(21.30 hodin)
(pokračuje Velebný)
Pak je tam obrovské množství dalších věcí, které jsou nepřijatelné, a jak se již dávno ví, které budou také možná v rozporu s ústavou. Ostatně jsem si nedovedl představit, že parlament někdy bude schvalovat zákon, o kterém dokonce vládní instituce řeknou, že je podle nich v rozporu s ústavou. My si vlastně nyní zaděláváme opět na pořádnou ostudu. Nemusí to ani příliš dlouho trvat, a pokud přijmeme tuto novelizaci, budeme řešit další dvě novely, které budou odstraňovat nesoulad tohoto předpisu a ústavního pořádku. Připadá mi to prostě naprosto absurdní a připadá mi to jako naprostá hloupost, schvalovat tento předpis ve chvíli, kdy víme, že je to verze špatná a je potřeba udělat naprosto jinou.
Tedy si myslím, že bychom tento návrh měli smést ze stolu a začít v této věci znovu. Je potřeba daleko více naslouchat odborům a snažit se chápat i argumentaci této strany. Je potřeba naslouchat zaměstnavatelům a vědět, co je pro ně přijatelné a co již nikoli. A především nesmíme zapomínat na fakt, že tento zákon je regulatorní předpis, který má nastavovat svobodná pravidla pro dvě strany obchodování na trhu práce. Když to poněkud přeženu, tak my bychom měli přijmout takovou variantu, u které budou zaměstnanci na straně jedné a zaměstnavatelé na straně druhé spokojeni, budou mít pocit, že mají rozumná a férová pravidla. A tento pocit nyní nemají ani zaměstnanci, tedy dejme tomu odbory, ani zaměstnavatelé.
V tom případě je ale otázkou, dámy a pánové, proč bychom tuto novelu měli podporovat. Je špatná. Vytvoří nám další práci, až budeme napravovat to, co bylo a ještě bude zpackáno. Nepomůže odborům ani zaměstnancům, nepomůže ani zaměstnavatelům. Tedy jaký smysl tento zákon, nebo spíše tato novelizace zákona vlastně má?
Jak jsem zde řekl několikrát, v tomto zákoně nám vláda a koalice předkládá opakované a zjevné chyby v této novele. Alespoň něco budu jmenovat, abych byl konkrétnější.
Dámy a pánové, tak tedy poslouchejte, protože zde se vláda a koalice vrací podle mě někam daleko před rok 1989. Pokud zaměstnanec dostane neprávem výpověď ze zaměstnání a bude se soudit a bude se soudit dlouho, tak podle této novely bude mít nárok jenom na šest měsíců průměrného ušlého výdělku. U částek vyšších může být nárok snížen. - To je jasné zvýhodnění nezodpovědného zaměstnavatele na úkor zaměstnance. Já bych zdůraznil ono slovo nezodpovědného. Snahou zaměstnavatelů v mnoha případech je využít své ekonomické síly. Z této síly plyne větší schopnost zaměstnavatelů získávat prospěch skrze táhlá soudní jednání. Zaměstnanec, který dostal výpověď, většinou není v optimální finanční situaci, aby mohl chodit po soudech, aby si mohl platit advokáta apod. Proč by měl zaměstnanec, který je v právu, protože byl neprávem propuštěn, být postižen tím, že dostane odškodné jenom ve výši šesti měsíců a pak se mu bude krátit! Já této logice opravdu nerozumím. Abych řekl pravdu, snad jí ani rozumět nechci.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Miroslav Svoboda, který, jak vidím, kráčí, a to nejen sám. (Jmenovaný postavil před mikrofony tabuli s protestním textem proti reformám, poslanci z koalice si stěžují, že nevidí na řečníka.)
Poslanec Miroslav Svoboda: Dobrý podvečer. Já bych rád hovořil o...
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, já vás opravdu požádám, abyste to umístil někam jinam. (Jeden z poslanců ODS tabuli odcizil. - Smích.) Prosím, váš čas.
Poslanec Miroslav Svoboda: Já mám ochotného kolegu, koukám.
Vážené kolegyně a kolegové, samozřejmě vážená paní místopředsedkyně, já budu hovořit o tisku 406, o zdravotní záchranné službě.
