(6.50 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Podle této novely, tak jak je navržena, by vedle stavebních spořitelen mohly poskytovat produkty stavebního spoření i banky. A já mám za to, že je potřeba upozornit na to, stejně jako činí celá řada právníků, že je zde nebezpečí porušení ústavních principů, protože banky by při realizaci tohoto návrhu nemusely při poskytování stavebního spoření plnit tak složité podmínky jako samotné stavební spořitelny. Dá se očekávat, že by na trhu stavebního spoření vedle sebe působily dvě odlišné skupiny subjektů. Stalo by se to, že pro stavební spořitelny by i nadále platila velmi přísná pravidla pro nakládání s uloženými prostředky spořících klientů, zatímco pro banky jako další poskytovatele tohoto produktu by toto pravidlo neplatilo. Mám pocit, že porušení tohoto principu rovnosti by ve svém důsledku mohlo vést k diskriminaci a značným rizikům. Stalo by se to, že současné stavební spořitelny ztratí monopol na poskytování stavebního spoření, a pokud budou chtít si udržet v konkurenci s bankami konkurenceschopnost, tak se nejspíše budou muset transformovat na něco jako klasické banky, ale přínos pro klienty bude velmi diskutabilní, protože již teď jsou stavební spořitelny součástí velkých finančních skupin, a přesto nedochází k žádným pozitivním posunům. Stalo by se, že stavební spoření by se ve svém důsledku hodně podobalo jakýmsi termínovaným vkladům, a jak je vidno, u termínovaných vkladů jsou úrokové sazby napříč jednotlivými bankami vesměs stejné, a tedy nedochází zde k výraznému boji o klienta. Tudíž není důvod se domnívat, že u liberalizovaného stavebního spoření by tomu bylo jinak. Je tedy evidentní, že cíl na plněn nebude a nedojde velmi pravděpodobně ke zvýšení konkurence, ba naopak, dojde ke zhoršení prostředí a vytvoření prostředí nerovného. Tato vysoce specializovaná činnost, tedy poskytování stavebního spoření, se tedy pravděpodobně integruje do univerzálních bank a stane se to, že celý finanční sektor bude náchylnější k otřesům, než je v současné době. (V sále je velký hluk.)
Navíc v důsledku vývoje ve společnosti se dá očekávat, že lidé sníží svůj zájem o spoření a ekonomika by mohla přijít o jeden z účinných nástrojů pro tlumení dopadů případných budoucích finančních a ekonomických krizí. A já si myslím, že příklad Velké Británie, kde princip stavebních spořitelen v tom našem pojetí, jak ho známe z ČR, kdysi existoval, nicméně postupem času spořitelny byly převzaty hypotečními bankami, které klasické stavební spořitelny, dá se říci, převálcovaly, a důsledky asi jsme schopni vidět dodnes, kdy Velká Británie stále není schopna vyřešit problém finanční krize, stále je aktuální problém likvidity už od roku 2007 a náklady, které...
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dámy a pánové, já vás poprosím o klid!
Poslanec Jan Hamáček: Já chápu, že popis problematiky finančního trhu ve Velké Británii není úplně zajímavý, ale poprosil bych kolegy, abych ho mohl dokončit. A jak jsem řekl, tak Velká Británie stále čelí velkým problémům. A já si dobře pamatuji na dobu, kdy jsem měl tu čest v této zemi studovat, a musím říci, že problémy, které vznikly v souvislosti s bydlením, něco, co tehdy Britové nazývali negativ equity, kdy trh s bydlením byl de facto zablokován a ti, kteří měli na své majetky velmi vysoké hypotéky, tak byli v situaci, že své nemovitosti ani nemohou prodat, protože i kdyby tak učinili, tak samozřejmě zisk, který by z prodeje vznikl, tak by ani nepokryl hypotéku, kterou si na ten objekt vzali. To bylo něco, co v 90. letech Velkou Británii velmi sužovalo, a dá se říci, že tento problém nebyl vyřešen dodnes.
Takže já bych velmi varoval před tím, abychom pokračovali či následovali příklad Velké Británie v této oblasti. Je dost na tom, že se od Velké Británie učíme v jiných věcech, například v oblasti privatizace železniční dopravy, která ve Velké Británii vedla rovněž k velkým problémům. Mám pocit, že ČR jde obdobným směrem.
