(11.00 hodin)
(pokračuje Rykala)
Vážený pane ministře, uvědomujete si vůbec, že těmito kroky si sám podkopáváte nohy a podkopáváte tak růst celé České republiky?
O zvýšení daní je tato koalice ochotna mluvit pouze ve chvíli, kdy hledají zdroje pro privatizaci části důchodového pojištění. Říkám privatizaci důchodového pojištění, protože peníze půjdou do rukou soukromých penzijních fondů. A samozřejmě nehledá zdroje jinak a jinde než ve zvýšení sociálně nejméně spravedlivé daně. Daně z přidané hodnoty. Sečteno, podtrženo, prostřednictvím zvýšením snížené sazby DPH z 10 na 14 % vytáhne peníze z kapes nízko- a středněpříjmových skupin obyvatelstva. Jednoduchá matematika ukazuje, že tyto vládní triky zaplatí občané díky vyšším cenám základních životních potřeb, nižšími platy, zvyšováním nezaměstnanosti, zvýšenými platbami u lékaře, zpoplatněním školství, zrušenými nebo omezenými sociálními dávkami, ve snížených nemocenských dávkách a podporách v nezaměstnanosti a ve výrazně zvýšených platbách u lékaře.
Dámy a pánové, skutečnou příčinou kroků vládní koalice pod nálepkou reformy je právě a jenom vytvořit prostor pro soukromý byznys. Že ne? Podívejme se na pár příkladů. Samotné sjednocení daně z přidané hodnoty je dobrým základem pro částečnou privatizaci důchodového systému. Ale i privatizaci zdravotnictví, resp. dalších veřejných služeb. Cituji z materiálu odborových svazů: Zvýšení DPH odčerpá z veřejné sféry miliardy korun. Velká část bude pocházet ze zdravotnictví. Zvýšení cen léků, tepla, vody, zdravotnických prostředků, potravin se zákonitě odráží v nárůstu nákladů poskytovatelů zdravotní péče. Odhadujeme v souladu s veřejně prezentovanými názory Ministerstva zdravotnictví, že celkový nárůst nákladů zdravotnictví spojený se sjednocením DPH stoupne v roce 2012 oproti roku 2011 o pět miliard korun. V roce 2013 se tato částka dále zvýší na osm miliard korun.
Stejné problémy bude mít samozřejmě celá veřejná správa a služby, včetně resortu školství, kultury, sociálních věcí. Celkově se náš odhad pro celé veřejné rozpočty pohybuje pro rok 2012 minimálně na osmi miliardách korun a pro rok 2013 zhruba 10 až 12 mld. korun. Bylo by celkem logické, ale to bychom nesměli být v České republice, kdyby tuto částku centrální rozpočet převedl ze svých příjmů ze zvýšené DPH zpět do místních rozpočtů, do rozpočtů zdravotních pojišťoven a samozřejmě posílil i vlastní dotčené rozpočtové kapitoly. Je nadmíru jasné, že se tak nestane a v těchto rozpočtech nastane díky této operaci výrazné napětí. Výsledky nedávné stávky lékařů budou tak eliminovány, protože nevyhnutelně dojde k redukci jejich počtu. Pro všechny nebude dost peněz.
Velmi napjatá bude v roce 2012 především situace v již zmiňovaném zdravotnictví. Zdravotní pojištění pracuje v současné době se systémovým ročním deficitem přibližně šest miliard korun. Rezervy systému zdravotního pojištění přitom byly v letech 2009 až 2011 prakticky vyčerpány. Systém zdravotního pojištění, který byl v období ekonomické krize jedním z mála zdrojů stability veřejných financí, se tak dostane do velmi nerovnovážného stavu a finančních problémů a bude zdrojem nestability. Ve státním rozpočtu se ani náznakem neuvažuje o tom, že by došlo k navýšení platby za státní pojištěnce.
Poskytovatelé zdravotních služeb se ocitnou mezi dvěma ohni. Od zdravotních pojišťoven nebudou moci čekat nejen navýšení plateb, ale spíše se v roce 2012 setkají s realitou jejich snížení a prodloužení lhůt splatnosti. Na druhé straně jim výrazným způsobem narostou náklady spojené se zvýšením daně z přidané hodnoty. Výsledkem bude prudké zhoršení jejich finanční situace s jasným atakem do místních rozpočtů, především rozpočtu krajů. Tato situace pak druhotně může vyvolat tlak na vyřešení této situace prostřednictvím privatizace zdravotnických zařízení. Pokud by se některým zdravotnickým zařízením podařilo tento dvojitý atak překonat - a vy byste nedonutili, aby byla privatizována zdravotní zařízení - no tak to zajistíme v roce 2013, kdy zvýšíme sazbu DPH. Znovu.
Vyvolané ekonomické napětí však na druhé straně vyvolává tlak na velmi rychlý nárůst spoluúčasti pacientů. Proto také bylo nezbytné prolomit § 13 zákona 47/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a zavést nucenou spoluúčast pacienta na úhradě zdravotní péče. Je velmi pravděpodobné, že již v dohledné době, nejpozději v roce 2013, se spoluúčast pacientů zvýší o přibližně 15 mld. korun a celkový podíl soukromých zdrojů na úhradě zdravotní péče se zvýší ze 46 mld. na více než 60 mld. korun.
Je zajímavé podívat se na to hlouběji. Vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se nesnaží řešit problémy. Nesnaží se hledat příčiny neplnění příjmu státního rozpočtu. Ona je posouvá dál. Problémy padají na rozpočty krajů, na rozpočty obcí a na občany. Je to jednodušší. Ještě jednodušší je pak k tomu připojit politiku škrtů ve výdajích. Přitom všichni tady víme, jak dlouhý je seznam korupčních skandálů, předražených státních zakázek, bohatě placených státních poradců, daňových úniků, u kterých se odhaduje roční únik ze státní kasy na několik desítek miliard korun. Politika škrtů omlouvaná špatným stavem veřejných financí a nutností jejich konsolidace se dotýká hlavně občanů. Bez ostychu stavíte na argumentu, že hranice chudoby je u nás nízká. Pomíjíte však fakt, že další vysoké procento lidí se k této hranici, hranici chudoby, přibližuje. Pomáhá k tomu, aby se dostali do chudoby, právě politika současné vlády a kroky této koalice.
Takže vláda svými kroky - a nechci ji obviňovat, že to je záměr, může to být pouze hloupou a nepromyšlenou politikou - tak vláda svými kroky nahání obyvatele do chudoby. Však dobře už bylo. Vláda se asi řídí heslem: Zvolili jste nás, tak máte, co jste chtěli, a teď držte ústa a krok.
Pamatuji si, že příprava rozpočtu spočívala v tom, že ministr financí Kalousek v televizi vyhlásil, že deficit státního rozpočtu na rok 2012 bude 105 mld. korun, a pokud tomu tak nebude, tak odstoupí. Jeho lidé vzali excelovskou tabulku a seškrtali, co šlo. O důsledcích mluvit už nechci. Namluvilo se toho hodně a dnes se tomu budou jistě věnovat i další poslanci. Jen mi chybí v postupu ministra financí odpověď, co bude dělat s nedostatečným výběrem daní.
Pane ministře, vládo, vy nás neposloucháte! Nechcete s námi s opozicí konzultovat své návrhy! Ke škodě občanů České republiky. Jakou vlastně dělá pan ministr rozpočtovou politiku, když ani uvnitř koalice nepanuje shoda? ***