(2.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Tak to prostě je a na tom nic nezmění vaše křečovité úsměvy, protože ony nezakryjí chybu a chyby, které jste udělali. Já to říkám proto, že dříve nebo později přijde na řadu důchodová reforma a my i u té důchodové reformy velmi silně a vážně varujeme a budeme varovat před riziky, která může přinést. Vy jste ji totiž nepřipravili dobře. Vy ji totiž spouštíte v okamžiku, kdy je to krajně riskantní a krajně nebezpečné. A my to budeme říkat a říkáme to na tomto místě. A já jsem přesvědčen, že opět podobně jako v případě stavebního spoření bude mít sociální demokracie pravdu a dříve nebo později se ta věc ukáže. A nezakryjí to ani vaše křečovité úsměvy a nezakryje to ani vaše momentální většina, kterou tady v Poslanecké sněmovně máte a kterou si možná nakonec tyto návrhy prosadíte. Já myslím, že skutečně stojí za to si to uvědomit právě při projednávání tohoto návrhu zákona, který projednáváme podruhé, protože ho už jednou zrušil Ústavní soud.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Ladislav Šincl.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážený pane premiére, vážení poslanci, vážené poslankyně, bohužel jsem byl v minulém svém vystoupení přerušen. Chtěl jsem vám říci něco zajímavého o dnešním důležitém tématu stavebního spoření a vysvětlit jeho význam pro naši ekonomiku. Jistě existuje celá dlouhá řada úhlů pohledů na tak důležitou oblast, jakou stavební spoření je. Doba však již pokročila, a tak se pokusím pokročit i já a musím si vybrat z této dlouhé řady a zmínit se aspoň o jednom okruhu týkající se zkušeností ze stavebního spoření v jiných zemích. I když jde o jednu oblast z mnoha, je to oblast značně rozsáhlá, a tak nevím, zdali se ve svém, bohužel omezeném, časovém rozsahu stihnu vám veškeré zajímavé informace sdělit. Může nastat totiž situace, že mě paní předsedající ve svém (?) myslím pro vás některém zajímavém vystoupení tzv. ustřihne a vše nestihnu doříci. A to se dopředu se vší pokorou všem přítomným kolegům omlouvám.
A nyní konečně k tématu. Myslím, že pro nás jsou informace týkající se stavebního spoření zajímavé především zejména území, které jsou alespoň částečně tzv. ekonomicky podobné České republice. Moje krátké, opravdu krátké zamyšlení se bude týkat blízkého Německa, Rakouska, Slovenska a pro porovnání i vzdálenější a trochu odlišnější Francie. Nevím, zdali tyto informace někteří z vás již někde slyšeli. Ale i v případě, že ano, tak si myslím, že stojí za to se s nimi ještě jednou seznámit a zopakovat si je, neboť platí, že opakování je matka moudrosti.
V úvodu mého vystoupení dopředu upozorňuji, že určitě ne vše v jiných zemích je nejlepší, a tedy nemusíme také přinášet k nám všechno do České republiky. S vašim laskavým dovolením bych začal informací z blízkého Německa.
Německé stavební spořitelny jsou úvěrové instituce a jako takové podléhají právní úpravě německého bankovního zákona a dohledu Spolkového úřadu pro dohled nad bankami. Je zajímavé, že vzhledem k jedinečnému charakteru systému stavebního spoření byla ke výše zmíněnému zákonu přijata ještě speciální právní úprava, tzv. zákon o stavebním spoření. Vstoupil v platnost v roce 1972 a byl novelizován roku 1999. Zákon upravuje organizační strukturu stavebních spořitelen a stanoví právní rámec pro jejich podnikání. Téměř všechny spolkové země poskytují nějaký druh podpory pro soukromé stavební spoření. Proto je známé, že stavební sektor má pozitivní dopady na zaměstnanost, ekonomický růst a celkovou socioekonomickou stabilitu. Toto je dle mého názoru velice inspirativní i pro nás. - Z vašich pohledů si vykládám, že se mnou souhlasíte.
