(23.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Prostě mně připadá, že ta doba, která je riskantní a v něčem nebezpečnější, než byla ta před pěti lety, i to by vás mělo vést k tomu, že demokratické principy musíme chránit. Když jsme v Parlamentu, tak musíme být příkladem toho, že se zákony respektují a že se respektují principy svobody, plurality, ochrany menšin. A tuhle odpovědnost byste měli cítit!
Já to tady říkám jenom proto, abych vás na to upozornil. Nebudu navrhovat, abyste to revokovali, protože se toho asi nedočkám. A vím, že vás asi nepřesvědčím. Já mohu pouze říci, že pokud neuděláte nic a uděláte to takto, pokud skutečně budete omezovat poslance opozice, pokud budete bránit poslancům opozice, aby vystupovali víc než dvakrát, pokud budou chtít se vyjádřit k zákonům tak, jak potřebují, tak opozice prostě musí na to reagovat, tak jak jsme na to reagovali v případě zákona o stavebním spoření apod. Máme prostě povinnost vůči Parlamentu, právě vůči parlamentní demokracii a respektu k pluralitě, ke svobodě. Takže naše další kroky prostě budou takové, aby v tomto Parlamentu se nezneužívala většina ve chvíli, kdy zrovna někdo má 115 hlasů. A to říkám s tím vědomím, že i příště my můžeme být v situaci toho, kdo snad jednou také bude mít většinu v této Sněmovně. A i pro nás to bude platit! Nikdy nemůžeme podlehnout pokušení si to zjednodušit a opozici prostě poslat do kouta: Už jste mluvili moc dlouho, my vám to prostě zkrátíme! Náhubek u úst, to byla skutečně bolševická metoda. A já věřím, že v této zemi se neprosadí.
Apeluji na vás, abyste to zvážili. Nebudu vás žádat, abyste změnili své rozhodnutí. Jenom bych si přál, abyste nechali mluvit opoziční poslance tak, jak si budou přát, abyste neomezovali jejich vystoupení. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová O slovo nyní požádal předseda vlády Petr Nečas. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, paní senátorky, páni senátoři, dámy a pánové, slova pana místopředsedy Zaorálka by bylo možné brát jako nesmírně závažná a hodná zamyšlení, kdybychom právě teď přišli do Poslanecké sněmovny a slyšeli jeho vystoupení, kdybychom tady nebyli svědky třídenního obstrukčního blokačního jednání, kdybychom tady nebyli svědky nekonečných nehorázných pokusů o zneužívání zákona o jednacím řádu. Jak mohou tato slova poslanci a poslankyně ze sociální demokracie myslet vážně? Navrhují hlasování o přerušení bodu a ani se neobtěžují přijít do Poslanecké sněmovny! Sedí tady v 10, ve 12, v 15 lidech a jenom šikanózním způsobem znemožňují chod této Poslanecké sněmovny. Tady se přece debata vůbec nevede o tom, zda menšina v Poslanecké sněmovně má, či nemá umožněnu politickou diskusi. Tady se vede debata o tom, nakolik umožníme malé agresivní menšině v této Poslanecké sněmovně šikanovat většinu, která chce pracovat, chce debatovat, chce diskutovat.
Položme si jednoduchou otázku. Tyto normy projednáváme teprve teď? Ne! Tyto normy projednáváme od června. Kde byly zástupy sociálně demokratických poslanců a poslankyň debatující o těchto normách v prvním čtení, ve druhém čtení, ve třetím čtení? Kde byly? Nebyly tady! (Potlesk poslanců vládní koalice.) Měly dostatečný časový prostor ve výborech, měly dostatečný časový prostor ve všech třech čteních, která tady probíhala, bez jakéhokoliv omezení. Tady nejde o to, zda mohou, nebo nemohou debatovat. V této Sněmovně se debatovalo, debatuje a debatovat bude. Tady jde o to, že je to chladnokrevný a bezprecedentní pokus poprvé za dvacet let dějin českého parlamentarismu pokusit se paralyzovat tuto ústavní instituci jménem Poslanecká sněmovna, svými partikulárními úzkými stranickými zájmy ochromit její fungování! (Potlesk poslanců vládní koalice.) A to v situaci, kdy Evropa kolem nás hrozí ekonomickou krizí, v situaci, kdy je třeba projednat návrh státního rozpočtu, v situaci, kdy je nezbytné pokračovat v reformách, protože od kvality, rychlosti přijímání těchto reforem se mj. odvíjí kredibilita této země. My jsme doposud, většina této Sněmovny, na základě i vládních návrhů tvrdě pracovali a kredibilita této země je velmi vysoká, což se odrazilo i v ratingu (vysloveno správně), nikoliv samozřejmě v ratingu (vysloveno "ratingu") - tam na tom jsme pořád špatně. (Pobavení a potlesk zprava.)
