(13.00 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám a nyní prosím o slovo pana poslance Martina Vacka, zpravodaje výboru pro sociální politiku.
Poslanec Martin Vacek: Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, výbor pro sociální politiku Parlamentu České republiky se s tímto tiskem seznámil, projednal jej, ale k tomuto tisku neuzavřel žádné usnesení a ponechal iniciativu na jednotlivých poslancích. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Pana kolegu Milana Urbana prosím o slovo, je zpravodajem výboru hospodářského.
Poslanec Milan Urban: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, hospodářský výbor projednal tuto normu, přijal pozměňovací návrhy, které jsou uvedeny v usnesení hospodářského výboru, a doporučil Poslanecké sněmovně tento zákon ke schválení ve znění přijatých pozměňovacích návrhů hospodářského výboru. Toto usnesení, předpokládám, bylo rozdáno. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní bych tady měla mít paní poslankyni Helenu Langšádlovou jako zpravodajku výboru pro veřejnou správu. Nemám ji tady, prosím tedy pana poslance Václava Votavu, který podá sdělení za petiční výbor. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, petičnímu výboru byl přikázán tento tisk na základě žádosti pana ministra Kalouska, nebo přání pana ministra Kalouska. Petiční výbor tedy tuto materii projednal a vydal usnesení číslo 85 na své 12. schůzi dne 27. října.
Petiční výbor po odůvodnění náměstka ministra Minčiče a zpravodajské zprávě Votavy doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna zamítá návrh na vydání zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, podle sněmovního tisku číslo 473.
Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Pan poslanec Václav Horáček v zastoupení paní poslankyně Langšádlové se stanoviskem výboru pro veřejnou správu. Prosím.
Poslanec Václav Horáček: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu nepřijal žádné usnesení. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám... Mám tady do ní přihlášky, které vidíte také zčásti na displeji. Jako první je přihlášen pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci. Vážená paní předsedkyně, já bych vás požádal, zda byste mohla požádat mé kolegy, aby se uklidnili a neukazovali mi svá záda. To za prvé.
Jsem rád, že jste došla ke změně názoru, že přece jenom tady přihlášky do věcné diskuse jsou, to by mě opravdu mrzelo, kdybyste moji přihlášku přehlédla.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím, pokračujte, pane kolego. (Poslanec Paroubek: Takže nic.) Můžete pokračovat.
Poslanec Jiří Paroubek: Mně se zdálo, že jsem docela rušen, takže jsem vás požádal, a žádná odezva.
Předložený záměr je pěkný. Jedno inkasní místo, verbálně pak zjednodušení administrativy, méně byrokracie, méně výjimek, sjednocení základů daně a vyměřovacích základů pojištění. Materiál je jakousi esencí ekonomického uvažování vlády, které je mi vzdálené. Hezká pravicová rétorika, líbivé fráze. Pochvalné komentáře bankéřů a finančních analytiků budou jistě následovat. Proč by také ne? Trhy jistě rády podpoří nulové daně z dividend a nulovou sazbu daně z investičních a podílových fondů. Kromě bankéřů, finančníků a investičních fondů však již nikdo na návrzích příliš nevydělá. Všichni ostatní budou muset něco oželet, nebo dokonce připlatit navíc. Podle některých propočtů odborů může roční nárůst nákladů způsobený reformami u poplatníka s hrubým měsíčním příjmem 10 000 korun činit až 7500 korun. Jedná se u něj o téměř celý jeden měsíční čistý příjem. Tento zaměstnanec odvede vyšší zdravotní pojištění o 200 korun, na změně zdanění benefitů 172 korun navíc a dalších 300 korun měsíčně mu vezmou změny DPH. Zaměstnanci s průměrným měsíčním platem 25 000 korun mohou přijít o polovinu jednoho čistého platu za rok.
Samotná vláda přiznává, že v důsledku zavedení zákonů spojených s jedním inkasním místem dojde k propadu daňových příjmů v řádech miliard korun. Jiné studie hovoří o číslech řádově horších, počítají s desítkami miliard, o které veřejné rozpočty přijdou v důsledku tzv. daňové reformy.
