(19.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji a předávám slovo k faktické poznámce panu předsedovi klubu ČSSD panu poslanci Bohuslavu Sobotkovi.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Myslím, že je důležité si uvědomit, jak bude vypadat demografický vývoj v příštích letech, kdy dojde ke kritickému zlomu. Dojde k němu v době, kdy do penze začnou odcházet silné populační ročníky ze 70. let. To je onen okamžik, na který se musíme připravit. Musíme se na něj připravit v dostatečném předstihu. A do té doby zbývá 30 let. A jestliže já jsem hovořil o tom, jaký je náš současný podíl výdajů na důchody na hrubém domácím produktu, a ten je hluboko pod průměrem Evropské unie, jejímiž jsme členy, a to je zhruba 8,5 % HDP, dnešní průměr výdajů Evropy na důchody je 13 %. Těžko říct, jaký bude průměr Evropské unie výdajů na důchody ve vztahu k HDP v roce 2030. Nevíme, jaký bude objem HDP, nevíme, jakým způsobem budou transformovány evropské penzijní systémy, a nevíme, jaký bude státní rozpočet České republiky v roce 2030. Těžko říci. Pokud se podíváme na objem státního rozpočtu, tak jak vypadal nominálně před 20 lety, tak byl samozřejmě úplně jiný, než je dnes a úplně jiný objem státního rozpočtu bude za 20 let. Nevíme, jaký 30 let bude růst české ekonomiky, to znamená, jak poroste hrubý domácí produkt. Nevíme, jak poroste produktivita práce, a nevíme, jaká v té době bude složená daňová kvóta. To, co víme, je v tuto chvíli, že máme nekonečný věk pro odchod do důchodu. To znamená, že Česká republika patří mezi země, které nemají žádný pevný rámec pro věk odchodu do důchodu, a máme jakousi permanentně se prodlužující veličiny. A kdybychom to dovedli ad absurdum, tak se vlastně prodlužuje donekonečna. Takže generace, která se narodí v těchto letech, tak půjde do důchodu v nějakých 73, 74 letech a přibližně a přiměřeně později.
Takže to si myslím, že je potřeba si uvědomit, když tady žonglujeme s nějakými nominálními sumami, sto, dvě stě miliard. Já myslím, že tady máme úplně konkrétní částky, o kterých je řeč. Máme tady 20 mld. korun ročně z průběžného systému do penzijních fondů a o těch tady dnes vedeme debatu, a máme tady udržitelný průběžný systém. A zatímco lidé v naší zemi za posledních sto let zažili řadu pádů penzijních fondů, které byly znárodňovány nebo které zkrachovaly, tak za posledních sto let průběžný systém nezkrachoval. A pokud nepřipustíme, aby naše země měla dluhy ve výši 100, 120, 140 % HDP, tak průběžný systém nezkrachuje. Je důležité, abychom udrželi zadluženost na udržitelné úrovni.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předávám slovo panu poslanci Jiřímu Dolejšovi k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Dolejš: Začnu poděkováním. Už jsme tady odpoledne děkovali panu ministru zdravotnictví Hegerovi, že si dal tu práci a začal s námi polemizovat ve věcné rovině. A sluší se poděkovat i panu premiérovi, že s námi začal polemizovat v koncepční rovině. Neuškodí ale tu koncepční a věcnou rovinu propojit, nemíchejme hrušky a jablka.
Jestliže budeme navyšovat prostředky na důchodové pojištění, tak je to proto, že společnost stárne. To je objektivní fakt a my se pouze přeme o to, kolik těch peněz půjde přes veřejný průběžný státní pilíř a kolik přes soukromý. A vadí nám, když z toho už dnes těžko dýchajícího veřejného průběžného státního pilíře se berou peníze a dávají se do toho kapitálového, přitom tam šance na zhodnocení je velmi malá. Je velmi malá, připojišťovací systém bojoval za kladnou nulu a musely se liberalizovat podmínky, aby s těmi penězi mohl trošku si zariskovat a dosáhnout možná lepšího zhodnocení. A v tom kapitálovém pilíři, který se teď buduje, a jestliže bude mít nedostatek klientů, protože do dobrovolného rizika třeba nepůjde tolik lidí, tak opět nebude příliš šancí na vysoké kapitálové výnosy.
