(5.40 hodin)
(pokračuje Váňa)
Vláda se raduje, že ušetří 11 miliard. Má z toho radost jako malé dítě. Jako malé děcko. Vládní většina se chytla do zlaté klece, tam se uzamkla a neví, jak jde život venku. Vláda přestala vnímat pískot píšťalek z ulice. Vládu a parlamentní většinu už nezajímají hlasy lidí, hlasy nespokojených. A tak stávkují ti, kteří prožívají těžké životní chvíle a těžké osudy. Stávkují i ti, kterým právě je snižována podpora stavebního spoření. Stávkují hasiči, zdravotníci, záchranáři, lékaři - to je legrace, že jo...? (Reakce na náladu a smích v sále.). Zdravotníci, státní zaměstnanci, zástupci odborů. Stávkují pracovníci ve službách - no, oni tam stávkují, pane kolego. Stávkují dělníci, učitelé, umělci, jenom vy tam nejste, vy jste tady. (Smích v sále.) Ohroženi se dnes cítí skoro všichni kromě vás.
Dámy a pánové, Svaz podnikatelů ve stavebnictví doslova bije na poplach. Bubnuje na dveře vlády a žádá a prosí o pomoc a o součinnost. Svazy podnikatelů volají po tom, aby se vláda chopila své vládní odpovědnosti, aby opustila tupé škrty a přistoupila k volbě stimulačních prvků a oživila stavební trh. Svaz podnikatelů ve stavebnictví mnohonásobně a opakovaně vyčíslil multiplikační efekty všech typů podpor výstavby nových bytů a rekonstrukcí bytového fondu. Já bych očekával od vlády obzvláště v této nelehké době, že vláda bude namísto tupých výdajových škrtů nabízet prorůstová opatření. Očekával bych výstavbu silnic a dálnic, výstavbu infrastruktury měst a obcí, budování ekologických staveb. Očekával bych výstavbu a údržbu bytového fondu. Podotýkám, že v našem státě zoufale chybějí nájemní byty, malometrážní byty, startovací byty pro mladé rodiny. A právě k tomu je podpora stavebního spoření vhodným instrumentem
Děkuji za pozornost. (Potlesk v sále.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní má slovo pan poslanec Petr Hulinský. Faktická poznámka David Rath.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, hodně se hovoří v této Sněmovně o slušnosti, slušnosti vystupování. Slušnost není o tom jenom, jestli někdo používá či nepoužívá nějaká gesta nebo neslušné výrazy, ale paní předsedkyně prostřednictvím vás - slušnost je i, že někdo odpoví na otázku. Já jsem vám tady dal jasnou otázku, která je navíc v zájmu hlavně vašich vládních poslanců, protože jejich zdraví mně jako lékaři také leží řekněme na mé zodpovědnosti a svědomí. Takže skutečně, pokud chcete, abyste byla dále považována za slušnou političku, tak prosím odpovězte, jak zajistíte pro příští dny technické věci, aby Poslanecká sněmovna mohla jednat bez problémů tak, jak chcete, 24 hodin denně, každý den.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Slovo má pan poslanec Petr Hulinský, prosím
Poslanec Petr Hulinský: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážená Poslanecká sněmovno, dovolte, abych se i já vyjádřil k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění České národní rady 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
O stavebním spoření tu v posledních měsících, vážené kolegyně a kolegové, diskutujeme poměrně často. Vlastně bude tomu téměř brzy rok, kdy byl zákonem č. 348/2010 novelizován zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a zákon o daních z příjmu. Jeho schválení tehdy proběhlo ve stavu tzv. legislativní nouze, což posléze zrušil Ústavní soud jako protiústavní. Vláda tak musela tuto novelu poslat do řádného legislativního procesu.
Tato vláda si od navržených úprav slibuje, že sníží zatížení státního rozpočtu v souvislosti s poskytováním státní podpory účastníkům stavebního spoření. A že tak musí i reagovat na aktuální situaci, kdy systém stavebního spoření plně nevede k financování bytových potřeb. Volá také po sblížení podmínek pro zdanění úrokových příjmů plynoucích ze stavebního spoření s podmínkami pro zdanění obdobného typu příjmů z jiných bankovních vkladových produktů. Dovolte mi k tomu tedy několik poznámek.
Stavební spoření s příspěvkem státu je dnes nejvýhodnějším spořením pro občany České republiky. Dost možná jde dokonce o jeden z posledních způsobů výhodného ukládání finančních prostředků především pro středněpříjmové kategorie občanů. Důkazem toho je i počet uzavřených smluv, kterých je kolem pěti milionů. Pět milionů smluv. Dá se tedy s trochou nadsázky říci, že takto spoří každá rodina v naší zemi. Já se musím přiznat ke střetu zájmů - patřím mezi těch pět milionů. To jistě platí a zaznělo to mnohokrát v Poslanecké sněmovně.
Ke konci roku 2009 bylo ve stavebních spořitelnách po vázací lhůtě zhruba 314 mld. korun vkladů, což tvoří 75,7 % veškerých finančních prostředků. Dnes to činí téměř 400 mld. Jedná se o účastníky, kteří nevyčerpají úvěr, ale pouze spoří s tím, že své úspory pak mohou využít na jakýkoliv účel. Statistiky již ovšem nepodchytí, že vysoké procento těchto úspor jde především do bydlení, i když ne formou úvěru, ale přímou platbou za ceny bytů, vybavení bytů a podobně. Stavební spoření tedy opravdu není jenom o tom spoření, jak se nás snaží jeho odpůrci z řad vládní koalice přesvědčit. Měli bychom ho chápat také jako podporu trhu s bydlením, a tedy i podporu výstavby bytů, která má zase vliv na zaměstnanost, rozvoj hospodářství. A v této chvíli peníze ze stavebního spoření jsou téměř jedinými, které do podpory stavební výroby jdou. Protože veřejné investice v podstatě tato vláda již zastavila. Ano, veřejné investice tato vláda již téměř zastavila. Soukromé investice, ty velké, v podstatě také nefungují.
Bojovníci proti stavebnímu spoření také argumentují tím, že průměrná úroková míra u spořicích a termínovaných účtů činí dvě až tři procenta ročně, přičemž účastník stavebního spoření v současné době dosahuje efektivního zhodnocení prostředků téměř šest procent ročně. A to prý není fér. Myslím si ale, ostatně na to již poukázal i senátor Karel Korytář, že takový argument nemůže v českých podmínkách obstát. Ta dvě až tři procenta úroků v bankách totiž spolknou neúměrné bankovní poplatky, které v České republice jsou, a neexistuje jiná nabídka, která by více motivovala střadatele spořit. Pokud by byla navrhovaná změna přijata, ztratili by občané jednu z posledních možností, jak zhodnotit své úspory, a stát možnost, jak aspoň touto cestou zmírnit dopady svých nespravedlivých asociálních škrtů, které vznešeně označuje jako reformy. Této vládě je to však jedno. I nadále bude jen tupě škrtat namísto hledání konstruktivních řešení problému. ***