(22.40 hodin)
(pokračuje Sklenák)
Klienti financující své bytové potřeby půjčkou preferují obecně úvěry s nízkou a pevnou úrokovou sazbou, stabilní a únosnou výší splátek, pokud možno úvěry nezatížené povinnou zástavou nemovitosti a poskytované na dostatečně dlouhou dobu. A právě tyto výhodné podmínky jim systém stavebního spoření svou unikátní konstrukcí nabízí. Je typickým produktem v situaci, kdy chce klient financovat projekt, který nestojí miliony. U úvěru na bydlení do výše 200 tis. korun, tedy typického na opravy a modernizace, je cenově nejdostupnější formou. Oproti hypotéce je úvěr od stavební spořitelny také řešením tehdy, když klient nemá vhodnou nemovitost do zástavy.
Z výše uvedených důvodů je stavební spoření nejčastěji využívaným produktem na financování bydlení v České republice. V případě, že se v roce 2010 lidé rozhodli použít na bytové potřeby úvěr, půjčili si podle statistik v 71 % případů u stavebních spořitelen. Vzhledem k tomu, že jde spíše o úvěry v nižších částkách, odpovídá stavebnímu spoření z hlediska objemu 42procentnímu podílu.
Stavební spořitelny nabízejí klientům dlouhodobě stabilní a příznivější podmínky úvěrů, protože systém je založen na drobných vkladech velkého počtu střadatelů, vyznačuje se vysokou mírou uzavřenosti a není tolik kapitálově závislý na proměnlivém finančním trhu. Poskytování úvěrů je podmíněno dostatečným přílivem peněz do systému. Aby mohl být garantován klíčový parametr produktu, tedy neměnná úroková sazba úvěru ze stavebního spoření od okamžiku podepsání smlouvy o spoření, musí být systém oddělen od nejistého vývoje na finančním trhu. Stavební spořitelny proto získávají peníze od jednotlivých klientů, drobných střadatelů, a nikoliv půjčkami na trhu. Účastníci stavebního spoření jsou pak ke spoření motivováni takovými faktory, jako je možnost kumulace kapitálu s perspektivou poskytnutí výhodné půjčky na bytové potřeby a existence státní podpory. Aktuálně se eviduje téměř pět milionů smluv ve fázi spoření.
Dostatečný počet klientů pro vytvoření odolného fondu vkladů je nutnou, nikoliv však jedinou podmínkou. Další nutností je, aby klienti dostatečně spořili a objem vkladů mohl pokrýt celkovou částku, kterou mají klienti vypůjčenou od stavebních spořitelen. Pro další úvěrovou činnost je samozřejmě nezbytné, aby celkové vklady převyšovaly celkové pohledávky. Český systém výše uvedené podmínky plní. Objem vkladů navzdory mírnému úbytku klientů roste a převyšuje objem zůstatku úvěrů. Krátkodobé pořizování peněz na mezibankovním trhu je pro poskytování úvěrů samozřejmě možné. Nemůže jít však o hlavní a dlouhodobý zdroj. Tím by byl jednak popřen smysl existence systému stavebního spoření, ale zejména by byla oslabena odolnost produktu vůči nežádoucím vlivům tohoto trhu.
Přestože se v loňském roce projevil vliv diskusí o budoucích podmínkách stavebního spoření, nevykázaly nově uzavřené smlouvy a navýšení cílových částek u existujících smluv v roce 2010 významnější změnu. Celkově bylo uzavřeno 532 765 smluv. U dalších 373 378 kontraktů navýšili klienti cílovou částku zpravidla z důvodu vyšší potřeby financování svých bytových potřeb.
Ve srovnání s předešlými lety nebyl výsledek roku 2010 mimořádný, a to ani pozitivně, ani negativně. Otázkou však zůstává, jak se bude s ohledem na navrhovanou změnu podmínek stavebního spoření situace vyvíjet v dalších letech. Možné je, že klienti nahradí své staré smlouvy novými, ale také hrozí, že ti, co smlouvy ukončí, už další neuzavřou.
