(19.10 hodin)
(pokračuje Grospič)
Kdyby tehdy netrvala na prosazení tehdejších reforem Topolánkovy vlády, které se velice negativně dotkly sociální oblasti, daňové oblasti, začaly zatěžovat neúměrně daněmi nízko- a středněpříjmové občany České republiky, tak by situace dnes mohla být v podstatě jiná. Rovněž tak, kdyby vláda tehdy nesáhla k tak drastickým sociálním škrtům a věnovala se spíše aktivní politice zaměstnanosti, opatřením, která budou stabilizovat ekonomiku, přinesou dlouhodobé pracovní příležitosti a vytvoří určitý polštář sociální jistoty pro občany. Ale místo toho došlo ke škrtům. Fischerova vláda tyto škrty neeliminovala, ještě je prohloubila a nyní přišla vaše současná vláda, která v nich pokračuje a přináší další drastické sociální škrty, které vlastně v podobě tzv. úsporných opatření dopadnou na občany. Možná by bylo lepší věnovat se té faktické ekonomické situaci, aktivní úloze státu v ekonomice a také na druhou stranu lépe spravovat zbylý veřejný majetek a zabývat se třeba daňovou výtěžností, aby výběr daní byl smysluplný a neutíkalo tam třeba téměř více než 100 milionů korun jen proto, že stát není schopen vybírat daně a dostávat je od právnických a fyzických osob.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Protože nikoho dalšího přihlášeného nemám, protože pan ministr svoji přihlášku stáhl, můžeme pokračovat v rozpravě. Dalším přihlášeným je pan poslanec Václav Votava, kterému tímto předávám slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem se nechtěl už hlásit k technické poznámce, nicméně pan kolega Doktor se mě ptal, co říkám svým voličům a lidem. Říkám jim to, pane kolego prostřednictvím paní předsedající, aby si velice dobře rozmysleli, jestli vstoupí do druhého pilíře, protože pokud tam vstoupí, není cesty zpátky. A to se také za těch 30 až 35 let se svými penězi už vůbec setkat nemusí. A to platí i pro toho invalidního člověka. Tolik jenom ještě doplnění k tomu předchozímu tématu.
Já bych teď chtěl ale hovořit k bodu 92, což je tisk 377, který se týká daně z přidané hodnoty. Tak od 1. ledna příštího roku pravděpodobně - možná ne - se snížená sazba zvýší z 10 % na 14 %, základní sazba má zůstat na úrovni 20 % a od 1. ledna 2013 se pak snížená sazba zvýší ze 14 na 17,5 % a základní sazba poklesne z 20 % na 17,5 %. Budeme tady tedy mít jednu sazbu 17,5 %. Je třeba si říci, jaké dopady to bude mít.
Je nesporné, že zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 a dále na 17,5 % přinese při prostém lineárním propočtu oproti letošnímu roku v roce 2012 plus 24 miliard korun, v roce 2013 dalších 21 miliard korun. O těchto celkem 45 miliard korun oproti současnému stavu zaplatí v roce 2013 spotřebitelé více za základní životní potřeby. Je nesporné a je třeba říci, že snížením základní sazby z 20 % na 17,5 % přijde v roce 2013 státní rozpočet o cca 23 miliard korun. Je ovšem velmi sporné předpokládat, že o těch 23 miliard korun se sníží ceny zboží, služeb zatížené základní sazbou a že toto snížení se projeví v cenách pro konečného spotřebitele. Základní sazba se v České republice snižovala již několikrát a v podstatě nebyl zaznamenán žádný výrazný pokles cen. Samo Ministerstvo financí si tohoto efektu je určitě dobře vědomo, protože tento argument v minulosti velmi hojně používalo i v oficiálních dokumentech. Lze očekávat, že ke snížení cen může dojít nanejvýš v cenách energií, kde však to vzhledem k současnému světovému vývoji bude spíše znamenat, že zcela zřetelné cenové nárůsty nebudou v uvozovkách tak velké. Spíše se dá reálně předpokládat, že snížení základní sazby bude využito výrobci a obchodem k řešení svých nákladů.
Je třeba připomenout si, co vše by se mělo zdražovat. Samozřejmě jsou to především základní životní potřeby, jsou to potraviny, voda, léčiva, knihy, noviny, časopisy atd. Nebudu vyjmenovávat vše.
Sjednocení sazeb DPH vyvolá přímý cenový impuls v minimálním rozsahu cca 1,2 % v roce 2012 a 1 % v roce 2013 nad úroveň běžného vývoje průměrné roční míry inflace. Za dva roky tedy o cca 2,2 %. V tomto propočtu vycházíme z odhadu objemu dodatečného příjmu veřejných financí v rozsahu 45 miliard korun a velikosti kupního fondu zhruba 2 biliony korun v České republice a jen omezeného vlivu snížení základní sazby DPH. Celková průměrná roční inflace v roce 2012 by se tak mohla pohybovat okolo 3 až 3,5 %. Jedná se asi o první takový odhad. Nutno však podotknout, že se jedná o přímý dopad vlivu sjednocení DPH na konečné spotřebitele. Vedle nich se však evidentně objeví ještě vyvolané dopady jejího sjednocení do spotřebitelských cen. Souvisí to především s výrazným zvýšením nákladů v oblasti veřejných služeb, především zdravotnictví.
V indexu životních nákladů důchodců se vzhledem k rozdílnému spotřebnímu koši, což je vyšší podíl komodit přesouvaný do základní sazby, bude přímý roční vliv sjednocení pohybovat v roce 2012 1,8 %, v roce 2013 1,3 % nad běžný vývoj inflace. Celkový vzestup životních nákladů důchodců by se tak pohyboval v roce 2012 okolo 4 %. Jde opět, tak jako v předchozím případě, spíše o spodní hranici odhadu.
Já bych chtěl upozornit na jednu záležitost. Sedí tady pan - nesedí tady pan ministr Drábek. Je avizována vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, která se týká právě seniorů. Je to vyhláška, která by měla upravovat služby seniorům a pobyt v domovech pro seniory s tím, že samozřejmě dojde poměrně k výraznému zvýšení cen za tyto služby i za pobyt v těchto domovech. Mohu jmenovat - dovážka obědů do bytu může od ledna podražit každodenně z 20 na 25 korun, pomoc při přípravě jídla na 120 korun, za donášku velkého nákupu místo stokoruny 110 korun. Vyprání a vyžehlení 1 kg prádla vyjde na 60 korun. Doprovod k lékaři, na úřady, do zaměstnání či do škol zdraží o dvacetikorunu na 120 korun. Úhrada celodenní stravy v penzionu zdraží o desetikorunu na 160 korun, ubytování včetně úklidu, praní, žehlení a drobných oprav prádla o dvacetikorunu na 200 korun. Je třeba říci, že změny se budou týkat i azylových domů či tzv. domů na půli cesty, kde nacházejí útočiště převážně matky s dětmi.
Pokud hovoříme o seniorech, kteří pobírají starobní důchod, tak avizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, že starobní důchod by se měl zvýšit od 1. ledna o 174 korun, kdežto propočet, o jakou částku se zvýší právě služby, které jsem jmenoval, tak to se jedná o 930 korun měsíčně. Já si myslím, že to je poměrně velká částka do peněženek našich seniorů a že horko těžko někteří se budou moci s tímto zdražením vyrovnávat. Na to vše má vliv samozřejmě i zvýšení DPH, zvýšení té snížené sazby, protože tam jsou veškeré věci, které jsou životními potřebami i našich důchodců. ***