(10.50 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Tam je velice vážná situace. Zatím za projekty hrazené z evropských fondů bylo proplaceno 114 mld. Kč - aspoň k tomu datu, kdy jsem si věci zjišťoval - ze 763 mld. Kč. V tomto roce je skluz čerpání proti předpokladu 40 mld. Kč. Těchto 40 mld. Kč, pokud by byly čerpány, tak je to možná jedno procento hrubého domácího produktu.
A tak jediná naděje pro hospodářský růst státu v příštím roce je v exportu, a jak se zdá, pouze a jedině v exportu aut, pokud bude pokračovat zatímní trend exportu, jak je v tomto roce. Uvidíme, jak bude v příštím roce vypadat německý hospodářský růst. Čísla z eurozóny, tak jak přišla v tomto týdnu, nejsou nijak optimistická. Hovoří se o růstu pouhých 0,3 %, v Německu to možná bude o něco lepší, možná. A také je otázka, zda nedojde k silnému zhodnocení české koruny ve vztahu k euru, i když trend posledních několika dní je opačný, ale to se může v krátké době změnit.
Nevíme, jak bude vypadat import českého zboží také na Slovensku a v Polsku, tedy v zemích, kam jde vedle Německa podstatná část českého vývozu. Nezbývá, než konstatovat, že vlastně titíž ministři v dresech různých politických stran dělají od roku 2007 po pět let stále reformy a stále ještě je nemají. Teď už ale často dělají reformy svých dřívějších reforem. Očekávat, že rok 2012 bude v rozpočtovém hospodaření státu rokem obratu k lepšímu, může tedy jen neinformovaný optimista. Česká ekonomika nemůže být imunní vůči situaci ve svém okolí i v poměrně vzdálených zemích eurozóny. I při řízeném bankrotu Řecka dojde ke značnému dopadu do bilancí zejména německých a francouzských bank s pochopitelným dopadem do obchodní a zejména úvěrové politiky největších českých bank.
Pan ministr nás uklidňoval, a uklidňoval určitě i podnikatelskou veřejnost, ve svém vystoupení. Já bych tomu chtěl věřit. Ale zahraniční banky budou mít tendenci svá špatná aktiva dát do knih zdejších dceřiných bank, a naopak, a to si myslím, že je téměř jistota, budou se snažit odčerpat si z českých dcer kapitál. Je Česká národní banka na takové vysání českých bank připravena? Je připravena nekompromisně zasáhnout? Logickým dopadem odlivu bankovního kapitálu ze země by bylo zmrazení úvěrového trhu a dalším negativním dopadem do investic soukromého sektoru. Už dnes je stavebnictví v naší zemi v obrovském propadu, zejména pokud jde o počet zahajovaných staveb. Meziročně počty zahajovaných staveb velmi klesají. A to vše samozřejmě s negativními dopady na hrubý domácí produkt státu a zaměstnanost.
Dámy a pánové, rozpočet, o němž jednáme, je alibistický, je pouhým aritmetickým cvičením, je jaksi dušičkový. Už dnes víme, že není ani pravdivý a vůbec nemá ambice ani schopnost predikovat vývoj celé řady neznámých. Zdá se, že filozofie touto vládou dlouhodobě uplatňovaných škrtů nás může vést v dalším roce k dalším vážným problémům v příjmové části rozpočtu. Proto tento rozpočet postavený na nereálných předpokladech prostě nemohu podpořit.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dalším, kdo bude hovořit, je pan poslanec Adam Rykala, prosím. Po něm je přihlášen pan poslanec Jiří Petrů.
Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na začátku chci říci, že projednáváme návrh tak důležitého dokumentu, což je státní rozpočet, bez toho, aby byly schváleny a prezidentem podepsány zákony, na kterých je postavena příjmová i výdajová stránka rozpočtu. Je to v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech. Vláda tak jen ukazuje své těžce popsatelné, ničím nepodložené sebevědomí a politickou drzost. Ve všem, co doposud předvedla a předvádí, jak se nechává slyšet pan Vondra, chybí pokora, chybí pokora, chybí pokora a elementární slušnost a spravedlnost vůči svým občanům, vůči občanům České republiky.
