(12.30 hodin)
(pokračuje Braný)
Tento můj návrh byl ovšem pravicovou vládní koalicí zamítnut. Nicméně soudím, že by to bylo jistě rozumným a nadmíru potřebným krokem, o kterém bychom měli uvažovat i dnes. Nelze totiž nevidět, že se finanční situace obcí v oblasti výkonu státní správy, která není v posledních letech nijak dobrá, bohužel stále zhoršuje. Jde o to, že je na obce ze strany státu delegována stále více nejrůznější správní agenda, ale již nikoliv s tím související kompetence potřebných nákladů vynakládaných obcemi.
Jenom pro ilustraci, jde například o provozování kontaktních míst informačního systému CzechPoint, které stát financuje jen z 85 %, nebo to, že obce musí plnit řadu úkolů podle stavebního zákona, musejí se postarat o výměny řidičských průkazů, a mohli bychom uvádět další a další činnosti. Jinými slovy, v praxi dochází k prohlubování nedostatečné výše krytí výdajů obcí na výkon státní správy. V letošním roce totiž došlo k dalšímu meziročnímu snížení státního příspěvku na výkon přenesené působnosti městům a obcím, a to zhruba o 17 %. Pro příští rok ale vláda neuvažuje, jak jsem se již zmínil, ani s jeho valorizačním zvýšením. Je zřejmé, že tímto způsobem nemůže docházet k úspoře veřejných financí, nýbrž že se jedná o pouhý přenos úhrady nákladů na výkon státní správy ze státu na obce, zejména potom na obce s rozšířenou působností. Obce tak de facto stále více dotují výkon státní správy. Vidíme tedy, že vláda přesouvá odpovědnost z centra a zbavuje se odpovědnosti na úkor místní samosprávy, včetně toho, že jí přidává více úkolů, ale odebírá jí finanční prostředky. Možná že se jedná i o promyšlený krok, jak učinit místní samosprávy závislejší na rozhodování centrálních orgánů. Vláda tento problém neřeší, respektive neřeší jej důsledně, a vůbec již ne systémově. Proklamovanou snahou vlády je sice snížit byrokratickou zátěž obcí o 20 % v průběhu dvou let, a tak snížit i potřebné finanční náklady, ale podaří se to? A jak řešit nedostatek peněz obcí na výkon státní správy dnes, kdy je to aktuální?
Systémové řešení by podle mého názoru mělo spočívat v přezkoumání dosavadních metod rozdělování daňových příjmů měst a obcí s ohledem na jejich běžné povinnosti, včetně nákladů na přenesené působnosti státní správy. Dále by měl být zaveden takový systém, kdy stát financuje státní správu, kterou si u obcí objedná, minimálně v rozsahu 95 % průměrných nákladů pro všechny typy obcí. A také nelze nadále pokračovat v praxi dosavadní vládní politiky, která navzájem slučuje financování přenesené a samostatné působnosti obcí, neboť každá tato působnost i potřebné finanční zdroje slouží k jinému cíli, jak je známo.
Určitě by bylo správné a rozumné, kdyby v případech, kdy stát chce, aby obce vykonávaly činnost, kterou měly dříve ve své zodpovědnosti, měl by také garantovat jejich financování. Také z tohoto důvodu proto tento vládní návrh státního rozpočtu nemohu pro rok 2012 podpořit.
Děkuji za vaši pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Antonína Seďu, který je dalším přihlášeným do rozpravy. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, v předchozích vystoupeních zaznělo mnoho připomínek k návrhu státního rozpočtu na příští rok i k rozpočtovému výhledu na roky 2013 a 2014, přesto mi dovolte pár vět k návrhu rozpočtu kapitoly 307 Ministerstva obrany.
Jako dlouholetý člen výboru pro obranu a bezpečnost pamatuji kritiku tehdejší pravicové opozice, která kritizovala nedodržování slibu, který Česká republika dávala při vstupu do Severoatlantické aliance svým spojencům. Ano, jednalo se tehdy o doporučení, aby podíl výdajů na hrubém domácím produktu činil 2 %. V této souvislosti mi dovolte pár strohých čísel. Pokud v tomto roce činí podíl výdajů na HDP 1,15 %, pak v příštím roce to bude 1,11 % , v roce 2013 0,94 % a v roce 2014 podle rozpočtového výhledu dokonce 0,872 %.
