(17.10 hodin)
(pokračuje Tejc)
Navrhovaná úprava dále vymezuje pojem pořizovací cena registrovaného majetku a pojem zdaněné prostředky. Vychází se z předpokladu, že povinná osoba příjmy měla, ale nezdanila je. Částky, u kterých povinná osoba neprokáže jejich nabytí ze zdaněných prostředků, a částky, za které byl registrovaný majetek pořízen v případech, kdy povinná osoba nepodá přiznání ani na výzvu správce daně, budou považovány za samostatný základ daně z příjmu fyzických osob a zdaňovány sazbou ve výši 76 %. Proto je součástí zákona i novela zákona o daních z příjmů. Nebude tak docházet k ovlivnění základu daně např. pro účely výpočtu záloh na daň apod. Sazba daně z příjmů ve výši 76 % má mít především preventivní účinek, to znamená je účinnou hrozbou v případech, kdy povinná osoba nabyla majetek z nezdaněných prostředků nebo bezdůvodně nepodala oznámení k majetku. Nejde tedy o daň z majetku, která je v některých státech v těchto případech uplatňována, ani o daň z přírůstku k majetku. Je zajištěna provázanost návrhu zákona o přiznání majetku s novým zákonem upravujícím správu daní, kterým je s účinností od 1. ledna 2011 daňový řád.
Vysvětlení nezbytnosti navrhovaného zákona podle mého názoru je velmi jednoduché, protože tento zákon podle mého názoru bude velmi výrazným preventivním nástrojem k omezení daňových úniků a případně i k docílení vyšších příjmů státního rozpočtu v případech, kdy poplatníci neprokážou, že jejich majetek byl pořízen ze zdaněných prostředků.
Tento zákon je rozhodně v souladu s ústavním pořádkem a je zpracován tak, aby nebyla dotčena práva zaručená Listinou základních práv a svobod, zejména právo vlastnické, tedy článek 11. Neodporuje ani ústavní normě, podle níž lze daně ukládat jen na základě zákona. Návrh respektuje ochranu vlastnictví, která je obsažena v Dodatkovém protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv, která zní: "Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. Předchozí ustanovení nebrání právu státu přijímat zákony, které považuje za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut." Právo Evropské unie tyto otázky vůbec neupravuje.
Co se týká finančního dopadu na státní rozpočet a rozpočty další, tam očekáváme, že by stát měl zajistit tiskopisy, to skutečně nebude položka nikterak vysoká, zhruba do milionu korun, a zpracování údajů získaných z oznámení a přiznání bude potřeba vyřešit systémem finančních úřadů. Ten dopad předpokládáme zhruba asi 5 mil. korun. Náklady, které budou spojené se zvýšeným počtem správních a soudních řízení, ty podle našeho názoru nelze objektivně kvantifikovat. Zavedení oznámení a přiznání si nevyžádá nárůst počtu zaměstnanců finančních úřadů a finančních ředitelství. Návrh zákona podle nás nemá ani přímé dopady na rozpočty krajů a obcí.
Dámy a pánové, já tady mám ještě několik stran, které se týkají konkrétních paragrafů tohoto zákona, jsou velmi zajímavé, ale vidím, že mi běží čas, tak si dovolím vás odkázat na případný tisk, který tady jistě získá podporu. Já si vzpomínám, že před volbami to byli sociální demokraté, představitelé KSČM, ale také strany Věci veřejné, které slibovaly, že se zavedou majetková přiznání a že konečně bude učiněno zadost všem lidem, kteří chtějí podvádět stát na daních a nebo chtějí žít z peněz, které získají nepoctivě. Proto tedy při skromném součtu hlasů těchto tří stran očekávám, že tento návrh získá podporu pro to, aby alespoň postoupil na pořad této schůze a mohli jsme se jím zabývat. Já si proto dovolím dát konkrétní návrh, abychom se jím zabývali, pokud bude zařazen, jako prvním bodem v sobotu 5. listopadu. Bude-li to datum pozdější, určitě se s tím smířím, jenom bude dobře, když povedeme konkrétní debatu. Určitě těch způsobů, jak vyřešit tento problém, je více, my se jim nebráníme, ale jsme přesvědčeni, že si Česká republika v době ekonomické krize nemůže dovolit mít ten luxus nemít zákon o majetkových přiznáních. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Když mi to předáte písemně, budu vám zavázána.
Další vystoupí paní poslankyně Milada Emmerová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Milada Emmerová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení přítomní, navrhuji zařazení nového bodu na pořad 25. schůze Poslanecké sněmovny - sněmovní tisk 448, senátní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to jako pátého bodu v sobotu 5. listopadu.
Tento návrh bych chtěla zdůvodnit tím, že schvaluji tento senátní návrh, který odročuje platnost některých ustanovení o dva roky dopředu na rok od 1. 1. 2014, poněvadž současný stav poskytování dotací ze sociálních fondů z Ministerstva práce a sociálních věcí je potřeba oddálit, protože financování sociální péče není v dané situaci, v současné situaci, zcela zabezpečeno. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Kdybyste byla tak laskava a předala mi svůj návrh písemně.
Dále vystoupí pan poslanec Roman Váňa.
Poslanec Roman Váňa: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu s názvem Informace ministra obrany o pořizovací ceně a provozuschopnosti letounů CASA na pořad 25. schůze Poslanecké sněmovny, a to jako 14. bodu v pátek, tedy dnes, od 18.30 hodin.
Když budeme chtít zdůvodnit, proč zařadit tento bod, pak samozřejmě již několikrát jsme navrhovali zabývat se tímto poměrně velkým problémem, který v současné době opět vygradoval. Jak jistě víte, letouny CASA nakoupila Česká republika jako náhradu za zastarávající letouny Antonov, které by měly být vyřazeny. Měly by sloužit k přepravě materiálu a našich vojáků, mimo jiné i do zahraničních misí. Z toho také vyplýval požadavek Armády České republiky na dolet a zatížitelnost těchto letounů. Nikoho v této zemi asi nepřekvapí, že ani dolet, ani zatížitelnost těchto letounů požadované Armádou České republiky nesplňují. ***