Pokládáme si naprosto logickou otázku, nakolik jsou tady dodržována pravidla legitimity a pravidla přiměřenosti. Ano, za určitých okolností je parlamentní obstrukce jedním z možných parlamentních nástrojů a je legitimní. Ale je legitimní za situace, kdy vláda a většina v této Poslanecké sněmovně, která vyjádřila důvěru vládě na základě veřejně dostupného dokumentu jménem programové prohlášení vlády, nedělá nic jiného, než realizuje, co je v tom dokumentu napsané! A tady je veden bezprecedentní pokus zablokovat tuto instituci a v podstatě zablokovat celou vládní agendu? Vždyť tady byl obstruován dokonce i návrh státního rozpočtu! Není pravda, že tady proběhla standardní diskuse. Byl to opět bezprecedentní pokus znemožnit přijetí státního rozpočtu a jeho základních parametrů! (Projevy nesouhlasu z levé části sálu.)
Takže tento pokus je nelegitimní a chování České strany sociálně demokratické je absolutně nepřiměřené situaci. Já bych dokonce pochopil, že si vyberete jednu, dvě nebo tři zákonné normy. Já bych pochopil, že kolem nich se tady rozpoutá gejzír diskusí v prvním, druhém a třetím čtení a pak se nám vrátí ze Senátu. Ale vy jste mlčeli v prvním čtení, mlčeli jste ve druhém čtení, mlčeli jste ve třetím čtení (Projevy nesouhlasu zleva.) a najednou jste si vzpomněli, když se blíží konec roku, kdy je nezbytné přijmout rozpočet, kdy ČR potřebuje dát jednoznačně najevo, že pokračuje v reformním programu, zastavit chod Poslanecké sněmovny! A strašně se divíte, že většina Poslanecké sněmovny vám na tohle nechce přistoupit.
Znovu opakuji, ta slova by byla velmi vážná a velmi věrohodná, kdybychom tady nebyli svědky neuvěřitelného chování poslanců a poslankyň za Českou stranu sociálně demokratickou.
Musíme skutečně rozlišovat mezi tím, kde se vede debata, a tím, kde je to již naprosto bezskrupulózní pokus zastavit chod této Sněmovny a znemožnit přijímání zákonů. Vláda ČR má reformní program. Na základě tohoto reformního programu získala důvěru většiny Poslanecké sněmovny a většina Poslanecké sněmovny se nenechá ušikanizovat malou organizovanou menšinou! Děkuji. (Potlesk poslanců vládní koalice.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl předseda vlády. Nyní zde mám tři faktické poznámky, anebo jsou to tři omyly. Nevím. Pan poslanec Jiří Koskuba. Hlásí se k faktické poznámce? (Ano.) Pokud ano, tak prosím. Poté pan poslanec Vojtěch Filip (ano), poté pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím.
Poslanec Jiří Koskuba: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, omluvte mé zaváhání. Já už jsem si nebyl jist vůbec tím, mám-li zde ještě na něco právo.
Dámy a pánové, nebudu vás na rozdíl od jiných nikterak tady přesvědčovat vulgárním či skandalizujícím způsobem. Nicméně chci se ohradit proti prohlášení pana poslance Bendy, že vás zde terorizujeme. Já se vám přiznám, naznačoval jsem vám to, já naopak pokládám za terorizování, máme-li tento nový slovník, když se zde opakovaně rozhoduje o tom, že budeme jednat nepřetržitě, neboť v tom vnímám, že nám chcete dát najevo svoji převahu a říci nám jiným způsobem: buď držte ústa, nebo si vás tady necháme celý den, celou noc, celý den, celou noc. Omlouvám se, podívejte se do hlasovacích archů, kdy obstruující opozice, podle vás, hlasovala pro tento návrh. Sáhněme si aspoň do svědomí, kdo tu dělá naschvály! My jen legitimně prosazujeme svůj názor.***