Dovolte mi ještě, protože jsem popsal podle mého názoru ten naprosto zásadní problém daného zákona a je to důvod, proč já osobně s tím zákonem mám problém, a vyvolává to ve mně celou řadu otázek, a protože jsem mluvil o Velké Británii, tak si dovolím ještě drobný exkurz do historie, do doby, kdy samotný princip stavebního spoření vznikl, a vypůjčím si proto pár myšlenek kolegy Mládka, stínového ministra financí.
Je potřeba říci, že jakkoliv se mluví o problémech stavebního spoření ve Velké Británii v současné době, tak byla to právě Velká Británie, nebo tehdejší Anglie, kde stavební spořitelny v 18. století vznikly, a dá se říci, že jejich kolébkou je jak Velká Británie, tak i německy mluvící země, kdy tyto společnosti a produkty, které nabízely, sehrály naprosto klíčovou roli mj. i při obnově zničeného bytového fondu po obou světových válkách. A dá se říci, že je to doba po druhé světové válce, kdy se systém stavebního spoření vyvinul prakticky do dnešní podoby. (Trvalý hluk v sále.)
Tady z úst mých předřečníků již padalo o tom, jak se dostal princip stavebního spoření do českého zákona. Platí, že to byla vláda ODS, a pokud se nepletu, tehdejší ministr financí Ivan Kočárník, který stál u zrodu legislativního... Já se opravdu omlouvám, ale...
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dámy a pánové, já vás ještě jednou prosím o klid. Bohužel asi, pane poslanče, asi nějak neumíte zaujmout auditorium. Já jsem žádala opakovaně o klid.
Poslanec Jan Hamáček: Já se hluboce omlouvám. Já jsem nebyl autorem nápadu, že budeme jednat v 6.57. Dokážu si představit daleko zajímavější věci, které se v 6.57 dají dělat, nicméně nezbylo mi nic jiného, než vystoupit teď, protože na mě přišla řada, a tudíž se snažím přispět do debaty a kolegové mi tady tu věc velmi komplikují, protože jaksi hladina hluku převyšuje i standardní úroveň -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, vypršel váš čas.
Poslanec Jan Hamáček: A jak říká kolega Čechlovský, je konec, takže vám děkuji za pozornost. A společně se svými 28 kolegy, kteří jsou přihlášeni do debaty, se těším na shledanou. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: S faktickou poznámkou byl přihlášen pan poslanec Rykala. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Adam Rykala: Děkuji ještě za tu chvilku, kterou jste mi dala, paní místopředsedkyně Sněmovny za Věci veřejné. Já bych vás chtěl požádat, abyste vedla tuto Sněmovnu nestranně. Pokud hovoří poslanec za sociální demokracii, tak byste mohla zjednat klid v sále. To je první věc. (Námitky zprava.) Tady z pravicové části spektra chápu, že nerespektujete opozici. To jste tady jasně ukázali, když jste nám odhlasovali, že můžeme hovořit pouze 10 minut, nicméně, paní místopředsedkyně, nejenom že nevedete schůzi nestranně, když nedovolíte klid pro pana poslance Hamáčka, ale pan poslanec Hamáček vystoupil jako místopředseda klubu sociální demokracie a požádal o pauzu na klub sociální demokracie, přesto jste mu okamžitě spustila desetiminutový čas, který potom nemohl využít při svém proslovu. (Námitky z pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S další faktickou poznámkou - jenom upozorňuji, že za chvíli budu nucena vyhlásit přestávku. Prosím, pan poslanec Hamáček.
Poslanec Jan Hamáček: Děkuji. Chce se mi s Cimrmanem říci: Děkuji ti náčelníku, že ses mě zastal. (Pobavení.) Ale musím říci, že v tomto gardu paní místopředsedkyně Sněmovny postupovala správně. Já jsem vystoupil nejdříve jako místopředseda poslaneckého klubu, kdy jsem avizoval pauzu na naše jednání, a poté jsem se přihlásil s řádným příspěvkem do rozpravy, který samozřejmě byl omezen deseti minutami. Říkám, děkuji ti, že ses mě zastal, ale v tomto případě je to asi vzhledem k paní místopředsedkyni v pořádku. (Potlesk.) ***