(22.00 hodin)
(pokračuje Svoboda)
Většina peněz, celkem přes 185 milionů korun, by podle návrhu měla přejít z rozpočtu Ministerstva vnitra, spravedlnosti a financí. Drtivou většinu, asi 174 milionů korun, z toho tvoří nynější náklady vnitra na policejní inspekci.(Posl. Krátký a posl. Foldyna přinesli ceduli s heslem k řečnickému pultu. Zůstávají tam stát.) Děkuji za osobní ochranu. (Čte donesenou ceduli:) Stop chybným a nespravedlivým reformám, ČSSD hlasuje proti. Správný titulek! Děkuji. Jardo, prosím tebe, neodcházej, on by tady mohl být problém. (Pobavení.)
Zbytek rozpočtu GIPS v prvním roce, skoro 140 milionů korun, a v dalších letech, téměř 94 milionů korun, by šlo ze státního rozpočtu. Návrh počítá s tím, že by se výdaje státu mohly ještě o 11 milionů korun navýšit v případě, že by bylo nutné pro generální inspekci pronajmout novou nemovitost, i když na GIPS mají být převedeny nemovitosti, které dnes používá policejní inspekce.
Liga lidských práv upozorňuje na to, že mezi hlavní problémy předložené normy patří otázka vyšetřování trestné činnosti městských strážníků. Ti by měli být i nadále vyšetřováni státní policií, což může být problematické, neboť mezi strážníky a policisty vznikají často profesní a osobní vazby. A právě nezaujatost šetření ve všech složkách mužů ve zbrani by měla být cílem vzniku Generální inspekce bezpečnostních sborů. (Kolem prochází poslanec Bém, poslanec Svoboda bere ceduli do ruky a chrání ji. - Smích.) Chci tedy především zdůraznit, že samotné zřízení GIPS bude stát 140 milionů korun a že kandidát na ředitele GIPS by skutečně měl mít vysokoškolské magisterské vzdělání, obor právo.
Děkuji za pozornost. Ale já jsem přece jenom ochránil svůj propagační materiál nebo propagační materiál sociální demokracie, protože je vidět, že kolega Bém trpí kleptomanií. Děkuji. (Potlesk několika poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane poslanče. Dále vystoupí pan poslanec Cyril Zapletal.
Poslanec Cyril Zapletal: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Abyste nepřišli o to, co jsem tam měl ještě na dalších stránkách, tak já to dočtu. Paní předsedající mi umožnila delší vystoupení, takže já to zkrátím.
Zavedení důchodového spoření tedy důrazně odmítáme z mnoha věcných důvodů - ekonomických i sociálních, především proto, že bez ohledu na současnou hospodářskou a finanční krizi, její hloubku a dobu jejího trvání povede velmi rychle, jak ukazují zcela aktuální údaje o vývoji průběžného systému po jeho částečné privatizaci na Slovensku a v dalších zemích střední a východní Evropy, k vytvoření zásadní nerovnováhy mezi příjmy a výdaji průběžně financovaného důchodového pojištění a vyvolá jinak neopodstatněnou potřebu dalších restrikcí a zhoršování budoucích i současných nároků z průběžného důchodového pojištění. Řešení je známé: přijde nižší valorizace vyplácených důchodů, další, popřípadě rychlejší zvyšování důchodového věku, rušení náhradních dob, zhoršování dávkové formule atd. Tím by došlo nejen k oslabení solidarity, která je podstatou základního důchodového systému, ale mělo by to negativní dopady i na důchodové nároky osob, které by vlivem masivní reklamní kampaně ze strany penzijních společností možnosti opt-outu využily a z průběžného systému vystoupily, aniž by měli reálnou možnost získat v privatizovaném pilíři důchodového systému alespoň přibližně srovnatelný důchodový nárok. V zájmu zabezpečení těchto osob ve stáří by pak musely být v mnohem větší míře čerpány rozpočtové prostředky státu z jiného sociálního systému.
Důsledkem vládou navrhované důchodové reformy a se zřetelem k dalším vládním reformám tak bude s vysokou pravděpodobností již v relativně blízkém období růst chudoby rozsáhlých skupin starých občanů, zejména občanů, kteří po celý život ze své práce za mzdu odváděli pojistné na financování důchodů a neměli sami reálnou možnost se pro stáří zabezpečit jinou formou. To povede k poklesu koupěschopné poptávky několika milionů důchodců, což se nepříznivě projeví poklesem spotřeby zejména v oblasti služeb, malého a středního podnikání a následně i poklesem daňových výnosů ČR. Na jedné straně tu bude narůstající sociální poptávka po službách pro staré, které nebude minimalistický stát poskytovat, na druhé straně zde budou stále větší počty chudých důchodců, kteří je budou naléhavě potřebovat, ale nebudou mít finanční prostředky na to, aby si je mohli na trhu, který vše vyřeší, nakoupit.
