(23.20 hodin)
(pokračuje Křeček)
Velmi mě zaráží to, že přestože Legislativní rada vlády vyslovila tento názor - chápu, že názor Legislativní rady vlády není totožný s názorem Ústavního soudu -, že navrhovaná právní úprava je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, zejména se zásadou proporcionality, nemělo to žádný vliv na přijímání tohoto právního předpisu. I při tomto zpracovatel této novely zákona to nevzal v úvahu, nevzal to v potaz a při takovém stanoveném nebo definovaném stanovisku Legislativní rady vlády tento výpovědní důvod v návrhu zákona zůstal. Jedna věc je nález Ústavního soudu, který by měl být samostatným návrhem novely zákoníku práce, a přitom připomínám takzvanou malou novelu zákona o důchodech, kdy vlastně na ní byly navěšeny další, další nové věci. Takže zatímco samotná novela by měla po nějaké dohodě upravená projít, tak s tím zavěšením oněch dalších ideologických a politických věcí nebo politických rozhodnutí by prostě projít neměla a projít nemůže.
Ona už tady spousta věcí kolem návrhů zaznělo, a to je že je potřeba říci obecně, že tento návrh vlastně vybočuje z původního záměru zákoníku práce, který měl vlastně stanovit širší smluvní volnost, čili mění původní princip bývalého zákoníku práce ještě z předlistopadových dob, kdy vlastně bylo povoleno jenom to, co zákon povoloval. Nový zákoník práce se k tomu staví opačně. Tady už je snaha obcházet kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy. Má to daleko širší rozsah, než bylo původně zamýšleno. Pokud jde o příplatek třeba za noční směnu, za soboty, za neděle, kdy jednoznačně dochází k tomu, že vlastně pozice zaměstnance, která už sama o sobě je slabá, protože zaměstnanec je ekonomicky závislý na svém zaměstnavateli a vždycky bude mít problém, zvláště pokud se jedná o řadového zaměstnance, pokud to není nějaký špičkový pracovník, který je nepostradatelný a je ojedinělý na pracovním trhu, pak samozřejmě bude pod určitým tlakem, což samozřejmě bude mít vliv na jeho právní postavení a rovnost před zákonem. Zvláště dneska při vysoké nezaměstnanosti, kdy Ministerstvo práce navíc omezuje programy zaměstnanosti a podporu vzniku nových pracovních míst a aktivní politiky zaměstnanosti, viz rozpočet na příští rok, tak samozřejmě tato drobná opatření do toho vstupují negativně. Proto už dneska mají zaměstnanci mnohdy v obchodních řetězcích a podobně vůbec problém, aby dostali nějaké příplatky za soboty a neděle, za odpolední, za noční, za svátky a podobně. Těmito úpravami se situace ještě zhorší. Pokud se to nesjedná v kolektivních smlouvách v rámci kolektivního vyjednávání, tak jednotlivec si neprosadí, dámy a pánové, nic. To bohužel plyne ze současného způsobu organizace práce. Myslím si, že tohle je zásadní problém, který se tady objevuje.
Stejně tak otázka, která už tady byla připomenuta, která se týká nemocenské. Tady se slučují dvě věci dohromady. To je podobně, jako kdyby řekli, že zaměstnanec v hospodě dá jinému mistrovi lidově přes hubu a za to by měl být propuštěn. To je nesmysl tyto dva vztahy slučovat do jednoho. To je občanskoprávní vztah. A v zaměstnání vznikají jiné vztahy. Pokud jde o nemocenskou, to je záležitost samozřejmě v rozporu s tímto, ale je to samo o sobě náprava nálezu Ústavního soudu se zapracováním další úpravy, kde se shodují právní experti na tom, že je neústavní, a pak je takováto úprava jistě podivná. A přece Senát ani Poslanecká sněmovna nemůže přijmout takový návrh zákona nebo změny zákona, které na straně jedné sice reagují na změnu ústavy, a myslím, že o tom už tady bylo řečeno. Senát se o to pokusil zřejmě bezúspěšně.
Problém je, a bohužel tento problém tady byl také několikrát zmíněn, v tom, že samostatný návrh novely může počítat s podporou poslanců a fakticky celého našeho klubu sociální demokracie, ale nemůžeme jako klub podpořit drobnou změnu na vylepšení v zákoně, která by možná byla pozitivní, za cenu toho, že vlastně bude deklarováno něco jiného a že s touto změnou se také schválí ostatní vládní návrhy, které tam jsou. To bychom museli vypreparovat všechny věci, které nesouvisí s úpravou nebo nálezem Ústavního soudu, a to není možné. Ovšem taková úprava, tak jak máme zkušenosti a tak jak reaguje Sněmovna, musím říci, že Sněmovna reaguje jinak, než reagovala v minulosti. Prostě všechno, co Senát vrátí, nemusí Sněmovna takto přehlasovávat, takže v původní verzi s chybami, s legislativními změnami i s ústavními nálezy. Celé je to velmi složitý legislativní problém, a tak jak je to řečeno, podle mého názoru nejde o řešení šťastné. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci Křečkovi a slovo dostává pan poslanec Jaroslav Krákora. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Krákora: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se v této pozdní hodině zabýval zákonem - bodem 87 o zdravotnické záchranné službě, sněmovní tisk 406.
Návrh zákona o zdravotnické záchranné službě. Základní právní úprava zdravotnické záchranné služby je obsažena v § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 290/2002 Sb. a zákona č. 28/2008 Sb. Citovaná ustanovení vymezují předmět činnosti zdravotnické záchranné služby jako poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče, stanoví odpovědnost kraje za organizaci a zajištění činnosti záchranné služby ve svém územním obvodu a s účinností od 12. února 2008 nově stanoví odpovědnost státu za smluvní zajištění a úhradu provozu letadel určených pro výkon letecké záchranné služby. Ustanovení § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, současně zmocňuje ministerstvo stanovit vyhláškou, to je důležité, základní úkoly a organizační uspořádání soustavy zařízení a pracovišť záchranné služby. Činnosti krajů uvedené v § 18b zákona č. 20/1966 Sb. patří do samostatné působnosti krajů.
Provedením § 18b zákona 20/1966 Sb. byla Ministerstvem zdravotnictví vydána vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, která do dnešní doby zůstala jedinou komplexní právní úpravou v oblasti zdravotnické záchranné služby. Tento právní předpis upravuje základní úkoly a organizační uspořádání zařízení a pracovišť zdravotnické záchranné služby včetně letecké záchranné služby a základní spojový řád pro zajištění spojení v rámci zdravotnické záchranné služby a též s ostatními subjekty integrovaného záchranného systému.
Zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byla zdravotnická záchranná služba začleněna do integrovaného záchranného systému a stala se tak vedle Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému, v jehož rámci se podílí na přípravě řešení mimořádné události a provádění záchranných a likvidačních prací. ***