Na spolkové úrovni je sektor stavebního spoření podporován dvěma rozdílnými systémy podpor. Jednak je to příspěvek na výstavbu domu, jednak také zaměstnanecké spořicí příspěvky. Příspěvek na výstavbu domu je upraven zákonem o příspěvku na výstavu bydlení. Jedná se o státní příspěvek, na nějž mají nárok všechny fyzické osoby od 16 let, které plně podléhají platbě daně z příjmu v Německu, jejich zdanitelné příjmy nepřesahují 25 600 eur domácnost jednotlivce nebo 51 200 eur sezdaný pár. Je to myslím také velice zajímavé.
Kdyby někdo z vás se rozhodl někdy v rámci volných hranic přestěhovat do Německa, usídlit se zde, což by jistě mnozí občané ve vašem případě uvítali, a začít využívat zde stavebního spoření, tak jistě ocení následující informaci, která se týká příspěvku na výstavbu, je zpravidla, který je zároveň poskytován jen pro tyto výdaje na bydlení. Cituji. Platby stavebním spořitelnám určené na získávání půjčky v domácnosti, které dosahují alespoň 50 eur ročně. Dále platby za první pořízení podílu v družstevní stavební společnosti nebo bytovém stavebním družstvu. Dále platby v rámci tří- až šestileté spořicí smlouvy s úvěrovou institucí, pokud je naspořená suma použitá k získání nebo výstavbě obydlí obývaného vlastníkem nebo k získání stálého práva obývání podobného vlastnictví. Dále platby v rámci tří- až osmileté spořicí smlouvy s fixovanými spořicími sazbami, pokud je spořicí smlouva uzavřena se stavební firmou nebo stavebním družstvem a naspořená suma je použita k získání nebo výstavbě vlastníkem obývaného obydlí nebo k získání trvalého práva podobného vlastnictví.
Určitě vás bude zajímat, že výše příspěvku poskytovaného na jeden rok dosahuje až 8,8 % výdajů za bydlení. Zároveň je ovšem stanoven strop pro výdaje, nad nějž již příspěvky nemohou být poskytovány. Tento strop je fixován na úrovni 512 eur pro jednotlivce, resp. tisíc 24 eur pro sezdané páry. To znamená, že maximální příspěvek na výstavu bydlení, který může být ročně požadován, činí 45,06 eura pro jednotlivce a 90,11 eura pro sezdané páry.
V Německu myslí i na zaměstnance. Bohužel více než u nás. A tak je zajímavé, že tzv. zaměstnanecký spořicí příspěvek - opakuji, zaměstnanecký spořicí příspěvek je státní podpora poskytovaná zaměstnancům za účelem akumulace kapitálu. Je vyplácena zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě spořicích plateb na tvorbu kapitálu za předpokladu, že jsou splněny všechny právní požadavky. Spořicí platby na tvorbu kapitálu zaměstnavatele jsou platby, které jsou investovány zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance do určitých dlouhodobějších spořicích produktů s nízkou mírou rizika. Za běžných podmínek jsou součástí smluvních odměn náhrad zaměstnance. Mohou být ale vypláceny také dodatečně k platu v závislosti na individuální smlouvě zaměstnavatele a zaměstnance. Zaměstnanecký spořicí příspěvek je spravován místními daňovými úřady a je vyplácen ze státních příjmů z daně příjmu. Je upraven pátým zákonem o podpoře kapitálového spoření zaměstnanců. Obvykle všichni zaměstnanci a státní úředníci, kteří pobírají příjmy od svého zaměstnavatele, také mohou požadovat zaměstnanecké spořicí příspěvky. Toto právo se ovšem nevztahuje na osoby pracující na volné noze, samostatně výdělečně činné osoby, stejně jako osoby pověřené zastupováním právnických osob, například ředitelé, výkonní ředitelé a podobně, kteří jsou vyňati z okruhu oprávněných příjemců. Příjemce musí pobírat příjem v zaměstnání, který nepřesahuje 17 900 eur pro jednotlivce a 35 800 eur pro sezdané páry, které podléhají společnému zdanění.
Tady vidíme, že i ve Spolkové republice Německo mají společné zdanění manželů, což v České republice stávající koalice neuznává, nechce pochopit, a myslím si, že je to velice dobrý daňový instrument.
Nárok na zaměstnanecké spořicí příspěvky vzniká na konci roku, ve kterém byly úspory na tvorbu kapitálu investovány. Vyplacení ovšem nemůže být uskutečněno, pokud neuplyne stanovená doba držby.
Jelikož mně pravděpodobně za pár sekund uplyne můj čas, se všem omlouvám, protože opravdu -***