(21.10 hodin)
(pokračuje Sekaninová)
Dále se navrhuje zpřísnit postih za výkon nelegální práce, protože, jak pan ministr řekl, stát přichází o miliardy korun. A ztráty státu způsobené nelegálním zaměstnáváním bude řešit tím, že v příštím roce zvýší počet kontrol prováděných u zaměstnavatelů na 200 tisíc. Bude jich tedy čtyřikrát více než letos a mají při nich pomoci i mobilní kanceláře pro kontrolory. Plánuje se proto zakoupení a vybavení 180 automobilů, v nichž se budou mobilní kanceláře nacházet. Bude v nich laptop, tiskárna, skener, dálkové připojení k internetu a GPS.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, my jsme zodpovědni za chod této společnosti. Lidé si nás zvolili do zákonodárných orgánů, které do jisté míry limitují jejich životy, a očekávají od nás, že vytvoříme a schválíme takové zákony, které vytvoří pevný, bezpečný a stabilní rámec pro jejich běžný život. Předkládané změny současnou vládou však zatěžují především nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, snižují životní úroveň lidí, kteří již dnes žijí na hranici chudoby, enormně zatěžují střední vrstvu obyvatel a ohrožují již tak obtížnou existenci malých firem a podnikatelů. Nelze se pak divit, že v poslední době dochází k nárůstu společenského napětí a mimořádné eskalaci násilí. Zatím mezi etnickými skupinami obyvatel, ale existenční nejistota, chudoba a pocit ohrožení mohou vést k celospolečenskému zvýšení kriminality, nesnášenlivosti, napětí a celkové krizi. Je třeba, abychom těmto jevům zabránili. A jedním z prostředků je i neschválení špatných legislativních změn. Proto vás žádám, abyste ve smyslu usnesení přijatého Senátem zamítli tento návrh zákona. (Potlesk z řad ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní senátorce. Prosím nyní pana senátora Jana Hajdu. Doufám, že jsem nepřehlédla nikoho. Je to tak. Prosím, pane senátore.
Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, Senát zamítl návrh zákona o zavedení DPH od příštího roku. Předložený návrh zákona má za cíl získat 21 miliard především pro řešení druhého důchodového pilíře. Senát zamítl hlavně ze tří důvodů. Domníváme se, že se oslabuje průběžný systém. Za druhé budou značné sociální a podnikatelské dopady a domníváme se, že všichni společně bychom měli v prvé řadě řešit daňovou problematiku, daňové úniky a tam získávat chybějící prostředky.
Pokud se týká prvního bodu, jak jsem zdůraznil, Senát se domnívá, že se oslabuje průběžný systém, a Senátu nebylo zdůvodněno, jak bude zabezpečeno plné financování průběžného systému v příštím období, i když především zaměstnavatelé, odbory i zaměstnanci toto požadovali. Mě by jenom zajímala úvaha, jak předpokládají předkladatelé například průměrnou produktivitu práce, průměrnou odměnu za 30 roků apod., a jakou třeba nezaměstnanost v tom období. To je, pokud se týká průběžného sytému důchodového.
Pokud se týká věcného systému, DPH především u potravin, které beru jako první. Senát se domnívá, že je třeba odmítnout tvrzení současné vlády, že dopad tohoto opatření nebude drastický, ale je třeba vidět toto zdražení v celkovém kontextu, že vedle zvýšení DPH čeká domácnosti a podniky zvýšení cen energií, tedy komodity, která se nákladově promítne v celé výrobkové vertikále, a navíc s nepříjemným multiplikačním efektem. Nyní dochází na světových trzích k dalšímu růstu cen obilí, tedy i mouky a krmných směsí, a hlavně je třeba zdůraznit, že úsporná opatření vlády se zatím dotýkají především peněženek obyčejných občanů. Je nutné zdůraznit, že podíl potravin v průměrném spotřebním koši je cca 24 %, ale také je nutno říci, že existují nemalé skupiny obyvatel, kde je tento podíl podstatně větší, náklady na energii a bydlení dosahují až 90 % příjmů této kategorie.
Ačkoli navrhovaná sazba 14, respektive 17,5 % je výhodnější než původně avizovaných 20 %, i tak zařazuje Českou republiku do skupiny zemí s extrémním zdaněním potravin. Vyšší DPH u potravin tak bude mít v Evropě pouze Slovensko, Dánsko a Maďarsko. Tento fakt ve svém konečném důsledku odnese nejen potravinářský průmysl, ale zdražení potravin bude mít samozřejmě silný dopad i do sociální oblasti. U některých sociálních skupin lze předpokládat zvýšený odklon od nákupu kvalitních potravin k levným, nekvalitním dovozovým potravinám. Už dnes jsme hodnoceni díky působení obchodních řetězců jako odpadní žumpa pro potraviny v Evropě. Zároveň je vysoce pravděpodobné, že dojde k velkému ohrožení českého trhu s potravinami a masivnímu odlivu spotřebitelů k nákupům v příhraničních oblastech, protože sousední země mají podstatně nižší DPH u potravin - Německo 7 %, Rakousko 10 %, Polsko 8, respektive 5 %. Tak jako se nezdařil záměr vlády se spotřební daní u pohonných hmot a v září na Brněnském strojírenském veletrhu jasně panu premiérovi řada dopravců deklarovala, že dávají pokyny tankovat mimo Českou republiku, tak se bude také jezdit pro nákupy potravin přes hranice, tak jak se to stalo na Slovensku apod.
Proč tedy naši politici nečerpají inspiraci v Evropě, když ve všech zemích Unie s výjimkou Dánska existují dvě různé úrovně DPH, běžná, snížená na potraviny a někde i nulová pro základní potraviny. Nebo je to jen další ze snah, jak omezit zemědělství a potravinářský sektor?
Chtěl bych tady mít k přítomným členům vlády jednu poznámku. Cca dva roky působí zákon o výrazné tržní síle, který umravnil chování obchodních řetězců k našim českým podnikatelům. Dnes ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek se chystá tento zákon zrušit a opět hodit naše podnikatele obchodním řetězcům napospas. Pokud se týká DPH u potravin, na základě zkušeností ze Slovenské republiky ekonomicky zaniklo 30 % potravinářských podniků, poněvadž obchodní řetězce si dovezou dumpingové zboží bez ohledu na kvalitu odkudkoli, a bude to mít opět vliv na růst nezaměstnanosti. Pokud by vláda poslechla výhrady zaměstnanců, odborů i opozice a nepouštěla by se do zbytečného a finančně náročného soukromého důchodového spoření, pak by se nemusela zvedat DPH vůbec.
Tady by měli zpozornět všichni bývalí a současní starostové a hejtmani, protože vláda tímto návrhem snižuje rozpočty územních samosprávných celků, co se týká rozpočtu obcí, ze současného podílu ve výši 21,4 % na 19,9 % v roce 2013. Co se týká krajských rozpočtů, těm se sníží současný podíl z 8,9 % na 8,28 % v roce 2013. Jen pro kraje budou dopady ve výši desítek či stovek milionů Kč ročně.
Obdobné problémy jsou i ve zdravotnictví. ***