(12.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Protože chtít po někom, aby se uskromnil, a neudělat pořádek v penězích, a dokonce ponechat celou oblast konfliktu zájmů, podezření, která tady jsou, ponechat ji prostě tak, jak je, je podle mne něco, co tahle vláda nemůže ustát. Já si myslím, že to je zásadní pro debatu s rozpočtem. Že to vůbec není okrajová věc, protože opakuji, co jsem řekl na začátku: Rozpočet není jenom o ekonomii. Rozpočet, to je vrcholně politická věc. A tahle politická debata by měla být součástí našeho jednání o rozpočtu.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Petr Braný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Braný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, já zde nebudu hovořit o vývoji, který se očekává, a o blízkých perspektivách české ekonomiky v příštím roce. O tom už zde hovořili jiní, zejména z dopadu na makroekonomickou situaci a na státní rozpočet české vlády, tak jak ho predikují instituce, které jsou k tomu určeny, zejména Česká národní banka a renomované zahraniční instituce. Myslím si, že kolega Jiří Dolejš to podrobně již zmínil ve svém vystoupení. Snad jenom uvedu, že nerealistický vládní odhad příjmů, jak už řekl pan ministr financí ve svém úvodním vystoupení ke státnímu rozpočtu, může znamenat v roce 2012 dodatečný výpadek nejméně 15, on říká 17, ale já říkám až 30 miliard korun daňového inkasa. To ovšem staví návrh rozpočtu pro rok 2012 do velice problematického světla.
Chci se zprvu, i když jen okrajově, zmínit o naprosto skandální situaci, ze které v oblasti legislativní tento vládní návrh vychází. Příjmová i výdajová stránka rozpočtu je totiž založena na působení zákonů, které dosud nebyly schváleny Parlamentem. Ovšem je to příznačné pro současnou vládu, že staví svůj návrh státního rozpočtu na zákonech, které neplatí. To je ovšem z legislativně procedurálního hlediska nepřijatelný stav a neměli bychom jej jen tak pominout.
V oblasti rozpočtových příjmů vychází vládní návrh státního rozpočtu pro příští rok z dalšího poklesu celkové míry zdanění. Ovšem tento proces celkového poklesu míry zdanění vychází pro nás, pro Komunistickou stranu Čech a Moravy, z nepřijatelného konceptu zásadního přesunu míry zdanění od vyšších příjmových skupin a firem ke skupinám středně- a nízkopříjmovým prostřednictvím výrazného posilování zdanění spotřeby ze současného snižování zdanění příjmu a majetku.
Podle vládní dokumentace k návrhu státního rozpočtu by mělo v roce 2012 by měla konsolidovaná složená daňová kvóta dosáhnout hodnoty přibližně 35 %. To znamená, že oproti roku 2011 poklesne o více než půl procenta a v roce 2008, jenom připomenu, byla tato kvóta 37procentní. Pro srovnání - tento ukazatel za průměr Evropské unie dosahuje dlouhodobé hodnoty přibližně 30. Ovšem kdyby se naše konsolidovaná daňová kvóta, která je jednou z nejnižších v Evropské unii a způsobuje nám výrazné problémy v oblasti veřejných financí zvýšila prostřednictvím zvýšení daňového výnosu o dva procentní body, a byla tedy stále pod průměrem Evropské unie, pak bychom měli již nyní v zásadě vyrovnané veřejné finance, respektive minimálně státní rozpočet.
Vláda se snaží posílit příjmovou stránku rozpočtu, ovšem kromě zvyšování nepřímého zdanění pro rok 2012 usiluje o to, a zdůrazňuji, že i při výrazném poklesu míry zdanění, o zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 %, tedy o významné zvýšení daně nízko- a středněpříjmových skupin obyvatelstva. Současně hledá, co by ještě zpoplatnila, například emisní povolenky, bez ohledu na to, jak by se to mohlo promítnout do dalšího růstu cen energií či zboží. Vláda tedy usiluje o to, aby naši účast ve východoevropských daňových závodech zaplatila jednak střední třída a především nejchudší skupiny obyvatelstva. Mají je zaplatit ve vyšších cenách základních životních potřeb, v nižších platech a snižování zaměstnanosti ve veřejném sektoru. Ve výrazně redukovaných či zrušených sociálních dávkách, ve snížených nemocenských dávkách a podporách v nezaměstnanosti, ve výrazně zvýšených platbách u lékaře, dodatečných platbách za vzdělávání svých dětí atd. To je ten vládní koncept sociální politiky Nečasovy vlády v praxi.