Další výpadky příjmů může přinést přechod řady zaměstnanců na živnostenský list. Držitelé živnostenského oprávnění, tzv. osoby samostatně výdělečně činné, dlouhodobě platí výrazně nižší odvody než zaměstnanci. Projednávané změny daňových zákonů k takovému chování motivují. Zvyšuje se tím riziko zneužívání živnostenského podnikání jako skrytého zaměstnaneckého poměru. To však český právní řád zakazuje a poměrně tvrdě trestá. Tedy alespoň na papíře. To mi jako příliš velké zjednodušení a zpřehlednění nepřipadá. Nevím, jaký smysl má daňová reforma, která uvrhne veřejné finance do ještě většího deficitu. V zásadě strukturálního typu deficitu. Myslím, že i firmy a osoby samostatně výdělečně činné na tom nakonec prodělají z důvodů nižších spotřebitelských výdajů v ekonomice.
Vláda dělá řadu protichůdných kroků. Zavedení jednotného inkasního místa pojala takovým způsobem, že pohřbívá své další priority. Způsob zavedení jednoho inkasního místa zvyšuje deficit veřejných financí, zvyšuje daně ekonomicky aktivním zaměstnancům a zhoršuje sociální situaci mladých rodin s dětmi. Myslím, že vláda je v tom originální. Dával bych přednost pouze uvážlivému zvyšování některých daní, abychom dosáhli udržitelných veřejných financí pro rozvoj moderního a dynamického sociálního státu. Česká pravicová vláda zvyšuje daňové zatížení ekonomicky aktivním zaměstnancům, aby prohloubila deficit veřejných financí. To je světový unikát, to nedělá žádná vláda na světě, ani levicová, ani pravicová.
Sama vláda v důvodové zprávě k návrhu zákona říká - cituji: "Celkové mírně negativní rozpočtové dopady související s opatřeními, která jsou označena ve výše uvedených tabulkách, jsou součástí vládní fiskální politiky a budou kompenzovány na výdajové straně veřejných rozpočtů."
Tak si řekněme nahlas, co vláda v tabulkách uvádí jako mírně negativní rozpočtové dopady. V roce 2014 hovoří o minus 13,6 mld. korun pro veřejné rozpočty, z toho osvobození daně z dividend činí minus 7 mld., u osob samostatně výdělečně činných změna základů a sazby sociálního pojištění minus 5,8 mld. korun pro veřejné rozpočty. Koho naopak vláda zatěžuje vyššími daněmi a odvody? Jedině a pouze zaměstnanci odvedou na zdravotním pojištění o neuvěřitelných 24 mld. korun ročně víc, a to již v roce 2013. To nejsou čísla odborů nebo levicových ekonomů, to jsou čísla z důvodové zprávy schválené Nečasovou vládou.
Otázkou také zůstává, kolik bude nakonec samotný projekt jednoho inkasního místa stát. Jistě to nebude zadarmo. Po zkušenostech s podařenými projekty Opencard a IZIP si dovoluji nesměle odhadovat, že to bude v řádech stamilionů, či dokonce miliard korun. Ale na to má jistě ministr financí někde schovanou rezervu. A pokud by náhodou neměl, škrtne jistě nějaké jiné nepotřebné výdaje, třeba na zdravotnictví, školství nebo sociálních dávkách nebo sociálních dávkách zdravotně postižených. I zrušení slevy na daních za zaměstnance se zdravotním postižením se vládě zdá jako vhodný zdroj. Proto je součástí balíku návrhů zákonů, které projednáváme.
Předloha ruší koncept superhrubé mzdy. Jen pro připomenutí, superhrubá mzda byla jednou z vlajkových lodí Topolánkovy vlády, jejíž byl současný premiér Petr Nečas místopředsedou, a předkladatel návrhu ministr financí Kalousek byl dokonce ve stejné funkci, kterou zastává i v současném kabinetu. ***