(15.00 hodin)
(pokračuje Váhalová)
Zúžení okruhu osob, které mají nárok na porodné, na osoby, kterým se narodilo první živé dítě, jestliže žijí v rodinách s příjmem rodiny pod 2,4násobek životního minima rodiny. V případě, že se první dítě narodilo při vícečetném porodu, bude náležet porodné ve výši 19 500 korun.
V oblasti zaměstnanosti: Rozšíření důvodů pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Vyloučení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu nekolidujícího zaměstnání. Snížení procentní sazby podpory v nezaměstnanosti v případě uchazečů, kteří předchozí zaměstnání bez vážného důvodu ukončili sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ponechání překlenovacího příspěvku, který může být na základě dohody poskytnut osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání. Zachování zpřísnění podmínek poskytování podpory v nezaměstnanosti v tom smyslu, že se podpora poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného nebo odchodného, které přísluší uchazeči o zaměstnání.
V oblasti sociálních služeb zachování snížení výše příspěvku na péči v 1. stupni u osob starších 18 let ze 2 tisíc korun na 800 korun měsíčně.
Všechna výše uvedená navrhovaná opatření považuji za nevyvážená a chybná. Vláda preferuje pouze škrty jako cestu k vyrovnaným státním rozpočtům místo nastartování hospodářského růstu. Pokud bude tento zákon schválen, přispěje ke zhoršení stavu chudoby a sociálního vyloučení v České republice. Snaha této koaliční vlády ušetřit státní finance je povýšena nad zájem o uchování sociálního smíru. Žádný zodpovědný poslanec nemůže podpořit škrty sociálních transferů, které ohrožují občany České republiky, obzvláště v současné složité situaci nejen v České republice, ale v celé Evropě. Takzvaná reforma ignoruje rostoucí sociální problémy české společnosti. Proti tomuto návrhu vystupuje široká občanská i odborná veřejnost, Akční spolek nezaměstnaných a Evropský institut pro veřejné otázky. Tento návrh zamítl Senát a tento návrh nemohu podpořit ani já. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni a prosím nyní o slovo pana poslance Karla Černého.
Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážená paní předsedkyně, vážený pane nepřítomný premiére, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych přednesl několik připomínek k návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o sociálních službách, zákona o státní sociální podpoře a dalších souvisejících zákonů, sněmovní tisk číslo 372, tedy k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek.
Převedení agendy pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči v rámci sjednocení výplaty všech nepojistných dávek sociální ochrany na jeden správní orgán. Nedá se souhlasit s centralizací výplat dávek a v souvislosti s tímto ani s centralizací státní správy v této oblasti, neboť snahou v rámci postupující reformy veřejné správy bylo naopak decentralizovat státní správu, to znamená zrušení okresních úřadů a vznik krajských úřadů. V souvislosti s touto centralizací budou nutné vysoké výdaje na přesun pracovníků, koupi budov, pronájem jiných prostor, úprav, software a podobně. Náklady uspořené v souvislosti se snížením počtu pracovníků by se vynaložily na úhradu výše uvedených výdajů. Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi, zpřísnění podmínek a využití příspěvků na péči a zkvalitnění sociální práce při zachování současného organizační uspořádání by podle mého názoru mohly postačovat, a není tedy nutné provádět výše uvedenou reorganizaci.
Centralizace výplaty dávek pod jeden správní orgán si vyžádá nemalé náklady i na první fázi od 1. ledna 2012, kdy pracovníci převedení pod Úřad práce zůstanou fyzicky na dosavadních obecních úřadech v souvislosti s povinností stávajících obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů strpět po dobu čtyřiadvaceti měsíců umístění zaměstnanců převedených administrativně a organizačně na krajské pobočky Úřadu práce a ministerstvo. Náklady související s centralizací výplaty dávek pod jeden úřad nejsou v návrhu vůbec identifikovány a vyčísleny - oblast informačních technologií, jednotný informační systém, veškeré provozní náklady a administrace systému. Odhad je přitom 5 až 7 miliard korun. K dosažení cílového stavu sjednocení dávkových systémů bude nezbytné vynaložit nemalé náklady na nové prostory, stavební úpravy, zasíťování objektů, vybavení pracovních míst nezbytným nábytkem a podobně.
Stávající zaměstnavatelé vynakládají nemalé částky na vzdělávání úředníků. Nezanedbatelné je jistě i zohlednění částek, které byly v souvislosti s předchozí reformou veřejné správy asi před deseti lety postupně vloženy obecními úřady do vytvoření stávajících pracovišť, a tyto vynaložené náklady se nepochybně ještě nevrátily. Tyto jednotlivé aspekty nebyly brány v úvahu a jednotlivé uvedené náklady vynaložené v minulosti obcemi i samosprávné působnosti a náklady, které na zřízení nových pracovišť vynaloží stát, vůbec nejsou vyčísleny, přičemž bez nich v podstatě nelze ekonomický dopad plánované reformy objektivně vyhodnotit.
V první fázi pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013, kdy je uložena zákonná povinnost stávajícím úředníkům strpět pracovníky převedené na úřady práce, příjemce dávky nebude skutečně obsloužen na jednom místě, ale na stejných pracovištích jako dosud, pouze dostane jednu výplatu za všechny dávky.
Úprava nároků na jednotlivé dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči zaměřená na zjednodušení řízení, zpřísnění podmínek pro využívání dávek, zpřesnění pojmů a na zrušení některých ustanovení, jejichž realizace je administrativně náročná a neefektivní. Převážná část změn vedoucí k úsporám, zacílenosti a účelnosti dávek a zlepšení kvality práce orgánů pověřených výkonem státní správy tak, jak jsou dány cíle sociální reformy, může být realizována v rámci zachování stávající struktury institucí, především prostřednictvím legislativních změn, kdy jednotlivé orgány již řadu let na nutnost legislativních změn dosavadní práce úpravy směřují k úspoře vynakládaných prostředků na jednotlivé dávky upozorňují. (?) Při současné ekonomické situaci státu by nepochybně bylo vhodné zvolit úspornější řešení a připojení systému realizovat softwarově, kdy i při zachování stávajícího stavu bez změny orgánů poskytujících dávky by bylo dosaženo jedné výplaty příjemců dávek ze všech systémů.
Navrhovaná reforma vychází mimo jiné i z mylného předpokladu, kdy v důvodové zprávě uvádí přehled nepojistných systémů, když zahrnuje i pasivní politiku zaměstnanosti. Ta však představuje podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, což (jsou) jednoznačně dávky spadající do pojistného systému financovaného pojistným z příspěvků na státní politiku zaměstnanosti, což je součást sociálního pojištění. Fakticky tak v současnosti obecní úřady nemají působnost pouze v jedné části nepojistného systému, a to systému státní sociální podpory. Jako méně náročné řešení po všech stránkách se pak jeví přenesení působnosti na úseku státní sociální podpory než přenášení působnosti v rámci všech ostatních systémů z obcí na úřady práce. Ostatně systém státní sociální podpory již v minulosti byl na obce převeden a po počátečních drobných komplikacích fungoval bez problémů. ***