(15.10 hodin)
(pokračuje Černý)
K delimitaci úředníků. Nejsou dořešeny skutečné počty delimitovaných úředníků ve vazbě na proklamované snížení administrativní zátěže. Je pak tedy pravděpodobné, že s agendami by nepřecházeli všichni stávající pracovníci dotčených agend. Dnes se oficiálně hovoří o propouštění 2000 úředníků, když řada těchto pracovníků si doplnila potřebné požadované vysokoškolské vzdělání, aby bylo možné zajistit provádění těchto činností osobami s potřebnou kvalifikací. I když nově navrhovaná právní úprava přináší okleštění počtu dávek, ne ve všech případech se jedná o skutečné snížení administrativní náročnosti, spíše naopak, jako je tomu například u příspěvku na mobilitu, organizování veřejné služby apod.
K odnímání kompetencí územním samosprávným celkům na úseku sociálních věcí. Odnímání kompetencí obecním úřadům, obcím druhého a třetího typu, magistrátům a krajským úřadům a jejich centralizace pod jeden správní úřad je proti principům předchozí reformy veřejné správy, která byla započata v roce 1991, jejímž cílem byla decentralizace a dekoncentrace výkonu státní správy a přiblížení občanům. Jde tak o krok zpět ve vývoji zabezpečení výkonu státní správy, to je převedení kompetencí zpět na státní instituce řízení z centra, a tudíž dojde k oddálení od občana.
Připomínku mám i k odnětí agendy rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči a dávkách sociální péče pro osoby se zdravotním postižením územním samosprávným celkům, které je dosud měly svěřené v rámci přenesené působnosti - obecní úřady obcí s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady v prvním stupni a krajské úřady jako odvolací orgány. Navrhuji ponechat krajským úřadům agendu odvolacích řízení na úseku dávek pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, dávek sociální péče pro zdravotně postižené občany a dávek státní sociální podpory. Domnívám se, že stávající model rozdělení kompetencí se osvědčil a že neexistují racionální důvody pro jeho změnu.
Předložený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek, sice ve svých přechodných ustanoveních upravuje delimitaci úředníků plnících úkoly v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, příspěvků na péči v oblasti sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany a stejně tak na úseku inspekcí sociálních služeb, nicméně odnětí těchto kompetencí popírá pilíře reformy -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane poslanče, uplynul váš čas. (Poslanec Černý: Děkuji.) Děkuji vám. Nyní bude hovořit paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážená vládo, dámy a pánové, pěkné odpoledne, podruhé dnes. Dovoluji si znovu vystoupit k sněmovnímu tisku 315 bod 89, k vládnímu návrhu zákona v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jak jsem již uvedla ve svém předcházejícím vystoupení, zodpovědný poslanec nemůže podpořit škrty sociálních transferů ohrožujících občany České republiky v dnešní složité době bez možnosti variant a nabídky možností spoluutváření prostředí k důstojnému životu. V této souvislosti se plně ztotožňuji s pozicí Senátu, navržený zákon zamítnout. V tomto názoru jsem byla utvrzena také velkým množstvím dopisů a mailů občanů.
Dovolte mi tlumočit zde také názor Českomoravské konfederace odborových svazů k tomuto návrhu zákona. Českomoravská konfederace odborových svazů se důrazně ohradila proti způsobu projednávání tak zásadního a rozsáhlého materiálu, který zasahuje téměř do celé oblasti sociálního zabezpečení a významně ovlivní sociální situaci většiny obyvatelstva. Nejsou přesvědčeni, že projednávání těchto závažných návrhů s rozsáhlými dopady na zaměstnance a občany bylo správné. Vymezený čas neumožňoval návrhy zvážit tak, aby bylo hledáno optimální řešení ve vzájemné komunikaci předkladatele a připomínkových míst, což zvyšuje riziko pochybení s dalekosáhlými a často i dlouhodobými dopady, což rozhodně obzvláště v současné době, ale ani v nejbližší budoucnosti nepřispívá k soudržnosti společnosti.
Návrh zákona předpokládá výrazné změny v oblasti nemocenského pojištění, poskytování náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti, nezaměstnanosti, dávkách státní sociální podpory i příspěvku na péči. Hlavní problém spatřuje Českomoravský odborový svaz v tom, že se těmito návrhy sleduje pouze úspora prostředků ve veřejných rozpočtech, realizovaná však na úkor nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, jakými jsou dlouhodobě nemocní, rodiny s dětmi s nejnižšími příjmy, nezaměstnaní či osoby závislé na péči dalších osob. Při tak zásadních změnách je nutno provést důkladnou analýzu dopadů návrhů na životní úroveň zaměstnanců, rodin s dětmi i dalších dotčených sociálních skupin, kterou v důvodové zprávě nenacházíme.
Vláda ve svém programovém prohlášení proklamovala, že krátit sociální dávky bude sociálně citlivým způsobem. Českomoravský odborový svaz opatření, která se zásadně dotknou těch nejohroženějších skupin obyvatelstva, za sociálně citlivá nepovažuje a odmítá řešit problémy státního rozpočtu cestou úspor na těch nejohroženějších osobách.
Nemocenská se navrhuje poskytovat ve výši 60 % po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nejedná se však o opatření směřující k boji proti zneužívání nemocenské, neboť dopadne na dlouhodobě práceneschopné osoby, jejichž pracovní neschopnost trvá déle než 30 kalendářních dnů. Toto opatření spolu se zvýšením regulačních poplatků za pobyt v nemocnici při hospitalizaci na 100 Kč za den pobytu se velmi citlivě dotkne dlouhodobě nemocných zaměstnanců. Navrhovaná opatření jsou zejména u této skupiny, která systém nezneužívá, asociální a pohrdají lidskou důstojností.
Dále návrh zákona předpokládá, že zaměstnavatel bude poskytovat náhradu mzdy po dobu 21 kalendářních dnů. Českomoravská konfederace odborových svazů však pokládá stávajících 14 kalendářních dnů za maximálně únosnou dobu, po kterou může zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy svým zaměstnancům v době dočasné pracovní neschopnosti.
(Reakce hlasitý hovor v sále:) Já nevím, paní předsedající, jestli nebude chtít pan předseda klubu ODS poradu pro jejich klub.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, paní poslankyně, nic takového nemám avizováno, takže určitě můžete pokračovat.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji. Podle jejích zkušeností již stávající praxe vede k tomu, že zaměstnanci řeší svoji nemoc čerpáním dovolené či jiného pracovního volna. Prodloužením této doby, byť dočasně, na období 2011 až 2013 by byli zaměstnanci vystaveni dalšímu tlaku ze strany zaměstnavatelů, zvláště pokud jim má být zachován odvod pojistného na stávající úrovni a nepředpokládá se zachování refundace poloviny vyplacené náhrady mzdy z veřejného systému ve stávajícím rozsahu. Návrh rovněž zcela zásadním způsobem devalvuje pojistný princip, který byl určující při koncipování nového zákona o nemocenském pojištění. Je nepochybné, že větší část celkového počtu případů dočasné pracovní neschopnosti připadá na takzvané krátkodobé pracovní neschopnosti, přičemž hmotné zajištění zaměstnanců po dobu těchto krátkodobých pracovních neschopností není již v současné době kryto z pojistného, ale z prostředků zaměstnanců a zaměstnavatelů. Návrh na rozšíření doby poskytování náhrady mzdy po dobu dočasné pracovní neschopnosti tuto situaci ještě prohloubí. Českomoravský odborový svaz proto s návrhem zásadně nesouhlasí. ***