(11.10 hodin)
(pokračuje Braný)
Kromě toho máme rovněž i obavy, že vládou navrhované změny, tedy zejména uzavření stávajících penzijních fondů, by mohly vést například k arbitrážím nebo sporům o náhradu ohledně zmařené investice v České republice, protože i takové signály se již objevily. Vůbec se domnívám, že není důvodu stávající systém revidovat. Proto budou poslanci za Komunistickou stranu Čech a Moravy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí hlasovat i proti tomuto vládnímu návrhu.
Je pochopitelné, že když poslanecký klub hlasoval proti tiskům číslo 412 a 413, bude hlasovat i proti tisku 414. Je logické, že jsme i proti tomuto takzvanému změnovému zákonu. Ale nejde pouze o to. V rámci druhého a třetího čtení byla do vládního návrhu v Poslanecké sněmovně včleněna nová část, která obsahuje změnu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Navrhovaná úprava řeší souběh výsluhového příspěvku s důchody. Dále bylo do zákona o důchodovém pojištění včleněno ustanovení, podle kterého se zakazuje přiznat nebo zvýšit důchod z českého pojištění za dobu získanou před 1. lednem 1993, která se podle smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou považuje za dobu důchodového zabezpečení či pojištění Slovenské republiky, a k těmto dobám lze v souladu s článkem 4 ústavního zákona číslo 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, přihlédnout pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném touto smlouvou nebo zákonem o důchodovém pojištění.
Připomínám zde legislativní problémy, které provázejí tento návrh zákona. Je jich celá řada. Není například zřejmé, jak bude příjemce, kterým patrně bude správa sociálního zabezpečení nebo jiný orgán, postupovat, respektive rozdělovat prostředky třeba v případě, že zaměstnavatel odvede méně, než měl odvést, nebo jak se bude postupovat v insolvenčním řízení, když věřitelem bude patrně jen stát a prostředky případně získané nepokryjí celý dluh. Je potřeba mít mimo jiné na paměti, že na sankce za zpožděné platby má nárok jen stát. Především se ale jedná o typický přílepek, který s podstatou tisku 414 nemá nic společného a měl by dle našeho názoru být řešen samostatně. Takže nejenom z důvodu našeho nesouhlasu s tisky 412 a 413, ale i kvůli tomuto přílepku nemohou poslanci za KSČM podpořit svými hlasy tento vládní legislativní návrh. Souhlasíme se senátním návrhem na jeho zamítnutí.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr práce a sociálních věcí Drábek. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jenom upozornit na to, že to, co tady bylo zmíněno, ten obecný vztah mezi druhým a třetím pilířem, že o tom proběhla diskuse včera večer. Kdo tady večer nebyl a zajímá ho to téma, tak jenom doporučuji vytáhnout si stenozáznam, protože o tom tématu tady byla řeč poměrně podrobně.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jeroným Tejc. Tak dáváte přednost panu poslanci Branému. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Braný: Já děkuji panu ministrovi za reakci. Samozřejmě já jsem tady byl, slyšel jsem to. Bylo to stanovisko klubu, které k této věci máme. Ta diskuse některé věci osvětlila, ale základní přístup z hlediska těch čísel, jaké jsou transakční náklady, tak my se nesrovnáváme. Já jsem, pane ministře, v mém vystoupení při prvém čtení řekl, že my uvádíme až 2 % HDP transakční náklady, což je 70 až 80 miliard, jak bylo v Polsku, jak bylo v Maďarsku. Takže proč by to nemohlo být i u nás? A vy hovoříte o čísle 20 miliard. Takže tady se ty věci - nebo jestli jste myslel ten kanibalismus, tak tam je to otázka opravdu spíš vizionářská než nějaká ekonomická.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Ještě předám slovo panu ministrovi, aby mohl reagovat. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Já už skutečně jenom krátce. Ano, já vím, že se v těch propočtech lišíme. Naše propočty, myslím si, vycházejí z celkem jasných a srozumitelných čísel. Samozřejmě může na to být pohled jiný, s tím já nechci polemizovat. Nicméně ta naše čísla jsou opřena o jasné výstupy, o statistická čísla a myslím si, že jsou velmi důvěryhodná. Nakonec potvrzuje to i ta zahraniční zkušenost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S faktickou poznámkou byl přihlášen pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych rád, aby se tady osvětlila jedna věc. Pravděpodobně jde o technické nedorozumění, aspoň doufám, protože tady je pořadí přihlášek (ukazuje vytištěný seznam), které jsem si vytiskl včera na základě přihlášky do obecné rozpravy, také rozpravy k bodům 87 až 100. A na této přihlášce, na tomto seznamu, mé třetí vystoupení je ještě před panem poslancem Braným. Já bych chtěl informovat paní předsedající, že jsem již vystoupil včera v rozpravě k tiskům 410, tedy bod 88, generální inspekce, vystoupil jsem k bodu 98, tedy tisk 412, důchodové pojištění, a hlásím se do rozpravy k bodu 92, což je tisk 377, o DPH.