Nehledě na fakt kritizovaný ekonomy, odbory a vůbec celou českou společností návrh nedisponuje dostatečně a pravověrně dopady návrhu na ekonomiku, hospodaření domácností a dopady na konkrétní sociální skupiny, ty nejslabší, jako jsou rodiny s dětmi a senioři. A bude ještě hůř, říká nám pan ministr financí Miroslav Kalousek.
Dovolte mi, abych na tomto místě připomněl sestavování rozpočtu pro rok 2008, které jsem sledoval mimo poslanecké lavice, kdy pan ministr Kalousek představil rozpočet, který byl postaven na úplně nereálných číslech, a dostal za to cenu nejlepšího ministra financí střední Evropy.
Pan ministr financí Kalousek i pan premiér Nečas se snaží velmi chytře nalhat občanům České republiky, že oni nic, oni muzikanti. Za všechno zlé v této zemi může euro a eurozóna. Jsem rád, že tu a tam se v médiích objeví i pravdivé informace. Dovolte mi, abych citoval ze studie publikované serverem Aktuálně.cz s názvem Za druhý propad Česka může Kalousek, ne Evropa.
Cituji z této studie: Ekonomiku a také veřejné finance čekají nové potíže. Ministr financí Miroslav Kalousek a premiér Petr Nečas vidí jejich zdroj v dluhové krizi eurozóny, která prý přepadne také Česko. Tato tvrzení však nepodporují ekonomická data.
Tuzemské hospodářství zpomaluje, i když tzv. dluhová krize Českou republiku ještě nezasáhla. Jediným prokazatelným důvodem je pokles domácí spotřeby, který vyvolala Nečasova vláda úspornou politikou. Veškeré špatné zprávy tak zatím dodává pouze tuzemská ekonomika. Už čtvrtým rokem neroste domácí spotřeba a údaje Českého statistického úřadu prozrazují, že další kolo úspor zahájily domácnosti v letních měsících tohoto roku. To se projevuje na tržbách maloobchodu i služeb, které jsou dnes pod úrovní roku 2007, protože lidé šetří, neinvestují do nového bydlení. To je také hlavní důvod, proč stavebnictví proti loňskému roku pokleslo o 10 %. Stejně se propadlo zemědělství, jehož výrobky jsou tuzemskou populaci ve srovnání s dovozem z východu a jihu Evropy příliš drahé. Nízkou domácí poptávku trápí nakonec i průmysl. Jeho tržby v České republice poklesly proti loňsku o 2,5 %. Zakázky už jsou proti loňsku nižší o 10 %. Kromě tuzemských potravin lidé nenakupují ani vybavení do domácností a stavební materiál. Důvodem je fakt, že mzdy rostou v posledních čtyřech letech v průměru jen o procento ročně. Hrozící nezaměstnanost pak rodiny nutí, aby šetřily na horší časy. Mzdový pokles způsobila úsporná opatření této vlády. Ve státním sektoru klesly loni mzdy o 2 %, letos o 3 %. To umožňuje také soukromníkům držet mzdy na nízké úrovni. A možná do toho přijde další krize. Pravicová vláda tak schovává své neúspěchy a neschopnost pod peřinu s názvem krize.
Uvědomme si, že pokud začnou od 1. ledna 2012 platit zákony, které projednáváme na této schůzi Sněmovny, to znamená zdravotní reforma, která přináší vyšší spoluúčast pacientů na úhradě léčebných výloh, zvýšení zdravotnických poplatků, vyšší DPH, tedy zdražení potravin, léků a výloh na bydlení, tak to se občané opravdu nebudou stačit divit. ***