Obdobných kritických výhrad zde již zaznělo a ještě zazní mnoho. Já však nemohu nezmínit problematiku dotací obcí na výkon státní správy. Zde nelze nevidět nějaký pozitivní posun oproti předchozímu roku. Od příštího roku v souvislosti s novelizací zákonů v sociální oblasti obce nebudou zprostředkovávat výplatu nepojistných dávek, jako jsou například dávky pomoci v hmotné nouzi či příspěvek na péči. Tato působnost by měla od ledna 2012 přejít na Úřad práce České republiky, a tedy se to projeví i ve snížení objemu příspěvku na výkon státní správy pro obce s rozšířenou působností. Sice osobně nesouhlasím s tímto vládním konceptem tzv. sociální reformy I, ale když se již bude realizovat, tak snížení objemu příspěvku na výkon státní správy z tohoto titulu má svoji logiku. Ale ušetříme veřejné finance?
Jenom pro příklad: V Českém Krumlově vyplácíme více než 800 tisíc na těchto dávkách měsíčně. Končí to v gesci úřadu a bude to řešit dneska ještě nejasné kompetenční rozhodnutí, a to jestli úřad práce si zde zřídí nějaké pracoviště nebo jakým způsobem to bude řešit. A výsledkem je, že mají velmi složitou situaci rozhodnout, jak budou tyto prostředky distribuovat ke konečnému příjemci. A tady budou jednoznačně narůstat vyšší náklady, nehledě na to, že první týdny, jak sami uvádějí ti, kteří to mají realizovat, budou pod takovým tlakem, že když bude několikatýdenní zpoždění těchto dávek, tak to bude velký úspěch. A jsou připraveni na úřadech práce i po vzoru naší Sněmovny na noční směny o Vánocích a novoročních svátcích, protože dříve nebudou schopni se na to připravit.
V Jihočeském kraji třeba úřady práce snížily o 150 míst, propustily zaměstnance a budou získávat z obcí postupně do 98 zaměstnanců až 100, ale bude to období velmi složité. Takže nejenom přechodné období bude náročné a projeví se nespokojeností těch, kteří oprávněně mají nárok na tyto dávky a nebudou je dostávat včas, ale i v dlouhodobých nákladech, které vzniknou tím, že se budou prostředky různým způsobem náhradním teď řešit a vydávat, a nespraví to ani tzv. vize vydávání karet, které by toto měly vyřešit.
Co však logiku podle mého soudu nemá, je i to, že vládní rozpočtový návrh de facto nepočítá ani s valorizací tohoto příspěvku na výkon státní správy a dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím. Do objemů příslušných dotačních titulů byly promítnuty pouze vlivy vyplývající ze změny počtu obyvatel, počtu žáků, lůžkových kapacit apod. Ovšem konstrukce tohoto příspěvku se proti roku 2011 nemění. Jsem toho názoru, že by bylo jenom rozumné, kdyby vláda přistoupila k plnému profinancování přenesené státní správy na obce a kraje. Řádově by se jednalo o několik miliard korun, které by se ročně přesunuly v rozpočtu obcí. Přitom finanční zdroje k takovémuto kroku jsou. Nezapomeňme totiž, že ve výdajové oblasti například zaplacených úroků ze státního dluhu dochází k absolutním úsporám.
Když Poslanecká sněmovna projednávala počátkem loňského prosince ve druhém čtení návrh státního rozpočtu pro rok 2011, navrhl jsem tehdy přesun alespoň jedné miliardy korun právě z úroku na obsluhu státního dluhu v letošním roce, a vytvořit tak zdroj na zvýšení příspěvku vlády na výkon státní správy obcím. ***