Jedním z ukazatelů efektivity systému je podíl objemu úvěrů na vkladech. Tento koeficient vypovídá, kolik z uložených peněz půjčily stavební spořitelny klientům, nebo jinými slovy, kolik peněz dokázalo stavební spoření přesměrovat do bytového fondu. Vzhledem ke skutečnosti, že si klienti v posledních letech půjčují celkově více, než ukládají, to znamená, že význam úvěrování od stavebních spořitelen roste, lze s vysokou mírou určitosti předpokládat další růst tohoto ukazatele.
Stavební spořitelny poskytly za 17 let své činnosti 1,85 mil. účelových úvěrů na bydlení v celkovém objemu 530 mld. korun. Nejčastěji se úvěry využívaly k rekonstrukcím a modernizaci bydlení. Na vytvoření dostatečného fondu zdrojů na úvěry přispěli klienti uzavřením 13,4 mil. smluv. U 26 % z nich zvyšovali v průběhu spoření cílovou částku, zpravidla aby získali vyšší úvěr na financování svých bytových potřeb.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, uplynul váš čas. Dalším přihlášeným je pan poslanec Adam Rykala, prosím, pane poslanče.
Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo. My jsme se domluvili s panem Hamáčkem, že vystoupí až po mém vystoupení, aby mohl navrhnout určitě něco zajímavého.
Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, když jsem sem šel na noční jednání Poslanecké sněmovny, tak jsem potkal pana ministra Kalouska v chodbách, v útrobách Poslanecké sněmovny, který mi říkal, že doufá, že tady vystoupím s úderným projevem ke stavebnímu spoření, protože bylo málo poslanců, kteří vystupovali k tomuto tématu. Proto mi dovolte, abych chvíli pohovořil také o novele zákona o stavebním spoření, kterou máme možnost projednávat ve Sněmovně už poněkolikáté. Přesto mi dovolte se u tohoto bodu pozastavit, o některé argumenty, o kterých jsem už já sám na půdě Sněmovny hovořil, protože je potřeba si některé věci připomenout.
Z důvodové zprávy projednávané novely i ze závěrečné zprávy vyplývá, že důvod předložení návrhu tohoto zákona je dán potřebou reagovat na situaci, kdy systém stavebního spoření v současné době nevede plně k podpoře financování bytových potřeb, a současně, že tento systém zatěžuje výdajovou stránku státního rozpočtu. My jsme dnes státní rozpočet projednávali v prvním čtení. A podle ministerstva se podílí na negativním vývoji státního dluhu.
Stavební spoření využívá hlavně střední vrstva obyvatelstva. Jde o produkt, který motivuje obyvatele ke spoření a nabízí za velmi přijatelných podmínek úvěry na rekonstrukce a modernizace zanedbaného bytového fondu. Bydlení je jednou z existenčních otázek. Lidé se naučili spořit a každý třetí dům či v České republice je financován ze stavebního spoření. Tento produkt prokazatelně přesměruje peníze přímo do reálné ekonomiky a je obyvateli využíván.
Dále důvodová zpráva argumentuje, že stavební spoření v současné době představuje především nejvýhodnější produkt středně- a dlouhodobého spoření a až poté že je zdrojem úvěrů souvisejících s bydlení. Díky poměrně výrazné podpoře prý zatěžuje neúměrně státní rozpočet. Pokud je jedním z primárních důvodů této vlády přijetí tohoto zákona jen to, že spoření nevede plně k podpoře financování bytových potřeb, tak stačí přece navrhnout úpravu, která tento problém vyřeší. Nebořme, prosím, původní myšlenku stavebního spoření. (Z hloučku poslanců a premiéra se ozývá hluk, hlasitý smích.)
Já bych vás poprosil, paní předsedající, abyste uklidnila pana premiéra.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dámy a pánové, prosím o klid! Není to žádná legrace.
Poslanec Adam Rykala: Děkuji pane předsedo vlády, že jste se uklidnil.
Takže já to, prosím, zopakuji, zopakuji celý svůj projev, protože pokud mi do toho bude pan předseda vlády skákat svým hlasitým smíchem, tak myslím, že tato Sněmovna si určitě zaslouží, abych zopakoval celý svůj projev. ***