Ještě tristnější je pohled na podíl výdajů kapitoly 307 z pohledu na celkové výdaje státního rozpočtu. Opět si dovolím přednést poněkud suchá, ale zejména velmi smutná čísla. V tomto roce je podíl výdajů Ministerstva obrany na celkových výdajích státu 3,72 %, v následujícím roce to bude 3,66 % a v letech 2013 a 201 tento podíl bude 3,57 %, respektive 3,27 %.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo obrany v tomto roce připravilo Bílou knihu o obraně, vláda připravila novou bezpečnostní strategii České republiky a tváří se, že takto je bezpečnosti naší země a zejména jejích občanů zajištěna. Jenže vláda zapomněla k úkolům, které mají zabezpečit obranu státu a zejména jejích občanů, dát také odpovídající finanční prostředky. Obávám se, že vláda ani neví, co činí, proto chci upozornit na největší problémy, které čekají Armádu České republiky v blízké budoucnosti.
V oblasti plnění úkolů zahraničních operací, použití sil a prostředků na území České republiky i mimo území České republiky je to budoucí nedodržení našich mezinárodních závazků podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Konkrétně z důvodu nedostatku kvalifikovaného personálu a jeho vybavení dojde k ohrožení schopnosti přispívat do operací mezinárodních štábů a pozorovatelských misí. Vojáci nebudou mít ochranné pomůcky a nebude dostatek přepravních kapacit, zároveň nedostatek výstrojního materiálu, náhradních dílů a pohonných hmot bude mít zásadní vliv na nemožnost naplnění politicko-vojenských ambicí České republiky i článku 3 Washingtonské smlouvy.
Na základě stále platné transformace resortu Ministerstva obrany z roku 2007 i cílů reformy naší armády stále platí, že konečný početní stav má být 36 800 osob, z toho 26 200 vojáků z povolání, 8800 občanských zaměstnanců a 1800 čekatelů. Ke konci tohoto roku bude scházet přes 3300 vojáků, což bude 80procentní naplněnost. Nenaplněnost Armády České republiky personálem je jednoznačně limitujícím faktorem. Podle analýzy generálního štábu ani současný stav v oblasti personálu nezabezpečuje plnohodnotné podmínky pro splnění současně platných politicko-vojenských ambicí České republiky, pro zabezpečení obrany České republiky a dalších závazků vyplývajících z našeho členství v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Pro vaši informaci, ke konci roku 2011 naplněnost útvarů a jednotek se sníží na cca 80 %. Nastavený systém v přímých náborech a ve vojenském školství tento stav nemůže ovlivnit.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, v souvislosti se sníženým zdrojovým rámcem na rok 2012, ale zejména v dalších letech, nebude mimo jiné probíhat plnohodnotné přímé geodetické a geografické zabezpečení jednotek a složek Armády České republiky, zpravodajské zabezpečení Armády České republiky nebude stoprocentně zabezpečováno dle požadovaných schopností. Nedostatek kvalitního materiálu bude mít za důsledek problémy s maskováním či nedostatečnou ochranou proti nepříznivým povětrnostním podmínkám. Již dnes totiž dochází k situaci, že nedostatkové součástky si vojáci kupují samostatně nákupem v zahraničních misích. Není vytvořena potřebná zásoba pro obměnu chybějících a vadných součástek speciální výstroje. Již dnes existují problémy se zajišťováním generálních oprav i běžné údržby pozemních vozidel. Není pokryto finanční krytí pro zabezpečení provozu letecké techniky, což povede k jejímu postupnému uzemňování. Zastavení provozu letounů bez odpovídající náhrady bude znamenat omezení přepravních kapacit včetně přeprav ústavních a vládních činitelů. Dojde k postupnému snižování počtu provozuschopných vrtulníků a ztrátě schopnosti působit v ISAF, službě SAR a NATO pohotovostním systému.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, tíživou situaci charakterizuje konstatování, že nebude realizován nákup bojových dávek potravin, a tím bojové dávky potravin nebudou zabezpečeny například pro útvary pro NATO a EU, útvary vyčleňované do integrovaného záchranného systému či pro výcvik speciálních jednotek. ***