Byl bych rád, aby se tato věc vyjasnila, protože mi není jasné, na základě čeho mohla obsluha, která je zde přítomná proto, abychom mohli podávat elektronicky přihlášky do diskuse, vyřadit mé vystoupení. Jistě to neudělala svévolně. A já bych rád trval na tom, že v tom pořadí, jak jsem přihlášen, budu mít právo vystoupit k bodu, který v této věci je určitě zajímavý, a tedy DPH. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, jenom se ještě ujistím. Vy jste vystupoval se stanoviskem klubu ČSSD?
Poslanec Jeroným Tejc: Vystupoval jsem jako poslanec Parlamentu České republiky, nikoli se stanoviskem, nikoli jako zpravodaj.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Já si tuto věc ověřím. Víte, že jsme si jako Sněmovna odhlasovali omezení vystoupení na dvě a po deseti minutách. Vycházím z pořadí podle toho, co se mi objeví na tabuli. Věřte tomu, že skutečně nic jiného v tom není. Já samozřejmě ověřím celou tuto situaci. Ale měla jsem jako prvního přihlášeného pana poslance Braného. Navíc vy jste říkal, že jste svoje dvě vystoupení vyčerpal, ale neveďme zde polemiku.
Pokud se ještě hlásíte k faktické? Nehlásíte. Teď se hlásí pan místopředseda Zaorálek... S faktickou se hlásí pan poslanec Rath. Nehlásí se.
V tom případě, jestli bychom mohli pokračovat, teď tady mám paní poslankyni Orgoníkovou a já celou situaci ještě prověřím. Paní poslankyně Orgoníková má nyní slovo. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám tedy dvě vystoupení za sebou, což se mi tedy nelíbí, ale nedá se nic dělat. Tak já hovořím...
Já bych byla ráda, paní předsedající, kdybyste usměrnila pana poslance Stanjuru, který opět má připomínky - já bych nerada, aby seděl proti mně a napomínal mě tady a měl svoje názory. Já je mám taky a neříkám mu je.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dámy a pánové, já prosím o klid v jednacím sále. Prosím, abyste dali prostor paní poslankyni.
Prosím, můžete hovořit.
Poslankyně Hana Orgoníková: Takže paní místopředsedkyně, já budu mít dvě vystoupení, takže to bude celkem dvacet minut.
Vystupuji k bodu číslo 87, zákon o zdravotnické záchranné službě, tisk 406, který upravuje podmínky poskytování zdravotnické záchranné služby, práva a povinnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby, povinnosti poskytovatelů akutní lůžkové péče, zajištění návaznosti jiných poskytovaných zdravotnických služeb na zdravotnickou záchrannou službu, podmínky pro zajišťování připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací a výkon veřejné správy v oblasti zdravotnické záchranné služby. Zde chci říci, že tímto zákonem nejsou dotčeny podmínky pro využití jednotného evropského čísla tísňového volání.
K tomuto vládnímu návrhu zákona se diskuse zaměřila mimo jiné na čas dojezdu zdravotní záchranné služby k zásahu. Stávající systém záchranné služby je po dvaceti letech víceméně platných pravidel nastavený tak, že cca 90 %, ve městech až 99 % zásahů se odehraje do patnácti minut, ale naprostá většina z nich, tedy více než 50 %, se uskuteční daleko rychleji, zhruba od šesti do osmi minut. Existují však oblasti, kde je dojezdová doba větší i než dvacet minut, jak zavádí nová úprava vládního návrhu zákona. Jak říká pan kolega Rath, je pochopitelné, že na některá odlehlá místa, jako třeba na Sněžku, záchranná služba do patnácti minut prostě dorazit nemůže. Já dodávám, že tam nemůže dorazit ani do dvaceti minut. Prostě tak to je a ani změna dojezdu z patnácti na dvacet minut nic nezmění.
Českomoravská konfederace odborových svazů - a zde říkám, že jsem se opřela o jejich stanovisko také samozřejmě, poněvadž se opíráme o stanoviska těch, kteří se některými věcmi detailně zabývají - vydala k návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě stanovisko, ve kterém uvádí, že zdravotní pracovníci - já bych poprosila kolegy (směrem k před lavicemi stojícím poslancům ČSSD), jestli by mi podali vodu a nebavili se. ***