(9.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 561,5, příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 384, příjmy z rozpočtu Evropské unie jsou do rozpočtu zapojeny částkou 100,9 mld. Jedná se zejména o příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů a dále příjmy, které jsou určeny na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky.
Dovolte několik nominálních čísel k výdajům. Na výdajové straně patří k nejsledovanějším agregacím celkové mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2012 jsou rozpočtovány ve výši 691,4 mld. a tvoří tak 58,1 celkových výdajů státního rozpočtu, což je stále strukturálně mimořádně nepříznivá relace a stále nám tam tedy zůstává poměrně značný strukturální problém. Z částky 691,4 připadá celkem 557 mld. na mandatorní sociální výdaje, kde samozřejmě dominantní částkou jsou starobní důchody.
Důchody se rozpočtují ve výši 382,7 mld. a je to oproti roku 2011 15 mld. nominálně navíc. Výdaje na dávky nemocenského pojištění předpokládáme, že budou stagnovat, a odhadujeme je ve výši necelých 23 mld. korun.
Výdaje na dávky státní sociální podpory jsou odhadovány ve výši 37,9 mld. korun s nárůstem necelých 3 %, konkrétně tedy 2,8 %. Výdaje na příspěvek na péči v sociálních službách, což je za posledních několik let vůbec nejrychleji akcelerující mandatorní položka, se předpokládají ve výši necelých 20 mld. korun. Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi ve výši 5,6 mld. korun a 2 mld. na dávky pro zdravotně postižené.
Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 6,1 mld. korun, nicméně to je včetně evropských prostředků z Fondu solidarity; bez evropských prostředků z národních zdrojů je předpokládáno vyčlenit 3,2 mld. korun.
Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou rozpočtovány prostředky v objemu 52,9 mld. korun, což je obrovská částka tvořená počtem státních pojištěnců, nikoli výší pojištění, neboť pojištění na jednoho státního pojištěnce tvoří 723 korun měsíčně při této výši.
Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci 128,5 mld. korun.
S jistou pýchou v hlase říká každý člen koaliční vlády, že jediná kapitola, která neklesá, ale naopak mírně roste, jsou výdaje na výzkum, vývoj a inovace jako základní položku, kterou vnímáme jako prorůstovou a nezbytnou z hlediska budoucí konkurenceschopnosti. Oproti roku 2011 to představuje zvýšení o 9,8 mld. korun. Celková výše je 38,7 mld. korun. 38,7 mld. korun na vědu, výzkum a inovace si dovolím říct, že to je velmi solidní výše peněz věnovaná na tento účel. Dosahuje už 1 % HDP. Samozřejmě samostatnou otázkou je míra efektivity využívání těchto prostředků.
Výdaje na společnou zemědělskou politiku jsou rozpočtovány ve výši 36 mld. korun. A propos, je to poprvé v historii našeho členství v Evropské unii, kdy výdaje na vědu, výzkum a inovace předstihly výdaje na společnou zemědělskou politiku, což říkám radostně, nikoliv smutně. Největší položku tvoří přímé platby, u nichž je na předfinancování vyčleněna částka 20 mld. korun.
Vládní rozpočtová rezerva je navrhována v minimální zákonné výši. Minimální zákonná výše podle rozpočtových pravidel je 0,3 %, což je tedy 3,6 mld. korun.
Státní dluh, jehož výše se na konci roku 2011 očekává ve výši 1 bil. 477, 5 mld. korun, na konci roku 2012 nominálně na 1 bil. 580,2, to znamená v roce 2012 by měl činit 40,5 % z HDP, nicméně dodrží-li vláda svoji fiskální strategii, a já jsem přesvědčen, že dodrží a dodržet musí, tak v letech 2013 až 2014 při této strategii a výdajové politice poprvé od roku 2002 dosáhne stabilizace relativní výše dluhu k hrubému domácímu produktu. Ten trend doposud byl a stále ještě je stoupající. Cílem vlády rozpočtové odpovědnosti je svou finanční strategií zastabilizovat výši procent státního dluhu k HDP.
Dámy a pánové, samozřejmě, že tato nominální čísla se opět opírají o predikci, o které víme, že je odlišná od reality. To znamená čím větší bude hloubka problému, s tím nižšími riziky musíme počítat na příjmech a o to většími riziky na výdajích, ať už se týkají výdajů spojených s problémem nezaměstnanosti, či dávek v hmotné nouzi. To v případě potřeby bude předmětem novely, kterou je vláda připravena vzhledem k nejistým časům zpracovat a předložit do Poslanecké sněmovny začátkem příštího roku.
Já vám děkuji za pozornost. Jsem připraven odpovídat na vaše připomínky, dotazy či výtky. (Potlesk zprava.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi financí za toto úvodní slovo. Tento návrh jsem přikázala k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení rozpočtového výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 498/1. Nyní dostává slovo zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Pavel Suchánek. Prosím, pane kolego.
Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Rozpočtový výbor projednal návrh státního rozpočtu, tisk 498, na své schůzi dne 20. října a i při vědomí situace, do které se naše ekonomika zřejmě dostane, ale hlavně při vědomí toho, abychom nespadli do rozpočtového provizoria a dodrželi časový harmonogram schvalování státního rozpočtu, rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 v prvém čtení přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, podle sněmovního tisku 498 - a ostatní usnesení máte v tisku 178, který jste obdrželi.
Stanovisko zpravodaje k tomuto tisku bude stejné jako stanovisko rozpočtového výboru, to znamená doporučím tyto základní parametry ke schválení. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem jako první v ní vystoupí pan poslanec Bohuslav Sobotka. Poté je přihlášen pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych se vyjádřil k návrhu státního rozpočtu na rok 2012, který zde představil pan ministr financí Kalousek. Já jsem rád, že zahájil své vystoupení srovnáním se situací, která zde byla v roce 2008, na podzim 2008, kdy jsme zde vedli debatu o tom, do jaké míry byl tehdy návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2009 reálný, či virtuální. Tehdy zde byl schválen přes nesouhlas sociální demokracie rozpočet, který skutečně realistický nebyl. Počítal s růstem ekonomiky téměř o 4 %. Nakonec došlo k propadu o 4 %, čili ten rozdíl mezi tehdejším schváleným zákonem o státním rozpočtu a realitou roku 2009 byl 8 procentních bodů. Byla to vlastně tehdy historicky největší odchylka, pokud vím, v posledních dvaceti letech mezi tím, jaký rozpočtový plán vláda měla, a jak nakonec dopadla ekonomická realita. Já jsem rád, že s vědomím tohoto tehdejšího selhání je dnes ministr financí ve druhém kole světové hospodářské krize opatrnější. ***