlivé kalendářní roky. Byť přitom zákon používá pojem nároku na státní podporu v některých svých ustanoveních, např. § 5 odst. 11, § 10 odst. 4, jeho obsah na žádném místě blíže nevymezuje. Naopak lze poukázat na terminologii, kterou používá zákon o stavebním spoření na jiných svých místech. Např. ustanovení § 4 odst. 3 výslovně stanovuje podmínku pro vznik nároku na státní podporu za příslušný kalendářní rok. Ustanovení § 11 odst. 2 tohoto zákona upravuje dokonce způsob uplatnění nároku účastníka na vyplacení zálohy státní podpory vždy po uplynutí kalendářního roku. Posledně uvedený nárok přitom nelze zaměňovat s nárokem na výplatu záloh státní podpory podle § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření, jenž se sice vztahuje na státní podporu jako celek, týká se však vyplacení již poukázaných záloh ze strany stavební spořitelny. Vycházeje z uvedených ustanovení a systematiky zákona o stavebním spoření tak Ústavní soud přisvědčil výkladu, podle kterého je třeba nároky na státní podporu posuzovat samostatně vždy ve vztahu k určitému kalendářnímu roku. Takovýto nárok je přitom totožný s tím, který zákon vymezuje v § 11 odst. 2 jako nárok účastníka na vyplacení zálohy státní podpory.
K uplatnění uvedeného nároku účastníka vůči státu ze strany stavební spořitelny dochází podáním příslušné žádosti u Ministerstva financí. Je-li této žádosti vyhověno, poukáže ministerstvo zálohy stavební spořitelně, která je připíše na účty účastníků. Nárok na státní podporu je sice nárokem vůči státu, ten však splní svoji povinnost již poukázáním předmětných částek stavební spořitelně. Tyto částky tak budou pouze evidovány na účtu účastníka, aniž by se staly jeho vlastním příjmem. Tím se totiž stanou až jejich vyplacením, pokud budou splněny podmínky pro vznik nároku na výplatu záloh státní podpory podle § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření.
Podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2010 měli účastníci stavebního spoření za předpokladu, že splní další zákonem stanovené podmínky, nárok na připsání ročních záloh státní podpory na svůj účet ve výši stanovené zákonem v době, kdy došlo k uzavření smluv. Podle původního znění § 10 odst. 2 zákona o stavebním spoření činila poskytovaná záloha státní podpory 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč. Novelou provedenou zákonem č. 423/2003 Sb. byla výše zálohy státní podpory změněna na 15 % z ročně uspořené částky, tentokrát však maximálně z částky zvýšené na 20 000 Kč. Tato změna se však týkala pouze smluv uzavřených po 31. prosinci 2003, neboť u těch dosavadních byla výše ročních záloh státní podpory zachována v nezměněné výši. Maximální výše těchto ročních záloh tak činila 4 500 Kč u smluv uzavřených do 31. prosince 2003 a 3 000 Kč u smluv uzavřených po tomto datu.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Jaroslav Krákora. Faktická poznámka David Rath. Prosím.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, tak myslím, že to má nějaký význam, protože aspoň opticky to vypadá, že počet poslanců vládní koalice se mírně zlepšuje a zvyšuje v lavicích, nicméně nevypadá to, že je vás tady dost - prostřednictvím předsedající vás oslovuji, tudíž si dovolím jménem třetí útočné směny sociální demokracie, která nastala, vyzkoušet, zda bychom přece jenom nemohli přerušit tuto schůzi. Konečně vy jste si odhlasovali, že se jedná a hlasuje nonstop, není to náš nápad, to byl váš nápad, který jste si odhlasovali, asi po vašem velkém vzoru stachanovců, takových pravicových stachanovců. A mojí ambicí je vám umožnit národu prezentovat, že jste skutečnými stachanovci a že tady skutečně budete sedět a hlasovat do roztrhání těla, protože tak jedině vybudujete správný kapitalismus v ČR. Obávám se, že to budou podobné výsledky, jako měli ve finále ti stachanovci, ale jste nepoučitelní, tak možná vám to někdy dojde.
Dámy a pánové, dovoluji si procedurální návrh: přerušit jednání této schůze do 6. prosince tohoto roku. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane poslanče, tento návrh nejste vy způsobilý předkládat. To může činit pouze předseda poslaneckého klubu nebo předsedající schůze. (Námitky.) Řekl jste přerušení schůze. Oprava tedy, pan poslanec Rath.
Poslanec David Rath: Děkuji paní předsedající za upřesnění. Já se omlouvám za tu nepřesnost, je to přerušení tohoto bodu samozřejmě. Přece jenom máme ještě ani ne pět hodin ráno, tak se člověk může přeřeknout, takže omlouvám se za tento přeřek. Jde o přerušení tohoto bodu do 5. prosince, zatím tohoto kalendářního roku. ***