Zdůrazňuji, že mnoho z těchto občanů, kteří se dnes nacházejí ve věku blízkém důchodovému, je vystaveno ve vysoké míře riziku dlouhodobé nezaměstnanosti, které jejich šance na další pracovní uplatnění a na důstojný život ve stáří při realizaci navrhovaného, nijak neohraničeného postupného zvyšování důchodového věku podstatně snižuje. Dlouhodobá nezaměstnanost ve věku blízkém důchodovém věku ve spojení se stále přísnějším trestáním za vynucený předčasný odchod do důchodu, které uplatňuje současná koaliční vláda, znehodnocuje nespravedlivě celoživotní důchodové nároky lidí na konci mnohaleté pracovní kariéry, často vyplněné náročnou a rizikovou prací, která sama o sobě přináší pro život ve stáří řadu omezení a potřeb na zvýšené čerpání sociálních a zdravotních služeb. Rovnostářský a individualistický koncept důchodové reformy současné vlády se právě k těmto skupinám zaměstnanců staví zády. Zdůrazňuji, že navrhované zákony nelze posuzovat odděleně od předcházejících i budoucích již avizovaných kroků vlády. Vládní důchodová reforma se ve svém celku citelně negativně dotýká prakticky všech občanů, nejvíce zaměstnanců, ale i osob samostatně výdělečně činných, zejména v ekonomicky závislém postavení, do něhož byli vytlačeni uplatňováním daňového a sociálního dumpingu, který je součástí vládních reforem občanů s nepříznivým zdravotním stavem atd.
Výjimkou jsou jen příjmově nejsilnější skupiny, kterým vláda zajišťuje v rámci všech svých reforem - veřejných financí, důchodové, sociální a zdravotní i daňové - jako jediným, přitom však sociálně nejméně potřebným podstatné zvýšení příjmů, z nichž mohou financovat například tvorbu vysokých doplňkových důchodových příjmů, samozřejmě prostřednictvím zastropování výše pojistného odváděného mj. i pro účely financování důchodového pojištění, snížení daní z příjmů apod.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní vystoupí pan poslanec Jiří Krátký. Pro vaši informaci, zbývají ještě tři přihlášky do rozpravy v tuto chvíli. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Krátký: Dobrý večer přeji všem. Dovolte, abych i já vyjádřil svůj názor na projednávané materiály. (V sále je velký hluk.) Já bych poprosil prostřednictvím paní předsedající své vlastní i konkurenční kolegy, že by věnovali chvilku pozornosti, včetně pana...
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, já se k vaší prosbě přidávám a prosím jak své, tak i opoziční kolegy, aby šli diskutovat do předsálí. Pánové! Prosím.
Poslanec Jiří Krátký: Ne, ne, já pana ministra Drábka tady potřebuji! Toho mi nevyhánějte! (Pobavení.) To ne, to by se mi nelíbilo! (Ministr Drábek: Děkuji.) Prosím, rádo se stalo.
Samozřejmě bych začal zákonem o zaměstnanosti, což je bod 91, sněmovní tisk 373. Začal bych tím, že bych v průběhu - a tak jak pan ministr několikrát už teď zdůraznil, že na spoustu věcí reagoval, samozřejmě ty otázky zopakuji, odpovědi rovněž.
Já bych, pane ministře, se vyjádřil jako člověk, který vlastně těch posledních 20 let zažíval, asi tak, jak už jste si všiml, v té oblasti, kde problémy začaly rychle, začaly intenzivně se všemi důsledky v ekonomicko-sociální oblasti. Ve Vidnavě jsme měli 30 % lidí bez práce už v 91. roce. Následovalo všechno, co bude - opakovali bychom se. A dostali jsme se tam, kde jsme dneska. Oblast se vylidnila v podstatě, ale to, co je zajímavější - Praha ztratila tu schopnost, kterou měla poslední léta, kde vlastně ze všech venkovských, periferních a jiných oblastí byla schopna pracovníky nasát, přijmout. Platilo to ještě před pěti lety, když jsem přišel do této Sněmovny a sledoval jsem, jak je možno získat práci tady v Praze. Nemyslím jenom kvalifikované dělnické profese, ale myslím hlavně tu inteligenci, kterou jsme ztratili prakticky úplně. ***