Není jistější to nechat v tom základním pilíři a věnovat se zaměstnanosti? Protože více zaměstnaných lidí znamená více peněz. Věnovat se rozvoji produktivity práce, protože to umožní vyšší platy a vyšší platy, tedy i vyšší odvody? A když bude nejhůř, tak se zamysleme nad stropy a jinými možnostmi, jak do systému přidat peníze. Tohle byl mimochodem i závěr první Bezděkovy komise. A pan dneska premiér, dříve ministr práce a sociálních věcí, to musí dobře vědět.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: S další faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Michal Doktor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Nesnesitelná lehkost bytí, chce se říct, když člověk vidí, jak poté, co je pan kolega Sobotka vyzván k tomu, aby veřejnosti řekl, kde vezme 150 až 200 mld. buď nových daní, nebo úspor na straně výdajů, chce-li dosáhnout evropského průměru ve výši 13 % příspěvku k HDP na financování průběžného důchodového systému, začne vše hladit do ztracena.
Není prostě možné stát tu, hřímat a mučit koalici tím, že nám říkáte, že destabilizujeme, demontujeme sociální stát a ohrožujeme komfort důchodců, a zároveň neumět doříci, že vámi prosazované koncepty znamenají od 150 do 200 mld. nových daní anebo 150 až 200 mld. škrtů na stávajících výdajích, se kterými počítají kapacity budoucích rozpočtů.
Pokud neumíte doříci druhou stranu té bilance, rozvahy, kterou říkáte, pak neříkáte pravdu, záměrně lžete a dopouštíte se toho, co už udělal Vladimír Špidla jednou.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: S faktickou poznámkou je ještě přihlášen pan poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Jako by ta Drábkova reforma znamenala nějaké řešení? Vždyť mi řekněte, ona se vůbec nedotkne středních vrstev a nízkopříjmových skupin a ty peníze, které nezaplatíme z průběžného systému, tak zaplatíme v roce 2030, 2030 ze systému sociálních dávek. Zaplatit se stejně budou muset, protože není možné, aby důchodci bydleli pod mostem a stravovali se někde u Armády spásy. To prostě možné není. To znamená, buď těm lidem zajistíme důstojnost, populačním ročníkům 70. let, na kterých dnes stojí ekonomická aktivita země, buď jim zajistíme důstojné stáří a budou mít nárok na starobní důchod z průběžného systému a doplňkový důchod z toho třetího pilíře, anebo se o ně bude muset společnost postarat v rámci sociálních výdajů. To znamená, i kdyby výdaje vůči HDP na důchody zůstaly na 8,5 %, tak stejně ta zbylá procenta zaplatíte v rámci sociálních dávek, které se budou muset vyplatit. Ale to samozřejmě bude administrativně náročnější a bude to znamenat deklasování těchto lidí, protože budete posílat lidi, jakmile dosáhnou starobního důchodu, tak jim důchod nebude stačit k jejich obživě a budete je posílat, já nevím, co v té době bude, jestli sociální úřady, úřady práce nebo JIM, ale prostě budete je posílat pro sociální dávky. To přece není tak jednoduché a ta vaše představa, že tím, že lidem s dvojnásobkem průměrného platu vytvoříte nový finanční instrument, tím vyřešíte problém veřejných výdajů v době, až zestárnou silné populační ročníky 70. let, je prostě nesmysl.
My dnes jsme v situaci, kdy patříme mezi spíše nízkozadlužené země a patříme objektivně mezi země, které zatím na důchody dávají méně, než je evropský průměr. To znamená, v rámci systému veřejných rozpočtů můžeme modelovat řešení, které... (Upozornění na čas.) Dobře, já se přihlásím ještě jednou. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. S faktickou poznámkou nejprve vystoupí pan poslanec Stanislav Grospič, poté pan ministr Drábek. Prosím, pan poslanec Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Já bych tady chtěl, paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím říct svému předřečníkovi panu poslanci Doktorovi, že možná ta podstata dnešních problémů velkou měrou také spočívá v tom, jak vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, tedy vláda, v níž se aktivně účastnil současný premiér, pan předseda vlády pan Nečas, a vlastně vaše strana přistupovala v roce 2008 k těm prvním signálům a dopadům hospodářské krize. ***