(22.30 hodin)
(pokračuje Šincl)
Na základě svého usnesení číslo 758 ze dne 26. října 2010 přijatého večer v ten den vzala vláda návrh zákona spolu s dalšími třemi návrhy zákonů dne 27. října 2010 zpět. Dne 29. října 2010 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona zcela identického obsahu schváleného usnesením číslo 759 ze dne 26. října 2010. Současně navrhla předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby vyhlásila stav legislativní nouze na období od 1. listopadu do 5. listopadu 2010 pro projednání téhož vládního návrhu zákona společně se zmíněnými třemi návrhy zákonů a aby rozhodla, že uvedené vládní návrhy zákonů budou projednány ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze.
Týž den byl návrh zákona rozeslán poslancům jako sněmovní tisk číslo 157/0, stejně jako i zbylé tři zmíněné vládní návrhy zákonů, sněmovní tisky číslo 155, 156 a 158. Předsedkyně Poslanecké sněmovny na základě tohoto návrhu vyhlásila rozhodnutím číslo 7 ze dne 29. října 2010 stav legislativní nouze pro uvedené návrhy zákonů na dobu od 1. listopadu 2010 do 15. listopadu 2010, vláda navrhovala pouze do 5. listopadu 2010, a rozhodnutím číslo 8 z téhož dne rozhodla o tom, že tyto návrhy budou projednány ve zkráceném řízení. Tímto rozhodnutím zároveň přikázala návrh zákona rozpočtovému výboru, kterému stanovila nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 2. listopadu 2010 do 12 hodin. Dne 29. října 2010 byl poslancům rozeslán návrh zákona jako sněmovní tisk 157.
Žádost předsedy vlády o vyhlášení stavu legislativní nouze, jakož i příslušné rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny obsahovaly pouze stručné odůvodnění hrozbou značných hospodářských škod, aniž by tato hrozba byla dál specifikována. Bližší důvody pro vyhlášení uvedl předseda vlády Petr Nečas dne 27. října 2010 v rámci rozpravy k návrhu zákona o státním rozpočtu na 7. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy ve svém vystoupení informoval poslance o uvedeném postupu. Konkrétně uvedl - cituji: "Neprojednání těchto zákonů znamená, že by nevstoupily do účinnosti 1. ledna příštího roku, což by učinilo z rozpočtu pouze soubor mnoha desítek nebo stovek stran potištěných čísly, nicméně nepodložených reálnými, skutečnými údaji na straně příjmů i výdajů, čili byl by to rozpočet naprosto hypotetický, nereálný, a tudíž rozpočet, který by nebyl brán jako věrohodný dokument. Z tohoto důvodu by hrozilo výrazné zhoršení postavení České republiky na finančních trzích. S tímto nevěrohodným rozpočtem by mohl být ohrožen rating České republiky, hrozilo by zvýšení dluhové služby, to znamená splátky, kterou platíme na úrocích za státní dluh. Velice výrazným rizikem by se samozřejmě stalo výrazné prohloubení deficitu veřejných financí a hrozily by také daňové úniky. Za těchto okolností, kdy hrozí tyto velké hospodářské škody, byla vláda povinna použít ustanovení zákona o legislativní nouzi, aby zamezila těmto výrazným hospodářským škodám." Zdroj: těsnopisná zpráva z jednání Poslanecké sněmovny dne 27 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, váš čas vypršel!
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji. Brzy na shledanou.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Hamáček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Hamáček: Děkuji. Není to faktická, ale je to procedurální návrh. Vzhledem k tomu, abychom se vyhnuli nebezpečí, abychom hlasovali o některém datu dvakrát, tak navrhuji přerušení tohoto bodu do 5. ledna 2012.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dobře. Padl zde návrh na přerušení tohoto bodu do 5. ledna 2012. Je to tak správně, pane poslanče?
Já o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro? (V sále byl požadavek na odhlášení.) Už jsem zahájila hlasování! Kdo je proti? (Poslanci reklamují, že chtěli odhlásit.) Pane poslanče, bohužel!
Hlasování pořadové číslo 264, z přihlášených 94 pro 12, proti 57. Tento návrh byl zamítnut.
Pokračujeme v rozpravě. Dalším přihlášeným je pan poslanec Roman Sklenák. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, stavební spoření vzniklo a existuje proto, aby pomáhalo financovat lepší bydlení co nejširšímu okruhu lidí, a to za podmínek, které jsou především stabilní a úroveň příznivější než u jiných běžných produktů na trhu. Základem systému jsou úvěry, které jsou určeny výhradně na financování bytových potřeb. Asociace českých stavebních spořitelen ve své výroční zprávě uvádí, že v roce 2010 bylo klientům stavebních spořitelen půjčeno téměř 58 mld. korun, což je jistě významný příspěvek k lepšímu bydlení obyvatel ČR. Smysluplnost produktu však nespočívá pouze v jeho schopnosti generovat úvěry v řádu desítek miliard, které jsou investovány do bydlení, ale také ve schopnosti zpřístupnit tyto zdroje maximálnímu počtu zájemců. Meziroční pokles objemu úvěrů o 12 % ale naznačuje jednak menší zájem obyvatel o úvěry, jednak pozvolné ubývání volných prostředků stavebních spořitelen na poskytování úvěrů. Stavební spořitelny poskytly v loňském roce 113 611 úvěrů, což je v meziročním srovnání o 14 932 méně. Půjčka od stavební spořitelny je i tak produktem, který každoročně využije více než sto tisíc obyvatel ČR.
Z pohledu průměrné výše úvěru, která dosáhla 508 745 korun, se preference klientů oproti roku 2009 znatelně nezměnily. Průměr kolem 0,5 mil. Kč také ilustruje, že stavební spořitelny půjčují jak vyšší částky na pořízení nového bydlení, tak částky v desítkách tisíc korun na drobná vylepšení bydlení. Největší podíl z celkového počtu půjček stabilně připadá na rekonstrukce a modernizace. V uplynulém roce činil 44 %. Úvěry od stavebních spořitelen jsou výhodné zejména na financování rekonstrukcí a modernizací bydlení, neboť při úrokové sazbě, která je oproti srovnatelným úvěrům na trhu vysoce konkurenceschopná, vykazují i optimální míru administrativního zatížení žadatele o úvěr. Z tohoto hlediska je stavební spoření nenahraditelným nástrojem obnovování a údržby po desetiletí podfinancovávaného a zanedbávaného bytového fondu.
Celková dlužná částka na úvěrových účtech klientů vzrostla během roku 2010 na 293,4 mld. Kč a meziročně dosáhla 10% růstu. Plných 240 miliard Kč připadá na překlenovací úvěry a 53 miliard Kč představují úvěry ze stavebního spoření. Návratnost půjček stavebních spořitelen je nejlepší na celém finančním trhu. Důvod je prostý. Budoucí dlužník si již během spoření reálně prověří své finanční možnosti a o využití úvěru se tak rozhoduje zodpovědněji. Riziko budoucí platební neschopnosti se tím významně snižuje.
Pozitivní vliv stavebního spoření na kvalitu bytového fondu se ještě zvýrazní ve srovnání s hypotečními úvěry, jejichž role pro financování bydlení je nezpochybnitelná, nikoliv však všemohoucí. Srovnání se spotřebitelskými úvěry je sice teoreticky také možné a z důvodu charakteru úvěrů často i přesnější, ale zhruba dvojnásobná úroková sazba spotřebitelské úvěry ze srovnání reálně diskvalifikuje. ***