Senát nám vrátil návrh na úpravu pravidel pro zdravotní záchranou službu. Senát tak mimo jiné odmítl prodloužení nejzazší doby příjezdu záchranné služby k pacientům z 15 na 20 minut, jak to navrhla vláda v reformním zákoně o zdravotnické záchranné službě.
Zákon v podstatě jinak popisuje organizaci a činnosti záchranné služby, které se prakticky neliší od současného stavu. Záchranáři ale budou mít ze zákona možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí. Nemocnice budou muset mít kontaktní místa, která budou v nepřetržitém spojení s operačními středisky záchranky. Za porušení zákona jim má hrozit až milionová pokuta. Záchranné služby si budou muset vyžádat pomoc od jiných složek integrovaného záchranného systému například v horských oblastech, kam se dříve dostanou jen členové horské služby.
Měli bychom si připomenout, že zdravotnická záchranná služba je důležitá součást našeho zdravotnictví, zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Ta je definována jako péče o postižené na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění. Přednemocniční neodkladná péče je poskytována při stavech, které bezprostředně ohrožují život postiženého, způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé následky, mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti, působí náhlé utrpení a bolest, působí změny chování a jednání ohrožující postiženého nebo jeho okolí.
Zdravotnické záchranné služby zajišťují i nadále na území České republiky provoz lékařské služby první pomoci. Do roku 2006 byla LSPP zajišťována záchrannými službami celoplošně. Dnes se o tuto službu dělí v mnoha regionech se spádovými nemocnicemi. Lékařská služba první pomoci poskytuje v nezbytném rozsahu ambulantní péči občanům v případech náhlého onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu v době mimo pravidelný provoz ordinací praktických lékařů, samozřejmě obvykle v nočních dnech a mimopracovních dnech. Od 1. ledna 2008 je zpoplatněna částkou 90 Kč. Některé záchranné služby zajišťují také provoz protialkoholních záchytných stanic.
Zdravotnická záchranná služba není v Česku zajišťována soukromými organizacemi, ale příspěvkovými organizacemi zřizovanými vyššími územně správnými celky, tedy samosprávnými kraji. Zdravotnická záchranná služba má tak charakter služby garantované státem a spravované prostřednictvím krajských úřadů. Na některých místech provozují záchrannou službu smluvně i nestátní organizace, avšak přednemocniční neodkladná péče je zajištěna smluvně s územní záchrannou službou příslušného kraje. (Reakce na dění v sále - kolem řečniště prochází ministr financí Kalousek.) Mám replikovat, pane ministře?
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Prosím, pane poslanče, je to váš mikrofon v tuto chvíli, nikoho jiného.
Poslanec Miroslav Svoboda: Děkuji. Doprava raněných, nemocných a rodiček zajišťuje pouze převozovou službu pacientů z domova do zdravotnického zařízení a zpět, případně mezi dvěma zdravotnickými zařízeními. Pro potřeby této služby bývá užívání sanitních vozidel třídy A1 nebo A2, která nedisponují téměř žádným zdravotnickým vybavením. Jediným členem posádky vozidla typu DRNR bývá řidič. Převozovou službu poskytují většinou soukromé firmy nebo některé nemocnice, avšak v některých případech ji zajišťují i samotné záchranné služby.
V systému poskytování přednemocniční neodkladné péče hraje důležitou roli letecká záchranná služba. Česko je pokryto sítí 10 stanic letecké záchranné služby. Osm stanic provozují soukromí provozovatelé, společnosti DSA a Alfa Helicopter, jednu stanici provozuje Armáda ČR a jednu letecká služba Policie ČR. Leteckou záchrannou službu jako takovou nezajišťují tedy jednotlivé krajské příspěvkové organizace. Územní záchranné služby zajišťují pouze zdravotnickou část osádky letecké záchranné služby, piloti a ostatní letečtí pracovníci jsou zaměstnanci provozovatelů. Výjimku tak tvoří pouze letecká záchranná služba v Plzeňském kraji Kryštof 07, kde je i zdravotnická část osádky součástí Armády ČR.
Prodloužení doby příjezdu podle Ministerstva zdravotnictví prý nezhorší dostupnost záchranné služby. Jde prý o reálnou situaci. Příjezd do 15 minut podle ministra nelze dodržovat zhruba pro oblast s 1,3 milionu obyvatel. Dvacetiminutová doba nebude stačit asi pro 200 tisíc lidí. Z čeho tak pan ministr vychází?***