(6.30 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Dále. Pro státní kasu to ve výsledku zátěž není, tvrdí studie. Budu pokračovat v citaci. Stavební spoření přitom podle studie není zátěží pro státní rozpočet. Tím se vyvrací částečně i argumentace vlády v důvodové zprávě. Především podle Pikory výše podpory postupem času reálně klesá i beze změn. Navíc objem státní podpory se během posledních čtyř let snížil o 5 procent, zatímco výdaje rozpočtu naopak za toto období vzrostly o 6,1 procenta. Ukazuje se tedy, že vyplácená státní podpora nezrychluje zadlužování, upozornil Pikora.
Kolik stát platí? Státní podpora je vyplácena za předchozí rok. V rozpočtu pro příští rok - myšleno rok letošní, protože tento článek je z roku 2010 - Ministerstvo financí počítá s podporou stavebního spoření ve výši 13,1 miliardy korun, zatímco pro letošek - tedy minulý rok - je to zhruba 13,3 miliardy korun. Od snížení příspěvku si vláda slibuje, že v roce 2012 vyplatí na státní podpoře místo plánovaných 11,4 miliardy -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, vypršel váš čas!
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, já budu pokračovat - jsem ještě jednou přihlášen k tomuto bodu.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. A dříve než dám slovo panu poslanci Zemkovi, je přihlášen k faktické poznámce pan poslanec Rath. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že zase pozornost vládních poslanců je umdlévající, a myslím si, že toto je docela důležitá materie k projednávání - osud toho, jestli lidé si mohou, či nemohou pořídit byt, dům, případně vybavení, je dost důležitá existenční otázka pro hodně lidí - tak si myslím, že by bylo dobře, aby tomu vládní poslanci věnovali pozornost, když si po nečasovsku odhlasovali jednání 24 hodin denně nepřetržitě. Tuším, že to byl návrh poslance Gazdíka, který je takovým prototypem nečasovce a má rád ty stachanovsko-nečasovské výkony na 140 % poškrtaných zákonů, takže si dovolím navrhnout, abychom přerušili tento bod do nějakého 10. prosince.
A současně druhá věc. Protože vaše předchůdkyně paní předsedkyně mi neodpověděla na otázku, jak vedení Sněmovny hodlá zajistit řekněme servis pro poslance, aby tady dostali aspoň vodu a nějaké občerstvení - vy jistě jste stihla ráno kávu a čerstvý croissant, řada vašich kolegů z vládních lavic nikoliv, takže možná by stálo za to, abyste skutečněaspoň odpověděla vy, když vaše předchůdkyně se zachovala tak hulvátsky, že mi na otázku neodpověděla, zcela arogantně přehlížela řekněme moji starost o zdraví poslanců především vládní koalice, protože my to máme zajištěno.
Čili jednak to procedurální hlasování prosím a jednak prosím o odpověď na otázku, jak pro příští dny zajistíte takovouto základní péči o poslance. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Zazněl zde tedy procedurální návrh na přerušení bodu do 10. 12. Já přivolám kolegy z předsálí. Vidím tady požadavek na odhlášení, takže já vás odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.... Já si myslím, že už nikdo asi nepřijde.
Takže nechám hlasovat o procedurálním návrhu, který zde přednesl pan poslanec Rath, a to je přerušení tohoto bodu do 10. 12.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 242 z přihlášených 96 pro 24, proti 72. Tento návrh byl zamítnut.
Pan poslanec Rath se opět hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Rath: Já bych chtěl, paní předsedající, jen připomenout, že jste mi neodpověděla na otázku, kterou jsem tady dal, jak vy jako součást vedení Sněmovny zajistíte pro příští dny, kdy jste si odhlasovali jednání o 24 hodinách nepřetržitě, jak zajistíte tu základní péči o členy Poslanecké sněmovny, aby tady nalezli alespoň vodu a některé věci, když vaše předchůdkyně se arogantně tvářila, když tuto otázku neslyší, tak doufám, že vy budete slušná a řeknete, jakým způsobem vedení Sněmovny toto zajistí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji, pane poslanče. Já jsem nechala nejprve hlasovat o vašem návrhu. Jinak jsem byla ujištěna panem kancléřem Kynštetrem, že chod Sněmovny bude zajištěn, takže já nemám důvod nevěřit jeho slovům. O některou základní péči se musí poslanci postarat sami, třeba o vyčištění zubů atd., nějaké základní hygienické návyky. (Pobavení a potlesk.) Ovšem o ostatní věci bude postaráno.
Pan poslanec Rath s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Rath: Děkuji. Vaši poznámku beru tak, že to je asi vaše zkušenost z koalice. Já musím říci za opoziční poslance, že se základní hygienou nikdo nemá problém, ale pravděpodobně je to častým problémem mezi poslanci vládní koalice. Takže děkuji, že jste přistoupila na tuto osvětu, a i já tedy doporučuji poslancům vládní koalice, aby jaksi věnovali osobní hygieně náležitou pozornost, stejně jako předsedající je vyzývám, aby toto nezanedbávali. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: To byla faktická poznámka a nyní zde máme přihlášeného pana poslance Václava Zemka, kterému tímto předávám slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Zemek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já přeji všem dobré časné ráno. Já bych začal z trošku jiného soudku a navázal bych na kolegu Babora, který tady citoval z nálezu Ústavního soudu, který se zabývá právě stavebním spořením, ze dne 19. 4. 2011. A sice bych pokračoval článkem 155, který se zabývá vlastním přezkumem článku 2 napadeného zákona ve spojení s § 10 odst. 2 zákona o stavebním spoření.
Ustanovení čl. II napadeného zákona ve spojení s § 10 odst. 2 zákona o stavebním spoření, ve znění napadeného zákona, působí účinky nepravé retroaktivity, protože jím do budoucna dochází ke změně obsahu právního vztahu mezi účastníkem stavebního spoření a státem.
Tento vztah vzniká uzavřením smlouvy o stavebním spoření, pokud fyzická osoba v jejím rámci požádá o přiznání státní podpory. Jeho změna se přitom týká stanovení výše, v jaké by mělo dojít v jednotlivých letech doby trvání stavebního spoření ke vzniku nároku účastníka na státní podporu, resp. na připsání roční zálohy státní podpory. V důsledku uvedeného přechodného ustanovení totiž dochází ke snížení výše ročních záloh státní podpory, na které vznikne nárok po 31. prosinci 2010, pro všechny smlouvy o stavebním spoření bez ohledu na datum jejich uzavření. Tato změna se však nedotkne nároků na státní podporu, resp. nároků na vyplacení záloh státní podpory, za předchozí kalendářní roky, neboť tyto nároky vznikly splněním zákonem stanovených podmínek nejpozději k 31. prosinci 2010, tedy před účinnosti napadeného zákona. Stejným způsobem se tato změna promítne i do nároku účastníka vůči stavební spořitelně na vyplacení státní podpory jako celku, neboť ta bude sestávat z jejích ročních záloh poukázaných jak ve výši podle dosavadních právních předpisů, tak ve výši určené podle nové právní úpravy.
Pokud ale Ústavní soud dospěl k závěru o nepravé retroaktivitě napadeného ustanovení, musel se rovněž vypořádat s otázkou její přípustnosti. Ačkoliv je totiž nepravá retroaktivita zásadně přípustná, nelze apriorně vyloučit, že s ohledem na princip právní jistoty a ochrany důvěry v právo převáží zájem jednotlivce na dalším trvání existující právní úpravy nad zákonodárcem vyjádřeným veřejným zájmem na její změně. ***